Jak čelit hospodářské krizi v zahradnictví – zpracování auditů

Příčinou krize je především morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro morální bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je potřeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem. Výrok Tomáše Bati z roku 1932 Převzato z novin zaměstnanců společnosti Lovochemie Lovosice, a. s.“Lovochemik“ č.5/2009.

V současném období, kdy od začátku roku 2009 prožíváme propad průmyslu přes 20 %, obchodníci se podbízejí letními slevami již od června, máme šrotovné a citroenovné, je nutné se zamyslet nad dopady hospodářské krize také v zahradnictví. Výroba klesá téměř ve všech odvětvích, přičemž podle některých ekonomů táhne čísla dolů hlavně horší vývoj průmyslu v Německu a ve Francii. Ve srovnání s březnem hlásí pokles průmyslu dvanáct evropských zemí. Pouze v šesti zemích EU průmysl v dubnu ve srovnání s březnem vzrostl. Mezi tu horší dvanáctku patří i Česko. Tuzemskému průmyslu v dubnu nepomohlo ani zavedení šrotovného v okolních zemích. Podle údajů Českého statistického úřadu u nás průmyslová výroba v květnu meziročně klesla o 22 procent. Březnová čísla už přitom ukazovala na obrat k lepšímu.
Ve výrazných problémech však stále zůstává klasické a těžké strojírenství (např. výroba strojů –32,7 %, hutnictví –42,5 %, kovovýroba –17,3 %. Rovněž propad automobilového průmyslu (–17,3 %) je vysoký, ale je mírněn efektem šrotovného v okolních státech.
Celkově pokračoval pokles ve všech oborech a odvětvích. Nové zakázky meziročně poklesly o 27,8 % a v průmyslu je zaměstnáno o 12,5 % méně osob než vloni v květnu. Stavebnictví pomáhají hlavně státní zakázky na budování dopravní infrastruktury (inženýrské stavitelství +16,7 r/r). Naopak bytová výstavba již osmý měsíc pokračuje v poklesu. Výsledky ukazují, že průmysl zůstává ve velmi hluboké recesi a nelze předpokládat, že se tyto problémy nedotknou zahradnictví, zvláště okrasného.
Zahradnictví jako součást zemědělství má řadu specifik, která je nutné si uvědomit a využít pro prosperitu zahradnického podnikání zvláště v budoucích letech. V dnešním příspěvku je předloženo několik návrhů jak zlepšit ekonomickou bilanci v zahradnictví a tím podpořit prosperitu tohoto oboru v hospodářské krizi. Zde jsou:
1. Snížení nákladovosti docílíme sledováním výdajů a vyhledání rezerv s cílem omezit zbytečné výdaje. Ke snížení nákladovosti lze přispět zpracováním autoevaluace (sebehodnocení) s pomocí tří auditů (energetický, personální a stanovištní).
2. Využití dotačních příležitostí jak národních podpor, tak z evropských fondů.
3. Zlepšení propagace českého zahradnictví.

Energetický audit
Jde o soubor činností, prováděných energetickým auditorem, jejichž výsledkem jsou závěrečné informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a energetickém hospodářství fyzických a právnických osob a návrh na opatření, jenž je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit je zakončen technickou, písemnou zprávou, která musí podle zákona č. 406/2000 Sb. § 9 obsahovat hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov, celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor, návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění a samozřejmě závěrečný posudek energetického auditora.
Energetický audit slouží pro zhodnocení využívání energií v daném objektu – v budově, ve skleníkovém hospodářství, ve výrobním provozu a nebo při instalaci nového zdroje energie. V rámci auditu se identifikují možnosti úspor energie, navrhují se možná opatření k jejich dosažení a tato opatření se ekonomicky vyhodnocují.
Energetický audit se zpracovává:
• pro budovy a provozy s větší spotřebou energie, kde to vyžaduje zákon č. 406/2000 o hospodaření energií,
• pro potřeby získání dotace či úvěru na projekt (zateplení budovy, instalace obnovitelného zdroje apod.),
• při plánované rekonstrukci budov, hledání úspor energie ve výrobních a dalších provozech.
Povinnost zpracovat energetický audit ukládá zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. větším spotřebitelům energie. Náležitosti energetického auditu potom upravuje vyhláška č. 213/2001 Sb. a její novela č. 425/2004 Sb. Rozhodující pro povinnost zpracovat energetický audit budov či zařízení je celková roční spotřeba všech druhů a forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem (IČ) organizace. Povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu se vztahuje na:
1. Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší než je stanoveno vyhláškou č. 213/2001 Sb., což je 1500 GJ.
2. Fyzické či právnické osoby s výjimkou příspěvkových organizací s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je stanoveno vyhláškou č. 213/2001 Sb., tj. 35 000 GJ.
3. Hodnota, od níž vzniká pro fyzické či právnické osoby uvedené v předchozích odstavcích povinnost zajistit zpracování energetického auditu u budov samostatné zásobovaných energií je stanovena ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby.
Celkovou roční spotřebou energie se rozumí součet všech forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem.
Energetický audit lze doporučit také při plánované rekonstrukci skleníkového hospodářství. Kvalitně zpracovaný energetický audit je užitečným podkladem při rozhodování o postupu rekonstrukce – měl by obsahovat doporučení a ekonomické vyhodnocení úsporných opatření. Energetický audit může provádět pouze energetický auditor s osvědčením Ministerstva průmyslu a obchodu. Součástí energetického auditu je rozbor stavu obalových stavebních konstrukcí, způsobu vytápění a přípravy teplé užitkové vody, osvětlení, elektrických spotřebičů a vyhodnocení energetické účinnosti technologických procesů. V dalším kroku energetický audit navrhuje opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti provozu, a to minimálně ve dvou vhodných variantách kombinací opatření včetně jejich ekonomického vyhodnocení. V závěru energetický audit doporučuje jednu z variant k realizaci a odůvodňuje její výběr. V některých případech se jedná pouze o velmi levná doporučení, jako například nastavení optimální teploty v místnostech a na chodbách v rámci stávajícího topného systému, nebo zajištění izolace oken a dveří, případně tepelné izolace celého objektu. Jindy se jedná o návrh změny paliva či dodavatele tepla, nebo doplnění dalšího zdroje tepla nebo tepelné clony do systému. Výstupem je soubor opatření, jak postupovat při snižování energetické a ekonomické náročnosti.
Energetičtí auditoři např. z firmy EkoWATTu (www.ekowatt.cz) mají bohaté zkušenosti s audity všech typů energetických systémů od obytných domů, přes veřejné budovy a průmyslové podniky až po záměry výstavy či rekostrukce vodní, větrné či fotovoltaické elektrárny. Zpracovávali již audity i pro zahradnické firmy.

Personální situace ve firmě
Personální audit poskytuje zaměstnavateli komplexní obraz o personální situaci uvnitř firmy. Slouží k pojmenování potenciálu jednotlivých pracovníků nebo týmů k poznání jejich motivace, k podněcování jejich rozvoje. Jedním z výstupů je i síť mezilidských komunikačních vazeb mezi pracovníky. Základním nástrojem je rozhovor s pracovníky, který může být volný, strukturovaný nebo v tísnivém ovzduší. Rozhovor je zaměřen na zhodnocení klíčových bodů dosavadního vývoje pracovníka a na stanovení možností dalšího vývoje. Výstupem je doporučení zaměstnavateli, návrh firemního personálního plánování a návrh na výstavbu pracovních týmů. Personální audit se stává propracovaným a ověřeným systémem, který vám pomůže ohodnotit váš lidský kapitál. Naučíte se lépe využívat silných stránek svých zaměstnanců, budete schopni nastavit individuální formy nepeněžní motivace, upřesníte osobnostní požadavky na důležité pozice a budete mít kvalifikovanou zpětnou vazbu od vašich zaměstnanců, která bude směřovat v individuální plány rozvoje.

Stanovištní audit
Vedoucí zahradnictví, který vyřeší hospodaření s energiemi v energetickou soběstačnost s pomocí obnovitelných zdrojů energie a optimální využití stanovištních podmínek, zvláště hospodaření s vodou, položí základy ekonomicky stabilní firmy. Pro hodnocení stanoviště je dobré si zpracovat mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále BPEJ) a vodohospodářské mapy. Aktualizované mapy BPEJ získáte ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze 5 Zbraslavi nebo informaci o BPEJ nejdete na Katastrálním úřadu. Z kódu BPEJ se dozvíte označení pro klimatický region, hlavní půdní jednotku, která je převážně daná půdním typem, pak následují údaje o hloubce půdního profilu, skeletovitosti, kamenitosti a sklonu ke světovým stranám. Zvláštní pozornost budeme věnovat rozborům vody, konkrétně tvrdosti vody určené k zálivce. Po zhodnocení stanovištních podmínek by měl následovat výběr kultur, dřevin a skladba okrasných rostlin. V současném období budeme vybírat ze sortimentu takové zahradnické produkty, jež nejlépe zhodnotí stanoviště, tzn.,že je vypěstujeme s nejnižšími náklady. Proč dovážíme například Kalanchoe blossfeldina, které lze s nízkými náklady na energie a vodu vypěstovat v českých sklenících? Proč se v Praze prodávají drahé francouzské hrušky, když na severu Čech na Litoměřicku rostou chutnější? Proč se jezdíme dívat na sušárnu ovoce do skanzenu v Zubnicích a nakupujeme sušené ovoce ze zahraničí?

V dalším čísle se budeme věnovat aktuálním výzvám týkajících se dotačních příležitostí, které lze získat z národních podpor a z financování ze strukturálních fondů na podzim 2009. Podrobně si rozebereme příležitosti zahradnických a zvláště školkařských firem při obnově zeleně na mezích, agrárních valech, při obnově břehových porostů a zpřesníme si význam diverzifikace aktivit na venkově.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *