Autor
Kategorie:
Nezařazené

Houbové choroby květin závažné pro Společenství

Všechny škodlivé organismy, které se vyskytují na území států Evropské unie a jsou zároveň závažné pro celé Společenství jsou vyjmenovány v příloze č. 1 a 2 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 330/2004 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění vyhlášky č. 662/2004 Sb. a vyhlášky č. 247/2005 Sb. (dále jen „vyhláška“). Škodlivé organismy stanovené v příloze č. 2 vyhlášky je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Společenství, a to pokud se vyskytují na určitých, tzv. rizikových rostlinách nebo rostlinných produktech vyjmenovaných v téže příloze. Následující text obsahuje přehled houbových chorob okrasných rostlin z přílohy č. 2 vyhlášky s uvedením příslušných rizikových hostitelů. Při podezření na výskyt uvedených organismů je registrovaná osoba tuto skutečnost povinna oznámit místně příslušnému obvodnímu oddělení Státní rostlinolékařské správy.

Antraknóza chryzantémy
Tato houbová choroba je známá po latinskými názvy Didymella ligulicola (Baker, Dimock et Davis) von Arx nebo Mycosphaerella ligulicola (K. F. Baker, Dimock et L. H. Davis).
Biologie
Houba přezimuje buď jako mycelium, nebo častěji ve formě spor. Jakmile se jednou aklimatizuje, může přežít dlouhá období sucha i chladu (až do 29 °C). Zdrojem primární infekce jsou askospory (pohlavní výtrusy), které dozrávají během zimy a počátkem jara v pseudoperithéciích na napadené tkáni, poté jsou uvolňovány a přenášeny prouděním vzduchu. V laboratorních podmínkách se pseudoperithécia vyvinou za třináct dní od infekce při teplotě mezi 10 a 30 °C. Průběh dozrávání a uvolňování askospor může být tedy rychlý. Pyknidy se tvoří bez-prostředně a hojně především na napadených květních poupatech a stopkách, méně na lodyhách a listech. Vyvíjejí se i za extrémně suchých podmínek, zatímco konidie (tenkostěnné nepohlavní výtrusy) se uvolňují jen za vlhka. Konidie jsou vyměšovány v želatinových kapkách a rozšiřovány deštěm, mlhou, tkaninou apod. V porostu vyvolávají charakteristické zóny infekce. Při dostatečné vlhkosti může k infekci dojít během šesti hodin, a to v širokém rozmezí teplot od 3 do 30 °C. Konidie pronikají přímo napříč anebo mezi epidermálními buňkami. Charakteristické, bohatě rozvětvené mycelium s krátkými buňkami se rychle vyvíjí mezi tkáněmi jak intracelulárně, tak i intercelulárně a způsobuje mokrou hnědou hnilobu za vzniku fytotoxinu.
Hostitelé a způsob šíření
Nejčastějšími hostiteli jsou chryzantémy (Dendrathema spp.), především D. morifolium. Mezi rizikové hostitele uvedené v příloze č. 2 vyhlášky patří rostliny Dendranthema (DC) Des Moul. určené k pěstování, jiné než osivo.
Didymella ligulicola má poměrně malou schopnost aktivního šíření, může však být přenášena infikovanými řízky, sazenicemi a květy chryzantém. Zdrojem infekce může být také zemina ulpívající na kořenech napadených rostlin.
Příznaky napadení
Antraknózou chryzantémy mohou být infikovány všechny orgány rostliny včetně kořenů, ale nejvíce citlivé k napadení jsou květy a řízky. Řízky jsou obvykle infikovány přes terminální pupen, odkud se infekce šíří po celé rostlině. Uzavřená poupata, cévní systém i tkáně lodyhy černají. Na listech houba vyvolává nepravidelné, černohnědé, dva až tři centimetry velké skvrny. Za příznivých podmínek pro vývoj choroby tyto skvrny rychle splývají a list uhnije. Na lodyhách se příznaky objevují v místech růstu nemocných listů, na poraněných částech a nebo na bázi řízků. Při zakořeňování může být vývoj příznaků potlačen, ale napadené tkáně zůstávají v rostlině a představují nebezpečný zdroj infekce. Na dospělé rostlině vznikají léze na lodyhách, které mohou kolem nich vytvořit pás a jsou často lokalizovány na bázi nebo na kolénkách. Příslušné výhony mají abnormální vzhled aniž by byly napadeny, což je způsobeno fytotoxinem. Produkce fytotoxinu způsobuje uvadání vrcholů výhonků, na nichž se tvoří chlorotické, mírně zakrslé listy se sklonem k větší či menší lámavosti. Na květech se zpočátku vyvinou skvrny jen na jedné straně květenství. Tyto skvrny jsou načervenalé na kultivarech světlých barev a hnědavé na tmavších kultivarech. Infekce se rychle šíří a může způsobit úplnou hnilobu květenství s květy slepenými k sobě. Houba dále proniká do květní stopky, způsobuje oslabení a černání pletiv a podporuje uvadání květenství.

Vadnutí hvozdíku
Biologie
Tato houba s latinským názvem Phialophora cinerescens (Wollenweber) van Beyma může přežívat saprofyticky v půdě mnoho let. Sporulace dosahuje maxima při teplotě v rozmezí 18  23 °C, při nižších teplotách vzniká velké množství spor, ale v delším časovém období a spory mívají větší velikost. Vývoj choroby obvykle probíhá od listopadu do května a poté je inhibován vyššími teplotami v letním období. Spory pronikají do xylému poraněnými kořeny. Houba se může šířit i v rostlinách, které nevykazují viditelné příznaky napadení. Doba inkubace je relativně dlouhá, pohybuje se v rozmezí 45 dnů pro náchylné odrůdy až 106 dnů pro odrůdy odolnější.
Hostitelé a způsob šíření
Hlavním hostitelem je hvozdík (Dianthus L.). Rizikovými hostiteli uvedenými v příloze č. 2 vyhlášky jsou rostliny Dianthus L. určené k pěstování, jiné než osivo.
Phialophora cinerescens je patogen přenášený půdou, má tedy značně omezenou možnost přirozeného šíření. Hlavním zdrojem šíření je mezinárodní obchod s řízky hvozdíků.
Příznaky napadení
Po napadení houbou Phialophora cinerescens se listy a stonky zbarvují modravě šedě. Následuje rychlé vadnutí celé rostliny (bez hniloby), kořenový systém zůstává neporušený. Po sloupnutí svrchní části stonku nebo po jeho rozříznutí se objeví příznaky napadení  hnědě zbarvené cévní svazky, které vytvářejí uvnitř stonku podélné hnědé pásy. K rozsáhlým hnilobám uvnitř ani na povrchu stonku nedochází. Další patogen způsobující cévní vadnutí, Fusarium oxysporum f. sp. dianthi, vyvolává podobné příznaky a může být přítomen současně, nebo se může vyskytovat samostatně. Rozlišení těchto dvou houbových patogenů je možné pouze laboratorním vyšetřením.

Bílá rez chryzantémová

Biologie
Bílá rez chryzantémová (Puccinia horiana Hennings) prodělává celý svůj vývoj na jednom hostiteli. Dvoubuněčné teliospory (zimní výtrusy) vytvářejí jednobuněčné basidiospory, které jsou roznášeny prouděním vzduchu. Pro klíčení teliospor a basidiospor je nezbytná vysoká vzdušná vlhkost a vodní film na povrchu rostlin. Teliospory jsou schopné klíčit ihned po dozrání, klíčení a uvolňování basidiospor probíhá při teplotě v rozmezí od čtyřech do 23 °C, přičemž teplotní optimum je 17°C. Infekce se šíří rychle při vysoké vzdušné vlhkosti. Haustoria vytvářejí hyalinní hyfy, které vyplňují mezibuněčné prostory listů. Inkubační doba je obvykle sedm až deset dní, ale krátká období s teplotami přes 30 °C ji mohou prodloužit až na osm týdnů. Basidiospory jsou hyalinní, mírně zahnuté, široce elipsovité až vřetenovité, při příznivé teplotě mohou pokrýt povrch listu už během dvou hodin. Schopnost houby přežívat zimní období mimo skleníkové prostory není známa. Zamořené zbytky chryzantém nejsou pravděpodobně pro přenos choroby významné. Některé druhy chryzantém vykazují k napadení větší náchylnost.
Hostitelé a způsob šíření
Jediným hostitelem této houby jsou chryzantémy. Rizikovými hostiteli uvedenými v příloze č. 2 vyhlášky jsou rostliny Dendranthema (DC) Des Moul. určené k pěstování, jiné než osivo.
Houba se přenáší větrem na velké vzdálenosti jen ve velmi vlhkém období. Přirozené šíření je tedy omezeno pouze mezi skleníky. Choroba je obvykle přenášena zamořenými řízky a rostlinami včetně řezaných skleníkových chryzantém.
Příznaky napadení
Na svrchní straně listů se objevují světlezelené až žluté skvrny o velikosti až pět milimetrů v průměru. Střed těchto skvrn hnědne a postupně nekrotizuje. Na spodní straně listu v oblasti skvrn vyrůstají žlutohnědé, rezavé nebo narůžovělé voskové kupky telií (výtrusů). Skvrny na vrchní straně listu se postupně propadají a telia pak vystupují, zbělají a uvolňují basidiospory. Telia lze občas nalézt i na svrchní straně listu. Silně napadené listy vadnou, stáčejí stonky dolů a postupně celkově zasychají. Ložiska se někdy objevují při zvlášť silném napadení i na listenech a stoncích. Na květech má infekce podobu nekrotických skvrn s občasnými vyvýšeninami telií.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *