Jakostní ukazatele školkařských výpěstků používaných v přírodně – krajinářských úpravách

Sazenice dřevin pro výsadbu do krajiny jsou pěstovány v okrasných i v lesních školkách. Okrasné školky se řídí normou Výpěstky okrasných dřevin – všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti ČSN 464902–1 z roku 2001, vydanou Svazem školkařů ČR ve spolupráci s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích. Lesní školky se řídí ČSN 482115 Sadební materiál lesních dřevin z roku 1998, resp. změnou Z1 z roku 2002. Školkařské produkty určené pro výsadby do krajiny musí být pěstovány a při dodávce deklarovány jako odpovídající ukazatelům podle jedné z těchto norem. Případné odchylky od těchto ukazatelů (např. tvar výpěstku, velikost nádob apod.) podléhají dohodě mezi dodavatelem a odběratelem. Výpěstky nevyhovující uváděným požadavkům jsou pro výsadbu nevhodné a nesmějí být nabízeny ani podnikům, které budou realizovat výsadby v rámci krajinotvorných programů. Rovněž se doporučuje se používat velikosti vymezené metodice, kterou připravili pracovníci VÚKOZ a jejíž vybrané části jsou součástí tohoto textu.

Všeobecné ukazatele jakosti
 Výška, šířka, počet a délka výhonů, rozvětvení, obrost a rovněž olistění nebo jehličí musí odpovídat druhu v příslušném stáří a mít navzájem vyvážený poměr. To platí i pro poměr kmenu ke koruně a pro stavbu koruny. Stanovené velikosti obsahují toleranci (velikost od–do), která je nezbytná pro úsporné a odborné třídění výpěstků. Pokud je stanoven jen jeden údaj velikosti, měří se druhy rostoucí do výšky v dosažené výšce od země a druhy rozkladitě rostoucí v průměrné šířce. Obvod kmene se měří ve výšce 1 metr nad zemí. U vícekmenných dřevin se udává celkový obvod kmene jako součet obvodů jednotlivých kmenů.
 Roztříděné dřeviny musí být v každé třídící jednotce (např. svazek) opatřeny trvanlivou jmenovkou.

 Dřeviny je třeba s ohledem na půdní poměry a používanou techniku přesazovat tak často, aby po odborné výsadbě na trvalé stanoviště, potřebném řezu a při následné péči byl, především u stromů, zaručen vývin habitu v požadovaném růstovém tvaru. Přesazení znamená vyjmutí rostliny z půdy a zasazení na jiném místě. Podřezání znamená přerušení kořenů od okolní půdy a ponechání rostliny na místě.
 Kořeny musí být dobře vyvinuty a jejich utváření odpovídá druhu a stáří dřeviny, půdním poměrům a způsobu pěstování (počtu přesazení).
 Zemní baly musí být velké přiměřeně druhu a velikosti rostliny i půdním poměrům a pokud možno rovnoměrně prokořeněné. Je třeba je opatřit balovou plachetkou a mohou být navíc zajištěny balicími kroužky. Jako balová plachetka a balicí kroužky jsou přípustné jen takové materiály, které nejpozději za půldruhého roku po výsadbě v půdě z větší části zetlejí a neovlivní další růst kořenů dřevin. Pro vzrostlé dřeviny je třeba použít nepozinkované drátěné pletivo – žíhané nebo drátěný koš v odpovídající velikosti kořenového balu výpěstku.
 Dřeviny je nezbytné druhově a odrůdově správně označit.
 Solitérní dřeviny jsou jednotlivé výpěstky charakteristicky rostoucí s druhově specifickým obrostem nebo specificky utvářenou korunou. Musí být pěstovány ve sponech, které umožňují jejich typický vzrůst a bezpečné přesázení.
 U kontejnerových rostlin (Ko) musí být velikost nádoby v přiměřeném poměru k velikosti rostliny. Dřeviny vysazovat tak, aby kořeny v nádobách byly přirozeně utvořené. Minimální obsah nádoby je 1,5 litru a musí být dobře prokořeněný. Rostliny vypěstované v menších nádobách objemu do 1 litru se označují jako „rostliny hrnkované“ (H). Kontejnerové a hrnkované rostliny je třeba pravidelně přesazovat, aby se zabránilo kořenovým deformacím tj. ohýbání kořenů a jejich stáčení do spirály, tvoření kořenových uzlů apod.
 V písemném styku, v nabídkách a účtech, na jmenovkách a dodacích listech je nutné uvádět obsah nádoby. U mladých rostlin a u podnoží nemusí být tento údaj uveden.

Názvosloví pro školkařské výpěstky a jejich tvary
Keře – rozvětvené, bezkmenné tvary výpěstků s více výhony
Špičáky – tvary stromovitě rostoucích dřevin bez koruny
Pyramidy – tvary stromovitých dřevin, které rostou přirozeně pyramidálně nebo s takto od země upravovaným obrostem s minimální výškou 150 cm
Vysokokmeny – tvary zpravidla listnatých stromů s kmenem a korunou založenou ve výšce min. 180 a 200 cm

Názvosloví pro výpěstky lesních dřevin dle normy Sadební materiál lesních dřevin
Semenáček – rostlina vyrostlá ze semene, u níž v průběhu pěstování nebyl upravován kořenový systém (přepichováním, školkováním, podřezáváním kořenů, přesazováním do obalů, zakořeňováním)
Sazenice – rostlina vypěstovaná ze semenáčku nebo vegetativním množením, u níž byl kořenový systém upravován (přepichováním školkováním kořenů, přesazením do obalů nebo zakořeňováním náletových semenáčků) s nadzemní částí o výšce do 50 cm
Poloodrostek – rostlina vypěstovaná zpravidla dvojnásobným školkováním, podřezáváním kořenů nebo přesazením do obalu popřípadě kombinací těchto operací, s nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm popřípadě s tvarovanou korunou, průměr kořenového krčku 8 – 9 mm
Odrostek – rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáváním kořenů nebo přesazením do obalu popřípadě kombinací těchto operací, s nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm a s tvarovanou korunou

Obecně je kvalita sadebního materiálu daná souborem vzájemně podmíněných znaků (vlastností) rostlin, z nichž nejvýznamnější jsou znaky genetické. Důležitý je i zdravotní stav rostlin. Sadební materiál je i dále charakterizován maximálním věkem a způsobem pěstování.

Lehké opadavé keře – prostokořenné
Požadavky: lehké opadavé keře musí mít nejméně dva výhony při odpovídajícím druhově specifickém postranním rozvětvení – obrostu. Výjimky tvoří Cornus mas, Euonymus europaeus, Prunus spinosa, Sambucus racemosa, které mohou mít jen jeden výhon s odpovídajícím druhově specifickým postranním rozvětvením – obrostem.
Třídění a svazkování (balení): lehké opadavé a přesazované keře se třídí podle počtu výhonů a výšky. Počítají se pouze výhony, které dosahují požadované nejmenší výšky.

Třídění lehkých prostokořenných keřů
Podle počtu výhonů 2 výhony, 3 výhony
Výška v cm 25 – 40, 40 – 70, 70 – 90
Svazkování lehkých keřů: 10 ks ve svazku

Použití: do zapojených výsadeb ve volné krajině především jako součást protierozních opatření, břehy vodních nádrží a vodotečí, na svahy podél komunikací apod.

Standardní keře opadavé prostokořenné
Požadavky: standardní keře opadavé jsou keře nejméně jedenkrát přesazené a pěstované v širokém sponu. Keře z volné půdy a vypěstované v kontejnerech musí mít nejméně tři dobře vyvinuté hlavní výhony. Výjimky tvoří: Cornus mas, Euonymus europaeus, Prunus spinosa, Sambucus racemosa, které musí mít alespoň dva silné hlavní výhony při odpovídajícím druhově specifickém postranním rozvětvení – obrostu.
Třídění a svazkování standardních keřů bez balu – prostokořenných
Podle počtu výhonů 2 výhony
3/4 výhony
5/7 výhonů
Výška v cm 30 – 40, 40 – 60, 60 – 100
Svazkování prostokořenných keřů do 60 cm
nad 60 cm 10 ks ve svazku
5 ks ve svazku

Standardní keře opadavé v kontejnerech
Pro keře pěstované v kontejnerech platí stejné jakostní ukazatele jako u keřů z volné půdy bez udání počtu výhonů, avšak s označením „Ko“ a údajem o obsahu nádoby v litrech. Standardní keře opadavé lze po dohodě dodavatele s odběratelem dodávat se zemním balem.
Použití: do zapojených výsadeb a skupin na exponovanější místa ve volné krajině, podél komunikací, vodních nádrží a vodotečí, v bezprostřední návaznosti na sídla městského a vesnického typu.

Špičáky
Špičáky jsou tvary stromovitě rostoucích listnatých dřevin bez koruny, případně s postranním obrostem.
Požadavky: špičáky musí být nejméně jednou přesazené (lehké špičáky), od velikosti 125 – 150 cm dvakrát přesazené a pěstované v širokém sponu. Špičáky smějí zůstat po přesazení nejvýše dvě vegetační období na místě. Výjimky jsou pro zvlášť silně rostoucí druhy např. Salix alba, Populus nigra aj., které zůstávají na místě jedno vegetační období.

Třídění lehkých špičáků jedenkrát přesazených podle velikosti
Výška v cm 80 – 100, 100 – 125
Špičáky 2× přesazované – prostokořenné 125 – 150, 150 – 200
Svazkování špičáků
Špičáky 2× přesazované do 125 cm – 10 ks ve svazku
nad 125 cm – 5 ks ve svazku

Použití: plošné liniové i skupinové výsadby, izolační pásy podél vodotečí, do volné krajiny i na exponovaná místa s místním provozem.

Keřové tvary stromů
Požadavky: Keřové tvary stromů jsou vícekmenné stromy s kmeny založenými do 50 cm od země a minimální výškou 250 cm od země. Nízkokmenné tvary stromů jsou semenáče nebo roubovanci s korunou založenou ve výšce minimálně 80 cm (tj. výškou kmene minimálně 80 cm). Musí být přesazovány jako špičáky a pěstovány ve zvlášť širokém sponu. Smějí zůstat po posledním přesázení nejvýše čtyři vegetační periody na místě.
Třídění: keřové a nízkokmenné tvary stromů se třídí podle obvodu kmene:
Obvod kmene v cm 2× přesazované 6 – 8, 8 – 10, 10 –12
3× přesazované 12 – 14
4× přesazované 14 – 16
Nízkokmenné tvary stromů se dále třídí podle výšky kmene na 80, 100, 120, 140 a 160 cm.
Pro špičáky a keřové tvary vypěstovaných v kontejnerech platí rovněž výše uvedené ukazatele jakosti s označením “Ko“ a obsahem nádoby v litrech.

Pyramidy dvakrát přesazované
Požadavky: pyramidy dvakrát přesazované musí být pěstovány v širokém sponu. Smějí zůstat po posledním přesázení nejvýše čtyři vegetační periody na místě. Pyramidy některých druhů listnatých stromů např. rod Populus, mohou být expedovány bez balu (prostokořenné).
Třídění: třídí se podle výšky v cm: 125 – 150, 150 – 175, 175 – 200, 200 – 250. Pyramidy dvakrát přesazované bez balu, stejně jako vysokokmeny dvakrát přesazované bez balu je třeba svazkovat podle druhu stromu a podle síly kmene. Ve svazku nesmí být více než 5 kusů výpěstků.
Použití: do volné krajiny k významnějším objektům jako solitery, skupiny, liniové výsadby podél význačnějších komunikací, jako břehové porosty, izolační řady v bezprostřední návaznosti na sídla městského a vesnického typu.

Vysokokmeny dvakrát přesazované
Požadavky: vysokokmeny musí mít rovný kmen, odpovídající druhu, alespoň 180 cm vysoký s druhově specifickým prodloužením kmene uvnitř koruny. Střídavý řez kmene je možné provést jen do jednoletého dřeva. Vysokokmeny musí být dvakrát přesazované nebo podřezávané a pěstované v širokém sponu.

Třídění a svazkování (balení): vysokokmeny se třídí podle obvodu kmene, který se měří ve výšce 100 cm nad zemí na 8 – 10 centimetrové a 10 – 12 cm. Svazkují se maximálně po pěti kusech.

Vysokokmeny třikrát přesazované
Požadavky: musí být jako dvakrát přesazené vysokokmeny potřetí přesazeny ve zvlášť širokém sponu. Výška kmene musí být alespoň 200 cm. Koruna je zapěstována pravidelně a přiměřená síle kmene. Další vyvětvování kmene by mělo být možné podle specifiky druhu. Vidlicovité nebo přeslenité rozvětvení v koruně není přípustné. Výjimky tvoří roubovanci v koruně, kulovité a převislé tvary stromů. Výpěstky se dodávají s drátěnými baly nebo v kontejnerech.
Třídění třikrát přesazovaných vysokokmenů: obvod kmene v cm 10 – 12, 12 – 14, 14 –16, ve zvláště odůvodněných případech i 16 – 18.
Použití: do volné krajiny jako alejové výsadby podél významných komunikací jako solitéry a skupiny u významných objektů v krajině.

Jehličnaté dřeviny
Požadavky: jehličnaté dřeviny musí být podle růstových vlastností druhu od země plně rozvětvené. Jehličí vykazuje typické druhové zbarvení. Jehličnaté dřeviny se silnými výhony nebo kmenem musí být až k poslednímu letorostu plně zavětvené a rozestupy přeslenů i délka posledního letorostu jsou v přiměřeném poměru k výpěstku. Vzpřímeně rostoucí druhy a kultivary je třeba dodávat s průběžným středním výhonem; s výjimkou Taxus.
Třídění: jehličnany se třídí podle výšky nebo šířky (u rozložitě rostoucích druhů např. Pinus mugo). U druhů se silnými výhony nebo kmenem je hranicí pro měření výšky polovina posledního letorostu (přírůstku) např. u Larix decidua, Picea abies, Pinus sylvestris.
Výška/šířka v cm: 20 – 30, 30 – 40, 40 – 60, 60 – 80, 80 –100, 100 –125, 125 – 150 dle norem Svazu školkařů ČR. Pro sazenice platí hodnoty 15 – 25, 26 – 35, 36 – 50, 51– 70 cm, pro poloodrostky 51 – 80, 81 – 120 dle norem Sadební materiál lesních dřevin.

Mladé rostliny listnatých a jehličnatých dřevin
Mladé rostliny jsou dřeviny vypěstované generativně nebo vegetativně. Zpravidla se používají jako výchozí pěstební materiál pro další dopěstování ve školce. Mohou být využívány i k výsadbám na trvalé stanoviště v rámci krajinotvorných programů.
Požadavky: u mladých rostlin musí být vzrůst ve správném poměru k síle kmínku, výhonů a k celkové stavbě přiměřeně podle stáří. Kořeny musí být dobře vyvinuty a utvářené podle druhu, stáří sazenic, půdních poměrů a přesazování.
Třídění:
Podle norem Svazu školkařů ČR se rostliny třídí podle výšky s udáním stáří rostlin.
Mladé rostliny listnatých dřevin: výška v cm 30 – 50, 40 – 60, 50 – 80, 60 – 100, 80 –120, 100 – 140, 120 – 160, 140 – 180
Mladé rostliny jehličnatých dřevin: výška v cm 20 – 30, 20 – 35, 20 – 40, 25 – 50, 30 –60, 40 – 70, 50 – 80, 80 – 120

Třídění podle ČSN 482115 Sadební materiál lesních dřevin:
Semenáčky – velikost 26 – 50, 51 – 80, průměr kořenového krčku 3 – 4 cm
Sazenice – velikost 15 – 25, 26 – 35, 36 – 50, průměr kořenového krčku 4 – 5 – 6 – 7 cm
Poloodrostky – velikost 51 – 80, 81 – 120, průměr kořenového krčku 7 – 8 – 9 – 10 cm
Odrostky – velikost od 121 – 250 cm

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *