Jaké národní dotace

Vedle agrárních podpor, které budou přicházet z Evropské unie, si zachováme také některé národní dotace. Několik titulů bude mít omezenou platnost - do vstupu naší země do Evropské unie. Ostatní přímé dotace, které nebudou v rozporu s pravidly společné agrární politiky, tzv. state – aid, se mohou vyplácet kdykoliv během příštího roku i následujících let. Proti loňsku se počet titulů zúží a přirozeně se má snížit také objem celkových prostředků, a to z 2,31 na 1,35 miliardy korun.

Podpůrné programy na příští rok zatím obsahují třináct titulů, nemusí jít však o konečný počet. Ministerstvo zemědělství jejich návrh předává k připomínkám, zasahovat do něj budou také poslanci. „Přesné zásady pro poskytování dotací by měly být hotové v polovině listopadu a pak materiál půjde do parlamentu,“ uvedl Hugo Roldán z odboru komunikace MZe. Jak doplnil, finanční objem vychází z limitu stanoveného ministerstvem financí. Na přímé dotace by mělo jít 1,2 miliardy korun, na investiční výdaje pak 150 milionů korun.
Mezi tituly, které je nutné vyřídit nejpozději do 30. dubna příštího roku, patří podle ministerského návrhu podpora nepotravinářského využití půdního fondu pěstováním přadného lnu, na kterou by mělo jít 25 milionů korun. Dále jsou to dotace na restrukturalizaci vinic, obnovu ovocných sadů a chmelnic, na něž MZe myslí celkem se 110 miliony korun. „V unii ale bude možné pokračovat v podporování obnovy ovocných sadů,“ upřesnil Roldán. Časově ohraničená bude podpora integrovaných systémů pěstování zeleniny, ovoce a hroznů révy vinné, na kterou chce ministerstvo ještě před připojením k unii dát 30 milionů korun. Ostatní tituly bude moci Česká republika uplatňovat podle Roldána i jako členská země.
Týká se to dotací na kapkové závlahy v sadech, chmelnicích a vinicích. Na jejich budování chce resort v příštím roce přispět stejně jako letos 25 miliony korun. Včelaři by měli dostat 80 milionů korun. Na podporu komplexní sklizně máku setého se počítá s pěti miliony korun, zatímco letos jde na tento nový titul jeden milion korun. Dvě stě milionů korun chce vyčlenit ministerstvo na příští rok na udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat a rostlin. Na ozdravování polních a speciálních plodin navrhuje 250 milionů korun oproti letošním 80 milionům. Státním hřebčínům, kterým poslanci na letošek zkrátili příspěvek z 50 na 35 milionů korun, chce MZe přidělit na další rok 55 milionů. Na podporu genetických zdrojů má jít 60 milionů korun, na nákazový fond a dotování zemědělského pojištění 360 milionů korun oproti letošním 50 milionům. Důležitost poradenství v příštím roce ministerstvo oceňuje 80 miliony korun, na letošek navrhovalo 60 milionů, ale zemědělský výbor částku o 15 milionů snížil. Stejně jako v tomto roce – 70 miliony korun – by měl stát podpořit mimoprodukční funkce rybníků.
V návrhu podpůrných programů, schválených vedením ministerstva, chybějí ale dotace pro potravináře. „Ještě se zvažují možnosti, jak je do nových pravidel zařadit,“ řekl Roldán. Potravináři se letos mohli ucházet o přímé dotace na zvyšování své konkurenceschopnosti, a to zaváděním systémů řízení jakosti a zvyšováním funkčnosti a účinnosti systému kritických bodů. „Zpracovatelé se odvolávají na závěry předvstupních jednání a nařízení rady, z nichž vyplývá možnost zařadit po přechodné tříleté období dotační programy, které nejsou v souladu s předpisy unie,“ poznamenal.
Ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna věří, že „třináctka“, což je číslo nynějšího dotačního titulu, se do pravidel vrátí. „Spoustě lidí stále nedochází, jaké problémy může nedořešení zpracovatelského průmyslu způsobit. Ti, kteří tady léta bojují proti potravinářům, by si měli uvědomit, že zemědělský obchod v Evropě se děje přes potravinářské výrobky, a že si tak podřezávají větev sami pod sebou,“ zdůraznil. Podle Koberny by se dotace pro potravináře měly z letošních 250 milionů zvýšit dvojnásobně. „Evropská unie pečlivě sleduje, jak se u nás potravinářský průmysl podporuje a asi nemá velkou radost z toho, co se kolem něj děje,“ poznamenal.
V dotačních pravidlech zatím není ani podpora odbytových organizací. „Na dotaci ale mají nárok tři odbytové organizace, které zahájily činnost v loňském roce. Příspěvek se totiž poskytuje v prvních třech letech činnosti,“ konstatoval Roldán s tím, že tyto dotace budou muset doběhnout.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *