Jak probíhá sklizeň u Polabských zelinářů ?

Při prvních podzimních mrazících vrcholí sklizeň zeleniny po celé ČR. Ne jinak tomu je i u firmy J + N v Semicích na Nymbursku. Rodina Jandlových zde pěstuje na téměř třech stech hektarech brambory, obilniny, zeleninu a doplňkově i bylinky a léčivky. Plodinová skladba zeleniny zahrnuje asi 35 ha květáku, na stejné ploše červené i bílé zelí, deset hektarů čínského zelí, okolo 18 ha mrkve, zhruba 25 ha cibule, přes deset hektarů celeru a petržele, do 20 ha růžičkové kapusty, sedm hektarů brokolice dále ředkvičky, okurky – nakládačky, celou řadu odrůd salátů. Opomíjenou komoditou není ani plodová zelenina, kterou sklízejí z jednoho hektaru skleníkové plochy, kde mimo to předpěstovávají sadbu, zejména pro vlastní potřebu. Skleníky jsou vzdáleny 30 kilometrů od Semic, stranou od zelinářské oblasti, čímž jsou zajištěny čisté a zdravé sazenice. Kromě zemědělských ploch vlastní pět maloobchodních prodejen v okolí, kam dodávají své produkty a z nichž získávají okolo pěti procent obratu. Zavážení prodejen zeleninou podnikají vlastní, podnikovou dopravou.

Na posklizňovou úpravu zeleniny mají celou řadu strojů. Některé si vyrábějí sami, nebo upravují, řadu jich ale nakoupili spolu se zemědělskými objekty leasingovou formou v roce 1993. Nejzajímavější z celé techniky je kombajn na sklizeň růžičkové kapusty, který vlastní jako jediní v ČR. Dodavatelem je nizozemská firma Tumoba a denně s ním sklidí až 400 PE přepravek, což činí asi 6 tun kapusty. Celkový roční odhad jejich sklizně je 150 – 200 tun. Rovněž z Nizozemí, od firmy Lancco mají třídičku kapusty, má výkon 1 – 1,5 tun za hodinu. Německá třídicí linka Jablman je dalším pomocníkem v období sklizně. Vytřídí se na ní osm tun brambor za hod. Pro praní a třídění kořenové zeleniny mají stroje domácí výroby – pračku a třídičku mrkve o výkonu tři tuny za hodinu a pračku celeru (upravenou ze škrabky na brambory). Pro konečnou úpravu brambor, cibule a celeru vlastní balící linku z Německa značky Upmann v kombinaci s váhou od španělské firmy Daumark. Výstup z baličky je do igelitových sáčků nebo do rašplových pytlů odvíjených z role. Etikety pro označení produktů objednávají rovněž ve Španělsku.
Skladovací prostory jsou dnes již nedílnou součástí každého většího pěstitele. Jandlovi mají pro své potřeby přes 1500 m3 chladících boxů a klimatizovaný sklad o objemu 2580 m3.
Odrůdové zastoupení vybraných druhů zeleniny je následující: rajčata ’Partner’ a ’Alambra’, se kterými jsou už několik let velice spokojeni, okurky ’Saladin’, ’Carmen’, saláty jsou ze 70 % zastoupeny hlávkovým ’Pia’ a ’Plenty’, 20 % tvoří ledový salát odrůda ’Robinson’ a kadeřavé odrůdy ’Lollo Bionda’ a ’Lollo Rossa’.
Léčivé rostliny a bylinky pěstované pouze doplňkově vysévají do minisadbovačů o velikosti 1 x 1 cm, později je přesazují v trsech do květináčů o průměru devět centimetrů prozradil – Ing. Jaroslav Jandl. Protože nejsou dodavateli do restauračních provozů ani obchodních sítí, zaznamenali největší odbyt na jaře ze strany zahrádkářů, s postupujícím létem zájem o rostlinky klesá. Sortiment je i u bylinek široký: máta, oregáno, bazalka, šalvěj, majoránka, tymián, rozmarýn, kadeřavá petržel, kopr, saturejka i levandule.
Jaromír Ondra z Lounek je z chmelařské rodiny. V roce 1992 začal hospodařit na 20 hektarech s hlavními komoditami zeleninou a chmelem, od něhož upustil v roce 1995, kdy se chmelařství dostalo do krize. Dnes hospodaří na 90 ha orné půdy, ze kterých jednu třetinu zaujímá zelenina. Největší zastoupení (12 ha) obsadila karotka, odrůdy ’Bolero’ a ’Maestro’, určené jsou k přímému konzumu. Pěstuje také mrkev odrůdy ’Joba’, ’Maxima’ na sušení pro Severofrukt Travčice. Pro další posklizňovou úpravu používá pračku kořenové zeleniny od české firmy D.L.T. Hradec s výkonem 1 –1,5 t/hod.
Mimo mrkve má pan Ondra v sortimentu letní zelí, ozimou cibuli, ředkvičky, čínské zelí a bylinky – zejména mátu a saturejku. Problémem je zde technika pro sklizeň a další úpravu (sušení).
Nutnost plně respektovat požadavky trhu platí jak pro drobné pěstitele, tak pro velké podniky. Každý dostane šanci najít si své místo na výsluní, získá-li odběratele, udrží-li si trvale kvalitu svých produktů, bude každoroční posklizňové bilancování jistě příznivé.
(-Mix-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *