Houbová onemocnění Forsythia Vahl

Forzýtie, zlatice (Forsythia Vahl) pojmenovaná podle anglického botanika W. A. Forsytha, se ve volné přírodě vyskytuje v mírném a subtropickém pásu východní Asie (šest druhů) a v Evropě (jeden druh). V předjaří kvetoucí okrasné druhy, zejména kříženci F. × intermedia Zab. (F. suspensa × viridissima), jsou vysazovány jako solitéry, případně v živých plotech.

Forzýtie patří k bezproblémovým okrasným dřevinám, které nejsou vyhledávány hmyzem ani nebývají poškozeny patogenními houbami. Při vyšší půdní vlhkosti v množárnách může docházet k hnízdovitým výpadkům po napadení půdními houbami r. Pythium, Fusarium a Botrytis. Ve školkách či u kontejnerových kultur se za příznivých podmínek mohou rychle rozšířit fytoftory a vést k uhynutí rostlin. Postižené odumírající rostliny se často vyskytují ve skupinách, hnízdovitě, a ze zahnívající báze stonku, případně ze substrátu lze izolovat různé druhy fytoftor. Za nejvýznamnější fytoftory způsobující hniloby kořenů, kořenového krčku a odumírání forzýtií jsou považovány Phytophthora cinnamomia, Ph. parasitica.

Phytopthora Cinnamomi
Způsobuje odumírání jemných kořínků, tmavé proužky na dřevě stonků, které postupují k vrcholu výhonu a odumírání listů. Podobné symptomy způsobují Ph. cryptogea, Ph. Drechsleria, Ph. megasperma. Napadení Ph. Cryptogea a Ph. citrophthorase projevuje nejprve změnou zbarvení listů na světle žluté až světle červené. Infikované listy i za dostatečné vlhkosti vadnou, neopadávají a mění barvu na hnědou až tmavě hnědou. Symptomy se postupně rozšíří na všechny listy na výhonech, na jejichž bázi i na kořenech jsou hnědé až černohnědé nekrózy. Tyto druhy jsou známy i jako původci nekróz listů a stonků Ligustrum vulgare, Syringa vulgaris a Sambucus nigra.

Phytopthora nicotianae
Napadá bázi stonků a kořeny, způsobující chlorózu, vadnutí a zasychání listů, potlačení růstu a odumírání celých rostlin. Pro pěstitele není důležité znát přesný druh fytoftory, ale z hlediska ochrany je nutné vědět, že se jedná o fytoftoru (půdní oomycetu). Silně napadené rostliny v kontejnerech je nutné odstranit, ostatní ošetřit některým z povolených fungicidů (Previcur 607 SL a Proplant). Fungicidní ochrana silněji napadených rostlin proti fytoftorám však často nevede k požadovanému výsledku.

Sclerotinia sclerotiorum
Pokud květy zhnědnou (ale příčinou nejsou nízké teploty), a části výhonů nad postiženými květy zasychají, bývá původcem onemocnění půdní houba Sclerotiniasclerotiorum. Za velmi vysoké vlhkosti se tvoří na napadených částech bílý vatovitý povlak s černými sklerocii. Sklerocia (2–5 mm) se mohou tvořit i pod kůrou napadených výhonů. Základem ochrany je odstranění napadených výhonů a opakovaná fungicidní zálivka (Ortiva, Rovral Aquaflo).

Boeremiaexiqua var. forsythiae
U vzrostlých rostlin se příležitostně vyskytuje listová skvrnitost vyvolaná Boeremiaexiqua var. forsythiae (syn. Phyllosticta forsythiae, Ascochyta forsythiae, Phomaexiqua var. forsythiae). Převážně od okrajů listů se tvoří většinou kulaté, až 2 cm velké skvrny, které brzy mění tvar do nepravidelně okrouhlého. Zbarvení skvrn je okrové, šedohnědé až popelavě či rezavě hnědé, s více či méně patrným hnědým lemem a často vypadávajícím středem skvrn. Někdy je na skvrnách patrné koncentrické zónování. S postupujícím stárnutím skvrny od středu blednou, pouze po obvodu zůstává tmavší 2–3 mm široký lem. Silně napadené listy zasychají a předčasně opadávají. V odumřelém pletivu ve středu skvrn se po obou stranách listů postupně tvoří pyknidy, viditelné jako černé tečky. Po ovlhčení se z nich uvolňují pyknospory, které jsou na další rostliny přenášeny hmyzem nebo splavovány vodou a vyvolávají nové infekce. Houba přezimuje pyknidami v opadlých infikovaných listech, které jsou na jaře zdrojem primárních infekcí.
K základním preventivním opatřením patří zabránění ovlhčení listů, tzn. nepoužívat k závlaze postřikovače. Pokud se skvrny na listech objeví, je třeba provést opakovaně dvakrát až třikrát fungicidní ošetření (např. Discus, Horizon 250 EW, Talent aj.) po 7–14 dnech.

Colletotrichum sp.

Zasychání výhonů může být také následkem napadení houbou Colletotrichum sp. Napadené výhony je nutné odstřihnout, spálit a rostliny jednou až dvakrát (v intervalu sedmi dnů) ošetřit, např. Rovral Aquaflo nebo Topsin M 70 WP.

Většinou ke konci léta se vyskytne červené až červenofialové zbarvení listů na vrcholcích výhonů. Listy ale neopadávají, zůstávají na rostlinách až do přirozeného podzimního opadu. V tomto případě jsou příčinou noční teploty, které klesly pod 10 °C.

Phomopsis
U vzrostlých keřů se někdy objevují na výhonech nádory různé velikosti, které se každoročně zvětšují. Většinou jsou světle hnědé kulovité, později polokulovité až protáhlé s nepravidelně hrbolatým povrchem. Velikost nádorů se obvykle pohybuje od velikosti hrášku do 10 cm, výjimečně 25 cm a více, v závislosti druhu, stáří a umístění na rostlině. Nádory se tvoří jednotlivě, případně několik nádorů za sebou, většinou se několik let postupně zvětšují a pak odumírají. Více nádorů na větvičkách negativně ovlivňuje životnost infikované rostliny a vede k zasychání slabších výhonů. Za původce je uváděna houba r. Phomopsis, která může vyvolávat tvorbu nádorů i na jiných druzích dřevin, např. Viburnum, Ligustrum, Acer, Quercus aj. O vlastní houbě je jen velmi málo informací a rozmnožovací orgány (pyknidy) se vyskytují na nádorech jen výjimečně. Onemocnění je často mylně považováno za nádorovitost vyvolanou bakteriemi Rhizobiumradiobacter (Agrobacteriumtumefaciens). V tomto případě se nádory tvoří na kořenech a na výhonech v blízkosti půdy. Základním opatřením je odstřihnutí a spálení napadených výhonů, přičemž je nezbytné mezi jednotlivým použitím nástroj desinfikovat (např. 70 % isopropyl).
Jako příčina tvorby nádorů na Forsythia sp. jsou uváděny také bakterie P. syringe pv. syringae. Při výskytu bakteriální spály forzýtie hrají významnou roli environmentální faktory, zejména deštivé počasí, primární poškození rostlin chladem či mrazem a nedostatečná výživa. Obzvláště nápadné symptomy se vyskytují na keřích vysazených na místech s dlouhodobě vysokou vlhkostí. Kromě tvrdých uzlovitých nádorů na výhonech se vyskytují symptomy i na listech, příp. květech a nezdřevnatělých částech výhonů. Schopnost bakterií P. syringe vyvolat onemocnění ještě zvyšují její dvě vlastnosti. Při rozmnožování bakterie produkují silný toxin –syringomycin, který usmrcuje rostlinná pletiva. Bakterie také produkují protein, který působí v pletivech jako jádra pro tvorbu ledových krystalů. Poškozená pletiva bakterie snadno kolonizují a dále se rozmnožují. Někdy je bakterióza mylně diagnostikována jako poškození nízkými teplotami, případně považována za spálu růžovitých rostlin. Pokud jsou infikovány pupeny ještě před rozvinutím, z černají.
U Forsythia viridissima se ještě před rašením objevují kolem odumřelých pupenů černé léze. Velmi často zůstávají tyto nekrózy lokalizovány, pouze v některých případech se zvětšují nebo obepínají celý obvod výhonu. Na infikovaných květech vznikají hnědé až černé léze či zhnědnou celé květy, které jsou ochablé. Po vyrašení listových pupenů se příznaky objevují také na mladých listech, případně se šíří na bylinnou část výhonu a na hlavní stonek. Zpočátku se na listech tvoří drobné, často nepravidelné hnědé skvrny s žlutým lemem. Skvrny se mohou slévat a infikované pletivo tmavne až do černohnědé barvy a odumírá. Patogen může z listů přecházet na výhony, nebo je napadat přímo. Na bylinných částech výhonů se tvoří černé proužky, nebo jen na jedné straně, případně černají i pupeny. Postupně se na výhonech vytvoří černé léze a pokud se rozšíří po celém obvodu výhonu, části nad ním hnědnou, vrcholky výhonů se svěšují a odumírají. Růst napadených výhonů je potlačený, často jsou poškozeny zimními mrazy, celý keř se vyznačuje velmi nerovnoměrným růstem výhonů s ojedinělými květy. Napadány jsou především nově dorůstající nezdřevnatělé části výhonů, starší zdřevnatělé výhony jsou mnohem odolnější. Bakterie mohou napadat nejen Forsythia × intermedia, F. ovata, ale i jiné druhy rostlin, včetně ovocných dřevin (broskvoně a hrušně Prus communis a P. pyrifolia, u nichž způsobují listovou skvrnitost, spálu květů, zasychání výhonů a nekrotické léze). Vnímavé jsou také šeříky, zejména Syringa × chinensis, S. reticulata, S. × persica a S. vulgaris (především bíle kvetoucí kultivary). Na infikovaných pletivech se za vlhkého počasí objevuje bakteriální sliz. Bakterie přezimují v infikovaných pletivech hostitele, přenášeny jsou vodou, na nářadí apod. a do pletiv pronikají drobnými poraněními (po sátí hmyzem, řeznými ranami apod.) či přirozenými otvory (průduchy, hydatody aj.).

Text a foto doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.,
Mendlova univerzita v Brně, Agronomická fakulta

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 7/2012.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *