Inspirováno japonskou zahradou

Kdo by neznal kulturu japonských zahrad? Harmonie, klid, prostor k relaxaci v nich vzniká typickým uspořádáním rostlin a nezaměnitelnými doplňky. Pravidla jejich tvorby se vyvíjela bezmála tisíc let a vykrystalizovala ve svébytný umělecký obor. Důležitou roli v nich hrají i zvolené druhy a odrůdy rostlin.

I manželé Číhalovi patří k milovníkům a znalcům japonských zahrad. Svůj zájem rozšířili i na podnikání – jejich společnost, Zahradnictví Ginkgo, s. r. o., nabízí kromě klasického sortimentu i širokou nabídku skvostů japonských zahrad. Je jimi především mnoho druhů a odrůd dřevitých pivoněk, magnólií či nepřehlédnutelných konifer, jejichž upravené formy tvoří kostru zahrad v japonském stylu. „Dnes jsou již pestrolisté či sloupovité odrůdy jinanů, katalp či tulipánovníků klasikou sortimentu dobře vybaveného zahradnictví, před osmi až deseti lety tomu však bylo jinak,“ říká majitel zahradnictví Pavel Číhal.

Děláme především realizace
Začátky podnikání manželů Číhalových spadají do roku 1995. Ke množení a prodeji rostlin se podle očekávání přidružilo i navrhování a zakládání zahrad, které dnes tvoří 80 procent příjmů společnosti. Návrhy zahrad vypracovává Pavel Číhal sám, provedení realizace zajišťuje sedmičlenný tým zkušených zaměstnanců. „Podoba zahrady vychází z majitelových přání, kterým se samozřejmě snažíme vyhovět. Nesmyslné či těžko proveditelné požadavky se jim však snažíme rozmluvit,“ přibližuje praxi Pavel Číhal. „Realizujeme všechny druhy zahrad, nejraději se věnujeme japonským. U nich je nutné vkusné a optimální začlenění do prostoru, což někteří investoři nechtějí akceptovat,“ svěřuje dále, „a tak někdy dojde i k tomu, že od možnosti realizace odstoupíme,“ dodává Pavel Číhal.

Školkařská produkce
Zbývajících 20 % aktivity společnosti zaujímá provoz prodejní školky. V obci Chrustenice na polovině cesty z Prahy do Berouna čeká na návštěvníky nabídka listnatých a jehličnatých dřevin, trvalek, ale i substrátů či zahradních doplňků na ploše bezmála půl hektaru. Zaujme i doplňkový prodej okrasných ryb.
Listnaté dřeviny pochází zčásti z vlastního množení, část nakupují – od českých školkařů zhruba 50 %, druhou polovinu z Německa, severní Itálie či Nizozemska. Výhodou těchto producentů je mírnější klima a s tím související delší vegetační doba rostlin. Dovezené rostliny jsou často přehnojované a po vysazení v našich podmínkách často zarazí růst. I rašelinový substrát, který rychle vysychá, není do našich podmínek příliš vhodný.
Široká je především nabídka konifer – dosahuje 1000 druhů a kultivarů. Jejich množení si z větší části zajišťují sami, a to roubováním na podnože zakoupené z českých i zahraničních lesních školek.
Větší část zde prodávaných rostlin pochází z dvouhektarové školky v nedalekém Sedlci, pro ty choulostivější nechal Pavel Číhal vybudovat ve druhé polovině loňského roku dva skleníky. Realizace se ujala společnost Ing. Miloslava Stávka Skleníky.

Automatika je nezbytná
Důvodem k pořízení krytých ploch byla především otázka množení a přezimování v našich podmínkách choulostivějších dřevin jako jsou před zimou dovezené dřevité pivoňky či některé magnólie.
Majitel se po konzultaci s Ing. Stávkem rozhodl pro pořízení dvou skleníkových lodí, každé pokrývající plochu 6,4 x 21 metrů. Lze tak jednoduše vytvořit rozdílné teplotní či vlhkostní podmínky pro různé druhy pěstovaných rostlin.
Skleníky jsou vybaveny automatickou regulací teploty. Teplotní čidla přenášejí potřebné informace do počítače, který dbá na udržení nastavené teploty ¬– buď přitápěním či větráním. K vytápění slouží teplovzdušný plynový agregát s ventilátorem Monzum, větrání zajišťují střešní a boční okna. Střešní ventilace reaguje na povely centrálního počítače a k pohybu využívá elektromotor. Otvory se otevírají a zavírají postupně tak, aby nedošlo k šoku rostlin. Je možné i jejich manuální ovládání. Při otevřených střešních oknech se automaticky zapojí i čidlo na měření větru a pokud rychlost větru dosáhne nastavené výše, vyšle povel k elektromotorům, která okna zavřou a zabrání tak možnému poškození konstrukce či skleněných výplní.
Čtyři velká otevírací okna na bocích skleníku, která byla dodána speciálně na přání zákazníka, podporují výměnu vzduchu a jsou ovládána pouze manuálně. Vnitřní výměnu vzduchu, a tím rychlejší oschnutí povrchu listů po zálivce, zajišťují klasické ventilátory. Snižuje se tak riziko napadení plísněmi, jimž prospívá právě vysoká vzdušná vlhkost.
K omezení tepelných ztrát a ke snížení intenzity dopadajícího slunečního záření se využívá tepelné a stínovací clony. Zdejší skleník má vše připraveno k její instalaci, jelikož však zde umístěným rostlinám stačila v zimních měsících teplota nad bodem mrazu, nebyly tepelné ztráty tak vysoké a stínovku nebylo nutné zatím doplňovat.

Jen to nejlepší
Náklady na vlastní postavení skleníku nebyly malé i díky modernímu vnitřnímu vybavení a speciálním přáním na větrání a topení..Ale jak sám majitel nového skleníků říká, šlo by to i levněji. „Byla to pro nás obrovská investice a právě proto jsme na ní nešetřili,“ přiznává Pavel Číhal. Základní pozinkovaná ocelová konstrukce skleníku je lehká a zároveň pevná a díky velkým rozměrům tabulí dochází k maximálnímu průniku světelného záření do skleníku. Pro snížení tepelných ztrát je skleník osazen dvojitým sklem Ditherm. Vnější sklo na jižní straně skleníku nahradil helios, který rozptyluje přímé světlo. Na střechu se osadil speciální pětikomůrkový makrolon s velmi dobrými optickými a tepelně izolačními vlastnostmi.
Závlaha je v současné chvíli z důvodu pěstování mnoha rozdílných druhů řešena ručně, pro její automatizaci je však vše připraveno. V každé lodi jsou instalovány dva elektroventily, které budou na základě povelů řídící jednotky realizovat závlahu postřikem či zaplavením stolů podle vyslaných požadavků. Zdrojem vody je studna, která se přečerpává do 500 litrových sudů. V nich dojde k vyrovnání teplot a je také možné dodání potřebných základních živin a stopových prvků.
Zkrátka, po necelém roce využívání krytých ploch hodnotí Pavel Číhal jejich pořízení pozitivně. Jedinou nevýhodou je podle něj, že v ideálních podmínkách skleníků se daří výborně nejen rostlinám, ale i jejich chorobám a škůdcům.

Opravdoví odborníci
Pokud neznáte společnost Zahradnictví Ginkgo, najděte si chvilku na její návštěvu. Manželé vybudovali v sousedství vlastního domu sbírkovou japonskou zahradu o rozměrech 3000 m2, kterou mohou zájemci volně navštívit. Kdo to má k Berounu daleko, může nahlédnout do jedné ze dvou knižních publikací z pera manželů Číhalových. Po obecném pojednání o japonských zahradách, které vyšlo již v několika vydáních následovala obrazová publikace věnovaná 80 nejkrásnějším zahradám v Japonsku. Tato kniha vyšla v českém a v anglickém jazyce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *