Hosta sp. – bohyška, funkie

Charakteristika rostliny Bohyšky jsou vytrvalé byliny. Všechny pocházejí z východní Asie, především Japonska. Patří mezi zahradnicky velmi významný rod, který zahrnuje asi 40 druhů a množství kultivarů. Bohyšky jsou okrasné především svými bohatými listy, některé druhy a kultivary i květy. Listy jsou zelené, v odrůdách mnohdy s bohatou barevnou kresbou.

Jsou uspořádány v přízemní růžici a nepřezimují. Listy mají delší řapík a vejčitý, kopinatý nebo srdčitý tvar s výraznou žilnatinou. Květy jsou uspořádány v jednostranném hroznu s nálevkovitou nebo zvonkovitou korunou, velmi často světle fialové, ale také fialové, purpurové (Hosta capitata, Hosta fluctuans) nebo bílé (H. plantaginea). Rozkvétají podle druhu od května do října.
Nároky
Bohyšky jsou vyhledávané a spolehlivé trvalky pro stinná a polostinná místa. Rostou i na slunci, ale musíme jim zajistit dostatečnou zálivku. Mnohé panašované kultivary na slunci blednou. Proto bílé a žluté kultivary chráníme před prudkým osluněním. Na půdu nejsou náročné, vyhovuje jim běžná zahradní půda, snesou i horší. Necháváme je řadu let na stejném místě, kde postupně vytvářejí bohaté trsy. Bohyšky jsou oblíbenou pochoutkou slimáků a šneků. Proto je pečlivě chráníme před nezvanými hosty již od časného jara a po celou vegetaci. Množí se především jarním dělením trsů, také je dělíme a rozsazujeme na podzim. Po přesazení je důkladně přihrneme zeminou, která je chrání před mrazem.
Použití
Bohyšky se uplatňují samostatně i ve skupinách trvalek. Setkáváme se s nimi v přírodních partiích společně s dalšími rostlinami pro polostinná místa, na obrubách, podél vodních ploch nebo potůčků i např. jako podsadba růží. Uplatní se také ve větších skalkách. Do menších skalek používáme Hosta lancifolia ´Minima´ nebo Hosta venusta s drobným růstem i olistěním. Mohou vytvářet i velké plochy jako podrost vzrostlých stromů nebo ve stínu budov. Hlavním dekoračním prvkem jsou listy. Kromě různých odstínu zeleně jsou nápadné ocelově modré listy u Hosta sieboldiana nebo modře ojíněné u Hosta tokudama, bělopestré listy má Hosta undulata, H. sieboldii má úzký stříbřitý bílý okraj. Při ztvárnění zahrady pamatujeme, že bohyšky pozdě raší, až v průběhu května, a jejich krása končí s prvními podzimními mrazy.
Doporučení
Také na silněji zastíněném místě např. pod korunami vysokých stromů vytvoříme přírodní náladu kombinací bohyšky s jaterníky, kopytníky, konvalinkami, barvínkem, ozdobnými hluchavkami, vrbinou či mařinkou vonnou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *