Jak čelit hospodářské krizi II.

Jednou z možností jak si zlepšit ekonomickou bilanci zahradnického podniku je orientace na využití finančních prostředků z evropských fondů. V současné době se nacházíme téměř uprostřed programovacího období 2007 – 2013 a je dobré uskutečnit své inovační záměry co nejdříve. Pro zahradnictví jsou základní dva operační programy tj. Operační program (dále OP) Životní prostředí a Program rozvoje venkova. Z ostatních je zajímavé prostudovat si nejen OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Regionální operační programy, ale i programy přeshraniční spolupráce.

Operační program Životní prostředí
Operační program Životní prostředí (OPŽP) nabízí v letech 2007 – 2013 přes 5 mld. eur pro financování ekologických projektů. Objemem financí se jedná o druhý největší český operační program. Čerpá 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR. Jeho základním cílem je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví občanů a v konečných důsledcích podporuje celkovou konkurenceschopnost. Základním znakem prostředků poskytovaných z evropských fondů je nutnost veřejného spolufinancování. Žadatelé mohou z fondů EU získat dotaci až do výše 85 % celkové částky. Další část finančních prostředků může pokrýt Státní fond životního prostředí (SFŽP) a státní rozpočet.
Operační program Životní prostředí, který SFŽP administruje pod garancí Ministerstva životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší do republiky prostředky na podporu v sedmi prioritních osách:
Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní podporuje projekty směřující ke zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, zlepšení jakosti a dodávek pitné vody a snižování rizika povodní. Je rozdělena na tři oblasti podpory –
1.1 Snížení znečištění vod, 1.2 Zlepšení jakosti pitných vod a 1.3 Omezování rizika povodní.
Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí podporuje projekty, které jsou zaměřeny na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. Existují dvě oblasti podpory – 2.1 Zlepšení kvality ovzduší a 2.2 Omezování emisí.
Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie podporuje projekty zacílené na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména těch obnovitelných (dále OZE), a prosazování úspor energie. Dlouhodobým cílem programu je zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a tepla a efektivnější využití odpadního tepla. Oblasti podpory jsou dvě: 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny a 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry.
Prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží podporuje projekty, které se zaměřují na zkvalitnění nakládaní s odpady, snížení produkce odpadů nevhodných pro další zpracování a odstraňování starých ekologických zátěží. Realizována je v dotačních titulech 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady a 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží.
Prioritní osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik nabízí podporu formou dotací projektům zaměřeným na omezování průmyslového znečištění a s ním souvisejících rizik pro životní prostředí s důrazem na prevenci a výzkum v oblasti znečišťujících látek a jejich monitorování (oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění).
Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny je orientována na projekty přispívající ke zpomalení či zastavení poklesu biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech. Podporovaných oblastí je celkem šest:
• Oblast podpory 6.1 – Implementace a péče o území soustavy Natura 2000. Jedná se o typy projektů se zpracováním podkladů a vyhlášením území soustavy Natura 2000.
• Oblast podpory 6.2 – Podpora biodiverzity. Zde k typům vhodných projektů patří: opatření k ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajišťování péče o chráněná území a opatření k překonávání migračních bariér. Projekty se mohou týkat také regulace a likvidace populací invazních druhů rostlin a živočichů, ale i výstavby návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích.
• Oblast podpory 6.3 – Obnova krajinných struktur. Do této podpory řadíme projekty spojené s realizací vegetačních opatření v krajině (výsadba a obnova remízů, alejí, solitérních stromů, větrolamů, územní systém ekologické stability atd.). V obnově krajinných struktur jsou zařazena také opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability a v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi.
• Oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny zahrnuje záměry spojené s podporou přirozených rozlivů v nivních plochách, budováním a obnovou retenčních prostor, revitalizací vodních toků a mokřadů, výstavbou poldrů. Dále jsou zde zahrnuta opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi.
• Oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny je nejčastěji využívána zahradnickými firmami. Jedná se o zakládání a revitalizace významné sídelní zeleně, individuální zakládání a obnova parků, stromořadí, hřbitovů, městských a obecních lesoparků atd.
• Oblast podpory 6.6 – Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod. Do této podpory řadíme projekty týkající se stabilizace nebo sanace sesuvů a skalních masivů, které ohrožují především životy, zdraví a majetek občanů a infrastrukturu sídel a dále monitoring zaměřený na kontrolu účinnosti nápravných opatření. Patří sem i přehodnocení celkové kapacity zásob podzemních vod a zjištění možných negativních důsledků pozůstatků po hornické činnosti, navržení a realizace technického řešení, které zabrání dalšímu ohrožování životního prostředí.
Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu nabízí finanční prostředky při budování široké sítě center environmentálního vzdělávání a informačních center zaměřených na ochranu životního prostředí ve všech krajích České republiky a na zabezpečení kvalitních odborných materiálů pro environmentální vzdělávání, včetně internetových řešení či naučných stezek.
Od vyhlášení OPŽP v roce 2007 do srpna 2009 bylo schváleno celkem 2406 projektů a celková výše podpory přesáhla 38 miliard Kč. Největší objem finančních prostředků putoval do zlepšování vodohospodářské infrastruktury největší počet projektů se realizoval v oblasti zlepšování stavu přírody a krajiny. K 5. 8. 2009 bylo řídicím orgánem schváleno celkem 2406 projektů a příspěvek ve výši 38 137 865 926 Kč (z toho schválený příspěvek SFŽP/SR: 2 520 879 030 Kč, z toho schválený příspěvek EU (Fond soudržnosti a ERDF): 35 616 986 896 Kč).
Celkové náklady všech schválených projektů (způsobilé i nezpůsobilé): 55 046 201 257 Kč. Objem dosud proplacených prostředků na účty příjemců činí 2 415 387 423 Kč.
Kdo může žádat
O dotaci mohou zažádat zejména obce a města, kraje, svazky obcí a krajů, neziskové organizace, příspěvkové organizace, správy národních parků, státní podniky a organizace, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, fyzické osoby. Přesný výčet subjektů, podmínky pro podání žádostí o dotace a podrobnější informace prostudujte v Implementačním dokumentu. Rovněž podrobné informace pro zájemce o dotace naleznete v Implementačním dokumentu OPŽP a také v Příručce pro žadatele, ve Směrnici MŽP o předkládání žádostí a poskytování podpory a v Závazných pokynech pro žadatele. Všechny dokumenty jsou k dispozici na www.opzp.cz.

Program rozvoje venkova
Osa I je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví; dále posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Prioritními oblastmi jsou modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům, proto je na tyto účely alokováno nejvíce finančních prostředků.
Osa II se specializuje na zlepšování životního prostředí a na podporu zvyšování biodiverzity v krajině. Mezi signifikantní opatření patří především platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, platby v rámci oblastí Natura 2000 a Agroenvironmentální opatření.
Osa III podporuje kvalitu života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. Alokované finanční prostředky směřují na opatření týkající se činností nezemědělské povahy, dále cestovního ruchu, obnovy a rozvoje vesnic či vzdělávání.
Osa IV Leader je osa metodická, která je realizována prostřednictvím dosažení stanovených cílů jednotlivých opatření os I. – III. Účelem je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení kulturního dědictví venkova.
Co se týče profesionálních zahradníků, asi nejzajímavější je v současnosti Opatření 1.1. záměr b) stavby a technologie pro rostlinnou výrobu, které spadá do Osy I. V rámci něj lze finanční podporu získat na skladování ovoce a zeleniny (např. výstavba a rekonstrukce vlastních prostor pro skladování ovoce, zeleniny, technologie přípravy na skladování – technologie třídění, mytí, krájení, krouhání, chlazení a zpracování odpadů, technologie skladování – technologická zařízení pro úpravu řízené atmosféry, teploty, vzdušné vlhkosti a proudění vzduchu, technologie přípravy na expedici – technologie třídění, balení a chlazení (příprava na expedici zboží ze skladu), zařízení (ve skladech) na testování, diagnostiku, měření a regulaci, nezbytné zázemí stavby (související technické a sociální zázemí) atp.) a dále také na zpracování biomasy (např. výstavba a rekonstrukce staveb pro kotelny a výtopny (včetně technologie), výstavbu a rekonstrukci staveb pro peletovací a briketovací linky (včetně technologie), malé plnicí stanice na bioplyn (např. integrovaná malá plnící stanice (kompresor, chladič/sušička, výdejní hadice), zařízení na odorizaci plynu, přístřešek, plynová přípojka na vstupu, manipulační prostor – vozidlová stání atp.). Poměrně hodně se osvědčilo čerpání dotací na nosné konstrukce trvalých kultur (např. výstavba a rekonstrukce chmelnic, vinic, sadů atp.), skleníky, fóliovníky, kontejnerovny (např. výstavba a rekonstrukce skleníků, fóliovníku, kontejneroven – včetně nezbytných technologií) i další zahradnické stavby (např. výstavba a rekonstrukce dalších speciálních pěstebních ploch (pařeniště a školky na ovocné a okrasné druhy včetně révy vinné a sadby chmele) atp.).

Způsobilé výdaje
Tyto výdaje jsou společné pro všechny záměry a patří mezi ně náklady na projekt a technickou dokumentaci, konkrétně projektová dokumentace (tj. zpracování projektu dle závazné osnovy, podnikatelský záměr, studie proveditelnosti, marketingová studie, zadávací řízení) – maximálně do výše 20 000 Kč a technická dokumentace (dokumentace ke stavebnímu řízení, odborné posudky ve vztahu k životnímu prostředí, položkový rozpočet) – maximálně do výše 80 000 Kč. Mezi způsobilé výdaje se řadí také nákup stavby/budovy za podmínky, že:
• se jedná o nákup již postavené budovy včetně pozemku, na němž budova stojí, nebo se jedná o nákup již postavené budovy/stavby na pozemku ve vlastnictví žadatele/příjemce dotace,
• existuje přímá vazba mezi nákupem nemovitosti a předmětem projektu,
• DPH za podmínky, že jde o neplátce DPH.
Za nezpůsobilé ke spolufinancování se považují tyto výdaje: nákup mobilních zemědělských strojů, osobní a užitkové automobily a stroje nesloužící pro zemědělskou prvovýrobu, komunikace, odstavné či parkovací plochy, sadové úpravy, administrativní a správní budovy a vybavení, mostní váhy, inženýrské sítě včetně přípojek (kromě rozvodů uvnitř staveb), studny (včetně průzkumných vrtů) a také technologické a stavební investice, které bezprostředně nenavazují na sklizeň před skladováním zemědělských produktů.
Závěrem je nutné si připomenout kvalitní přípravu projektů. V současné době na podzim je nejvyšší čas připravovat projekty týkající se Programu rozvoje venkova pro modernizace a výstavby skleníků a dalších staveb, rekonstrukce skladového hospodářství a další investiční záměry, které jsou řazeny do prioritní osy 1.1. Povinnou přílohou je technický projekt včetně stavebního povolení. Rovněž na podzim v říjnu a listopadu se přijímají žádosti v prioritní ose 6 v OP Životní prostředí, kde je řada příležitostí pro zahradnické a školkařské firmy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *