Hraboš polní škodí i v sadech

Hraboš polní (Microtus arvalis) patří v ČR mezi nejvážnější škůdce zemědělských plodin. V letech přemnožení dochází ke stamilionovým škodám, především v obilovinách, pícninách a řepce, dovede likvidovat některé významné maloplošné plodiny jako kmín, mák, zeleniny.

Při přemnožení jsou výrazné i škody na okopaninách, nezanedbatelné jsou škody způsobované na ovocných dřevinách, zahradách a sadech, dokonce i v mladých výsadbách a mladých lesních porostech.
Škody v zahradách a sadech jsou často připisovány i dalším druhům hlodavců. U drobných zahrádkářů je znám hryzec vodní (Arvicola terrestris), který škodí likvidací kořenového systému ovocných stromů a s nímž svádějí často mnohaleté, ale neúspěšné boje. Méně známé jsou škody, které obdobným způsobem na kořenech ovocných dřevin způsobuje drobnější hlodavec hrabošík podzemní (Microtus subterraneus). Oba tyto druhy hlodavců žijí podzemním způsobem života, prakticky nevycházejí na povrch a nepohybují se volně. Podzemní, někdy velmi rozsáhlé hnízdní systémy nemají východy z nor a pečlivě je zahrabávají v případech, kdy jsou objeveny a zůstanou otevřené.
Hraboš polní naopak v sadech a zahradách vytváří stejné kolonie jako v polních podmínkách, s chodníčky vyběhanými od neustálého probíhání z jedné nory do druhé, nebo od nory k místu sběru potravy. Sadařům a zahrádkářům jsou tyto zjevné příznaky přítomnosti hraboše polního známy, i když jejich škodlivost v travních porostech, v meziřadí nebo na zatravněných pásech není často škodlivě hodnocena. Daleko horší situace však nastává se škodlivostí a výskytem hraboše polního v mladých výsadbách, kde dovedou ožíráním nadzemní kůry na kmíncích mladých stromků v prvních letech po výsadbě způsobit často až katastrofální škody. Nelze též přehlížet škody na kořenové zelenině, zvláště petrželi, celeru a mrkvi, u nichž odkusuje vrchní část kořenů a požírá i nejmladší části natě. Podobně poškozuje i nadzemní části ředkve, brukve a jiných druhů zeleniny.
Sady a zahrady slouží hrabošům jako místa, kam jsou vytěsňovány části populace v době silného výskytu nebo přemnožení z polností a rozsáhlých ploch zemědělsky obdělávaných. Zde nacházejí velmi příhodné podmínky pro další existenci. I staří praktici, dobří zemědělci často zapomínají, že právě v těchto místech, mimo zemědělské plodiny, můžeme, či spíše musíme proti hrabošům zasáhnout ošetřením, i když v těchto místech nedosahují vysoké početnosti a nejsou bezprostřední hrozbou.
Ošetření lze provést běžně používanými rodenticidy, povolenými pro zemědělskou půdu přípravkem Stutox I, volným rozhozem nebo plošně, nebo přípravkem Lanirat Micro, povoleným s aplikací stejným způsobem v sadech, vinicích a zemědělských plodinách. Ošetření je standardní a je třeba zachovat obvyklé zásady při práci s nimi.
V případech mladých výsadeb ovocných dřevin nebo vinic je nezbytné výskyt hraboše polního sledovat a ošetření i při malém výskytu provést. Hraboš polní při nedostatku zelené potravy v podkultuře nebo řádkové kultuře napadá nadzemní, korní části ovocných výsadeb a podél kmínků se podhrabává i na jejich kořenové systémy. Pozornost musíme věnovat takovým výsadbám zvláště v zimních měsících a časně jarních.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *