Jak se vaří mamut?

Také sledujete s nevěřícným výrazem kauzy o zkaženém mase, které jsou podle obchodních řetězců ještě dobré do marinády a na gril, o plesnivých sýrech, které přece mají být plesnivé, i když tedy trochu jiným typem plísně, o zkaženém ovoci a zelenině? Stále častější informace o tom, že se Česká republika stává odpadištěm Evropy, minimálně v dovozu potravin? Spornou není pouze jakost, ale i kvalita dovážených a bohužel i doma vyráběných produktů.

Nevím, jak vás, ale mě nebaví zkoumat mnohdy nezřetelné a někde schované složení výrobku, ze kterého stejně nic nevyčtu. Očekávala bych totiž, že základem másla, jogurtu či sýru bude mléko. Do klobásky či špekáčku přece patří alespoň minimální podíl opravdového masa. A tak bychom mohli pokračovat. Dlouho. Do všeho se cpou náhražky, příchutě, barviva a zvýrazňovače chuti.
Jak k tomu přijdeme, my, pokrokoví obyvatelé této planety, kteří žijí na začátku 21. století? Co by si asi pomysleli naši předci? Ti, kteří v české kotlině sem tam ulovili mamuta, zubra nebo koně a k tomu si nasbírali nějaké ty lesní kořínky či pár šiškových semen? Potravu měli sice nepravidelnou, občas se jim také zkazila, ale zase nebyla šizena.
Jediné, co nás v této mizérii může hřát u srdce je to, že ovoce a zelenina vypěstovaná v naší republice patří mezi kvalitní produkty a že, pokud ji tedy na pultech našich obchodů najdeme, si její konzumací rozhodně neublížíme.
Pro zdravého a silného jedince, který neřeší závažné zdravotní problémy a omezení, by se tato problematika mohla zdát někdy i trochu nadnesená. I já sebe vždy počítala mezi ty zdravé a silné, které jen tak něco nezchvátí a zkoumáním složení výrobků jsem se nezabývala, prostě jsem jedla, co mi chutnalo. Nízkou kvalitu a mnohdy nevyhovující jakost výrobků v obchodech jsem chápala jako snahu obchodních řetězců o co nejvyšší zisky. S plánovaným rodičovstvím jsem však i já začala více sledovat, čím živím sebe a našeho budoucího potomka. A zjištění nebylo úplně příjemné. Jak jinak bych však asi tuto dobu prožívala s mými pravěkými předky? Nevím sice, jakou úpravu zvolit pro mamutí maso, ale jistě to bude lahůdka. Tehdy by nebylo pochyb o tom, že jíme opravdové maso, tedy pokud by na mě zbylo. Mamuta dnes asi těžko seženu a ve svém věku bych v pravěku už nejspíše umírala stářím. Já však v té dnešní pokrokové době, a tak jsem odkázána na to, co mi nabídnou na pultech obchodů. Nebo ne? Mohlo by se totiž stát, že se se změnou povinností, které mě od září čekají, se pustím i do nějakého toho chovu králíků, koz nebo prasat. Uvidíme. A otázky nad kvalitou potravin přenechám jiným. 

Helena Piková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *