Hygienické a fytopatologické vlastnosti pěstebních substrátů a organických hnojiv

Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, je možno uvádět do oběhu hnojiva a substráty, které nepoškozují životní prostředí, neohrožují úrodnost půdy ani zdraví lidí nebo zvířat. Jelikož hnojiva a substráty uváděné do oběhu musí být registrována, je garantem nezávadnosti hnojiv Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který o registraci rozhoduje.

Nezávadnost pěstebních substrátů je posuzována zejména z hlediska hygienické nezávadnosti, tj. potvrzené nepřítomnosti patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů, prvoků a vajíček parazitických červů. Zvlášť velká pozornost je věnována stanovení salmonel. Dalším důležitým aspektem je obsah toxických (těžkých) kovů, které mohou ze substrátu přecházet do rostlin a v případě, že na substrátu je pěstována zelenina nebo ovoce, může substrát ohrozit potravní řetězec nadlimitní koncentrací v produktech. Limitní hodnoty rizikových prvků v substrátu (viz. tabulka č.1) uvedené ve vyhlášce č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, jsou ve srovnání se zahraničními normami dostatečně přísné a obsah těžkých kovů v pěstebních substrátech a organických hnojivech je pravidelně kontrolován.
Otázku fytopatologické nezávadnosti substrátů řeší zákon 352/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, a zákon v § 15 uvádí, že pěstební substráty jsou v místech produkce rostlin předmětem soustavné rostlinolékařské kontroly, kterou provádí Státní rostlinolékařská správa. Kontrola fytopatologické nezávadnosti pěstebních substrátů při jejich uvádění do oběhu se však na rozdíl od dalších států EU v České republice neprovádí.

Další záležitostí nezávadnosti pěstebních substrátů je nepřítomnost klíčících semen plevelů. Z příbalových letáků a etiket pěstebních substrátů českých výrobců vyplývá, že nezávadnost pěstebních substrátů na obsah semen plevelů není kvantitativně deklarována limitní hodnotou. V SRN je tato nezávadnost deklarována přítomností maximálně třech klíčících semen v jednom litru pěstebního substrátu. I když je často uváděno, že prokazatelný vstup semen plevelů je do pěstebních substrátů prostřednictvím kompostů a statkových hnojiv, v průzkumech, které jsme ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni v minulosti prováděli, vyplývá, že dalším zdrojem mohou být zaplevelené skládky rašelin a zaplevelené zásobní hromady dalších složek pěstebních substrátů nebo i vyrobených produktů. Proto je třeba plevelné rostliny na kompostových zakládkách a na zásobních hromadách rašelin a dalších surovin systematicky likvidovat před jejich vysemeněnín.

Hodnotíme-li stávající praxi kontroly hygienické nezávadnosti a agronomické účinnosti pěstebních substrátů při jejich uvádění do oběhu, je možno konstatovat dostatečnou ochranu spotřebitelů těchto výrobků. Posuzovatel rozhoduje při registraci pěstebních substrátů o přezkoušení jejich vlastností na základě popisu výrobního postupu včetně výčtu surovin použitých k výrobě substrátů a s ohledem na předpokládaný způsob použití substrátu. Je pochopitelné, že u pěstebních substrátů používaných v kontejnerech a květináčích je vyžadován odlišný biologický stav substrátu než u substrátů určených pro záhony nebo pro nově zakládané trávníkové ploch. U substrátů, které neobsahují lehce rozložitelné organické látky (kompost, hnůj) a u substrátů s nižším pH (rašelina, drcená stromová kůra) je možno zpravidla vyloučit škodlivé vlivy patogenních a fytopatogenních mikroorganismů. Hygienická rizika jsou především u substrátů, jejichž podíl tvoří komposty.

Ke kompostování se používá řada hygienicky závadných bioodpadů, včetně zvířecích fekálií, kuchyňských odpadů a čistírenských kalů. V průběhu kompostování se dbá na to, aby teplota zrajícího kompostu z těchto odpadů byla vyšší než 55°C po dobu delší než 21 dnů. Dále se vyžaduje, aby odpady z restaurací a jídelen, jateční odpady a jakékoliv živočišné tkáně byly před kompostováním nadrceny na maximální zrnitost 12 mm a v samostatném reaktoru hygienizovány teplotou vyšší než 70°C po dobu delší než jedna hodina. Vzorky takto ošetřených odpadů i z nich vyrobených kompostů musí být testovány na hygienickou nezávadnost, při které se vyžaduje nepřítomnost Salmonella a uspokojivý výsledek testování Enterokoků a Escherichia coli. Pro pasterizaci se využívá na kompostárnách sanitární jednotka EWA využívající řízený exotermní aerobní proces substrátu s podílem živočišných odpadů, při které je provozní teplota 70°C dosažena přibližně po 10 hodinové intenzivní aeraci.
V případě, že komposty nebo z nich vyrobené pěstební substráty budou využity k ozelenění veřejných prostranství, hřišť a sportovišť nebo je pěstební substrát šířen do oběhu jako balené zboží, vyžaduje se mikrobiologické vyšetření od laboratoří Státního zdravotního ústavu. Pro takto použité pěstební substráty a komposty se vyžaduje negativní nález Salmonella sp. a množství termotolerantních koliformních bakterií a enterokoků nesní přesahovat 1000 jednotek v 1g sušiny.

Někteří výrobci substrátu provádějí výjimečně hygienizaci pěstebních substrátů a to zpravidla párou. Fytopatogenní bakterie částečně odumírají při teplotě 95 – 100°C za půl až jednu hodinu. Spolehlivá devitalizace včetně semen plevelů je při teplotě 125°C. Tento způsob hygienizace mohou provádět také uživatelé pěstebních substrátů a to nejen propařováním, ale i horkou vodou využitím mikrovlnného ohřevu. Chemické metody dezinfekce substrátů bývají méně účinné, než je hygienizace teplem a působí proti fytopatogenním houbám a bakteriím, přičemž devitalizace semen plevelů je obvykle jen částečná.
Používá se především formalín, přičemž se do substrátu aplikuje 1-2% roztok formaldehydu. Takto ošetřený substrát se skladuje dva až čtyři dny na hromadě přikrytý fólií. Na 1 m3 substrátu se aplikuje přibližně 0,4 litru 40% formaldehydu ve vodném roztoku 1– 2%. Využití takto ošetřeného substrátu je možné k setí nebo výsadbě teprve tehdy, až formaldehyd ze substrátu zcela vyprchá. Výrobce substrátu musí zabezpečit a ověřit chemickým testem, že substrát je po chemické desinfekci vhodný k použití a teprve poté distribuuje substrát do oběhu. V zahraničí se též používá hygienizace substrátu dalšími přípravky (Capton, Basamid, Di Trapex, methylbromid).

Závěrem je nutno konstatovat, že stávající způsob kontroly nezávadnosti pěstebních substrátů a kompostů při jejich registraci a uvádění do oběhu podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, dostatečně chrání uživatele a je srovnatelný svou účinností se způsoby používanými v ostatních státech EU.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *