Je libo biozeleninu z Lučního údolí?

Petře, vy musíte mít něco extra – jaký to byl moudrý a předvídavý postřeh učitelky na střední škole, která odhalila povahový rys tehdy studenta Petra Weidenthalera, který se vydal na cestu málo populární, osamělou a nelehkou.

Co to je biozemědělství? Podle těch správných a rozumných je to životní styl, je to soužití s přírodou a využití jejich darů v rámci rozumného hospodaření s minimálním zásahem chemie. Podle těch druhých ( které nemám ráda – to veřejně přiznávám) je to vyšší moc, která nám ukazuje cestu pomocí „mužíčků, skřítků a lesních víl“, čarovných vlivů a sil, jak využít přírodní potenciál. Můj kdysi skeptický pohled na biozemědělství (děsí mě, když vidím někdy nabídku bioprodukce v Ekologickém pavilonu na Barrandově, která většinou se „nevejde“ ani do normy na nestandardní zboží) mě pomohl opravit Ing. Bedřich Plíšek (ovocnář), který svoji bezkonkurenční produkcí kvalitních jablek je nejlepší reklamou, jak se to může dělat dobře. Druhým mužem, který také poodhalil roušku poznání byl Ing. Petr Weidenthaler, který tenkrát hospodařil v Machové u Zlína. Před několika lety měl zajímavou přednášku v Litoměřicích při výstavě Zahrada Čech, kdy nehoroval pro bio produkci (někteří zastánci bio jsou silně útoční až agresivní), ale pouze upozorňoval, vysvětloval proč to a ne ono a radil. Svoje vystoupení rámoval ukázkami a degustací „čistých“ výpěstků. Základem úspěchu je kvalitní výběr druhů a odrůd, správné střídání plodin a nakonec to nejdůležitější – motyka, která musí „tancovat“ po poli od rána do večera stále dokola.
Ing. Weidenthaler není žádný začátečník, ekozeleninu či biozeleninu pěstuje již 8. sezónu.
Pro jeho kvality hovoří i ocenění Nejlepší ekozemědělec za rok 1995 – je držitelem Bartákova hrnce.
Současnost
Letos jsme koncem května Ing. Petra Weidenthalera navštívili v jeho novém působišti nedaleko Velehradu, kam se přestěhoval. Pěstování biozeleniny má jako jediné, hlavní zaměstnání. I zde pracuje na pronajatém 2 ha pozemku. Z toho na 1,40 ha pěstuje zeleninu, na 0,60 ha směsky na zelené hnojení. Chlévský hnůj používá pouze vyzrálý, kompostovaný, čímž dodává 150 kg N/ha.
Základní počet pracovníků představují dvě osoby. V době sklizní a špiček dosahují čísla pět až šest.
Sortiment
Výběr druhů a odrůd – zde všechno začíná. V sortimentu najdete vybrané, zdravější odrůdy zelenin z nabídek různých firem, například – Bejo Bohemia (především košťáloviny, kořenová zelenina), Reprosam – Rijk Zwaan (hlavně saláty), Enza Zaden a dalších. Především jde o odrůdy (druhy), které mají vyšší toleranci nebo rezistenci vůči některým chorobám a škůdcům. Můžete si vybrat ze salátů, ředkviček, ředkví, tuřínů, kapusty, mrkve, cibule na „zeleno“, zelí, květáků a dalších. Škoda, že v sortimentu chybějí netradiční druhy a odrůdy, jako např. japonské dýně – žluté, zelené, špagetové a některé cukety, které jsou vhodné pro tento typ výroby.
Pěstitel používá nemořená osiva. Podíváme-li se na saláty, najdeme zde například odrůdy od firmy Reprosam: ’Krizet’, která patří mezi zelené dubáčky, je vhodná pro pěstování od jara do podzimu, vyniká rezistencí k rasám plísně salátové – 1 – 7, 10, 11, 13, 15 a BL 17 (Bremia lactucae). ’Raisa’patří do skupiny červeného dubáčku s rezistenci k rasám 1, 5 a 7 plísně salátové. ’Malibu’ je typ Lollo Rosse s dobrým zdravotním stavem, vhodný pro celoroční pěstování. Vyniká intenzivním zbarvením a silným zkadeřením. Má rezistenci k rasám 1 – 16, BL 19 a 21 plísně salátové. Ledový salát ’Iglo’ má velkou těžkou hlávku a vysokou odolnost k vybíhání. Je rezistentní k rasám 1 – 16, 19 a 21 plísně salátové. Z japonských ředkví najdete v nabídce odrůdu ’Okuracross’, která je hladká, tupě zakončená. Firma Reprosam bude mít v nabídce od září bioosiva, která jsou vyráběna podle platných předpisů.
Prodej
Ing. Petr Weidenthaler ví, že může prodat to, co vyprodukuje.
Sklizňovými dny je pondělí a čtvrtek. Největší část produkce se prodává ve Zlíně, kde je již vybudovaný dobrý odbyt a zákazníci jdou „na jistotu“ a nevadí jim ani mírně zvýšená cena. Dobrá nabídka a umění prodeje – to je další předpoklad úspěšného hospodaření. Vystavení zboží v lákavé nabídce, umyté, čerstvé, svazkované, ale i barevně ladící vybízí k zakoupení. Prodejními dny je úterý, pátek a sobota. Jednou týdně je zajištěn rozvoz biozeleniny po domácnostech v okrese Uherské Hradiště a Zlín ( zatím tvoří malé procento, ale možná, že během doby i tento způsob dozná změn). Velmi malá část se prodává „ze dvora“. Výjimkou je pouze podzim, kdy zákazníci si přijíždějí pro větší množství zeleniny k uskladnění. Možná, že tomu napomáhá poměrně těžká dopravní dostupnost (k plochám vede nezpevněná silnice vhodná pouze spíše „pro terénní auta“). Dobrým počinem je vstup do řetězce Hypernova Praha, kam dodávají dvakrát týdně (pondělí a čtvrtek) celý sortiment.
V plné sezóně se připravuje pro prodej ve dnech během týdne 60 beden zeleniny, před víkendem 85 beden.
Největší poptávka je po bílém tuřínu, který se svazkuje jako ředkvička. Do svazku se dávají 3 až 7 kusů (podle velikosti) a denně se jich připraví 300. Žádaná je i svazková raná mrkev a cibule „bez cibulí“ (na zeleno).
Ceny
Citlivá je otázka ceny. U biozemědělců klesají náklady na chemické přípravky, naopak stoupá ruční práce a, ať chceme nebo ne, nikdy nedosahují výnosů konvenčního zemědělství. Státní dotace jsou nízké, pohybují se od 1000 do 3500 Kč/ha. Proto je výhodnější udržovat louky v nezapleveleném stavu v pohorských oblastech než pěstovat netradičním způsobem zeleninu. Zvýšená cena není frajerským gestem „zvláštní skupiny pěstitelů“, ale tvrdou realitou.
I přesto můžeme často slyšet, že biozemědělci jsou zloději. A jaká je skutečnost? V době naší návštěvy se ceny pohybovaly v této rovině: salát 11 Kč, salát ledový 15 Kč, mrkev svazková 17 Kč, cibule do 20. května stála 11 Kč od následujícího dne již 13 Kč (také byla pěkně narostlá).
Choroby a škůdci
Co to je, to neznám, byla jednoznačná odpověď. Po zkušenostech z prvního roku přestal Ing. P. Weidenthaler pěstovat nejranější zelí, kde se mu objevily požerky a hlávky byly malé, neprodejné. Dnes, díky pečlivému výběru odrůd a netkané textilii Pegas chrání porosty před „zbloudilými“ škůdci.
Závlaha
Zdrojem závlahové vody je místní potok. Vlastní závlahu provádí pomocí hliníkové armatury o průměru 76 mm a hasičské houfnice. Bez vody nelze dnes již pěstovat zeleninu. Výhodou je, že spodní voda pronajatý pozemek nezaplavuje, ale není hluboko.
Budoucnost
Největším přáním pěstitele je možnost zakoupení pozemků a budov, které k tomu náleží. Dnešní stav je spíše zastrašující. Polorozpadlá stavení, do kterých původní majitel již pěknou řádku let nevložil ani korunu a ani hodinu práce nepůsobí dobrým dojmem. Jsem přesvědčena, že by se po přechodu do rukou nového majitele stávající stav změnil. Vždyť první dojem je mnohdy důležitější než velká reklama. Tam, kde chceme přijmout místo u stolu a stolovat, to je to správné místo pro dobrou produkci.
A plochy? Budou se zvětšovat? Vše závisí na poptávce. Prozatím každým rokem plochy zvyšuje – zdvojnásobuje. Není možné dopustit, aby byl přetlak bioprodukce. Tím by došlo k poklesu ceny a rentabilita, která dnes stojí na hraně, by nutně musela klesnout do minusu. Otázkou jsou i státní dotace, které jsou prozatím nízké, ale jak jsme slyšeli později na semináři, v mnohých státech Evropy nejsou žádné.
Rád by rozšířil sortiment především o japonské odrůdy tuřínů, ředkví a dýní.
Možná, že jednou pojedeme na agrodovolenou do zahradnictví „Luční údolí“.
Kde jsou další biozemědělci
Není chuť hospodařit nebo je „zakopaný pes“ někde jinde? Prvním předpokladem rozvoje biozemědělství je dostatečný trh – otázka poptávky zvýší jistě i nabídku. V tomto případě nelze plánovat zvýšení produkce, tady opravdu trh rozhodne.
Další překážkou je silné finanční zatížení a „papírování“. Poplatky za přihlášku na MZe (1000 Kč), změna v pěstitelské oblasti (500 Kč), přihláška ke kontrole (500 Kč), další a další poplatky nastupují při absolvování kontroly.
Samostatnou kapitolou je evidence výroby, kde se musí vést vše od výsadby až po sklizeň a prodej, okopávky, závlahy…
Důležitou roli hraje propagace, která také není zadarmo. Sám hovoří o letácích, které rozdal na kila. Je pravda, že zatím nemá problémy s prodejem.
P.S.
Ekologické zemědělství nemůže suplovat údržbu krajiny v podhorských oblastech, ale má-li být kvalitní a rentabilní, musí se přestěhovat do úrodných oblastí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *