Hodnocení růstu a výnosů vybraných odrůd slivoní na začátku plodnosti

V práci je hodnocen růst, plodnost a kvalita ovoce u 26 odrůd slivoní pomologického typu švestky a pološvestky do pátého roku po výsadbě založené na podzim 2005 ve tvaru vřetene. Intenzita růstu daných kombinací odrůda a podnož se sledovala jednak podle přírůstků plochy průřezu kmene za celé období, jednak podle objemu koruny na konci vegetace 2009 až 2010. Podle plochy průřezu kmene za pět vegetací nejvíce narostly stromy odrůd ´Amers´ (74,3 cm2) a ´Tolar´ (72,3 cm2), obě na semenáči myrobalánu, nejméně odrůdy ´Valor´ na podnoži WaxWa (19,0 cm2) a ´Valjevka´ na Wangenheimově (16,6 cm2). Největší objem koruny v průměru posledních dvou let (2009–2010) dosáhly odrůdy ´Tolar´ (15,59 m3) a ´Nectavit´ (14 m3), obě na semenáči myrobalánu, naopak nejmenší objem jsme zaznamenali u odrůd ´Valor´ na podnoži WaxWa (2 m3) a ´Tophit´ na semenáči Wangenheimovy (2,6 m3). V průměru na strom se sklidilo od druhého do pátého roku po výsadbě nejvíce plodů u odrůdy ´Elena´ na podnoži St. Julien A (72,7 kg) a ´Topking´ na podnoži Wavit (67,3 kg), výrazně nejnižší výnos na strom byl u odrůdy ´Oneida´ na podnoži St. Julien A (5,8 kg) a ´Gabrovska´ na Wangenheimově (12,4 kg). V přepočtu na hektar se pohyboval celkový výnos od nejnižšího k nejvyššímu do pátého roku mezi 6,4 až 80,8 t/ha. Největší průměrná hmotnost jednoho plodu v posledních dvou úrodných letech byla zjištěna u odrůdy ´Tophit´ na podnoži Wavit (75 g) při stabilním výnosu, zatímco nejmenší plody byly sklizeny u odrůdy ´Promis´ (24,5 g). Nejvyšší specifický (měrný) výnos vyjádřený sklizenými kilogramy na objem koruny v průměru let 2009–2010 byl u odrůdy ´Tophit´ na semenáči Wangenheimovy (7,7 kg/m3), nejnižší u odrůdy ´Oneida´ na podnoži St. Julien A (0,8 kg/m3).

Příspěvek navazuje na již publikované informace o hodnocení produktivity širšího sortimentu slivoní (Sus 2010 a, b). Jeho hlavním cílem je zhodnotit růst, výnosy a kvalitu plodů vybraných standardních i novějších odrůd slivoní z pomologické skupiny švestek a pološvestek před obdobím plné plodnosti.
Zapěstování štíhlého nebo volného vřetene s omezeným výchovným řezem přispělo u většiny zkoumaných odrůd k rychlejšímu dosažení potřebného objemu korun a vyššímu výnosu především ve čtvrtém až pátém roce po výsadbě.

Materiál a metodika
Místem sledování je Demonstrační a pokusná stanice v Praze – Troji v nadmořské výšce 196 m n. m. Pokus byl založen na podzim 2005 výsadbou bezvirózních, převážně jednoletých očkovanců s předčasným obrostem. Použité podnože: z generativních semenáč myrobalánu, pološvestky odrůdy Wangenheimova a WaxWa (osivo získané ze semenného sadu odrůdy Wangenheimova po samosprášení). Z vegetativních jsou to St. Julien A a Wavit (meristémově množená Wangenheimova). Od každé odrůdy na vybrané podnoži byly hodnoceny vždy čtyři stromy. Spon výsadby u odrůd na myrobalánu je 4,5 x 4 m (s výjimkou odrůdy ´Jojo´), na ostatních podnožích 4,5 x 2 m. Stromy v širším sponu jsou tvarovány jako volné vřeteno do oválné formy ve směru řady, většina ostatních v hustším sponu jako klasické štíhlé vřeteno. Omezený řez v období kvetení a vyvazování v prvních dvou letech po výsadbě vychází z vlastních poznatků a zkušeností s tvarováním slivoní (Sus 2010 c).
Opěrný systém se sestává z jednotlivých dřevěných impregnovaných kůlů u každého stromu. Výsadba je během vegetace pravidelně zavlažována systémem kapkové závlahy v řadách stromů (přibližně 500 ml/rok). V meziřadí je uplatněn systém sežínaného zatravnění, v příkmenných pásech se plevele ničí listovými herbicidy (Roundup). Hnojení vychází z půdních rozborů. Ošetřování proti chorobám (monilióza) a škůdcům (pilatka, mšice) odpovídá principům integrované ochrany. Stromy se pravidelně kontrolují na výskyt virové šarky, a to vizuálně i testováním (ELISA). Jedinci napadení virem (PPV) se likvidují co nejdříve po zjištění příznaků, jak doporučuje většina autorů (Blažek a kol. 2000, Blažek a Karešová 2002). Neuplatňuje se regulace násady probírkou. U stromů se hodnotí intenzita růstu dané kombinace odrůda a podnož zjišťováním objemu koruny (m3) podle jejích rozměrů a přírůstků plochy průřezu kmene (cm2) při každoročním měření obvodu (zpočátku průměru) kmene. Dále se sleduje nástup do plodnosti, výše a kvalita výnosů ovoce, vyjádřená obsahovými látkami a průměrnou hmotností jednoho plodu v gramech.
V tomto příspěvku jsou uvedeny především růstové a výnosové charakteristiky. Kvalita plodů je vztažena na průměrnou hmotnost jednoho plodu v posledních dvou sklizňově významných letech. Popisy jednotlivých odrůd slivoní byly uvedeny v různých publikacích, například Hartmann (1995), Blažek a Kneifl (2005), Makosz a kol. (2008), Sus (2010 d,e).

Výsledky a diskuse
● Přírůstky plochy průřezu kmene jako ukazatel intenzity růstu vybraných odrůd slivoní
Přírůstky (tloustnutí) kmene jsou objektivnějším měřítkem při hodnocení intenzity růstu u kombinace odrůdy a podnože, než objem koruny, protože zvláště v období dosažení „konečné“ velikosti stromů je tento objem redukován udržovacím řezem. Přesto z praktických důvodů, s ohledem na optimální spon (s cílem dosáhnout co nejvyššího plošného výnosu), se častěji při výpočtech specifického výnosu uvádí sklizené kilogramy na jednotku objemu (viz dále). U starších výsadeb, kdy je koruna ve svých rozměrech pravidelně redukována řezem podle zvoleného sponu a limitované výšky, se dává přednost hodnocení intenzity růstu a následně z toho vypočteného specifického výnosu podle plochy průřezu kmene a uvádí se převážně v kg/cm2 (Kosina 2004, 2007). Každoroční druhotné tloustnutí kmene a z toho zjištěné přírůstky plochy jeho průřezu kmene signalizují velikost budoucí násady květů a pravděpodobně očekávaný výnos v dalším roce, jak bylo potvrzeno u jabloní (Sus 1999).

Text a foto doc. Ing. Josef Sus, CSc., ČZU v Praze, FAPPZ

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 9/2011.

Komentáře ke článku 1

  • Petr Jošt

    Dobrý den, vážení.
    Máme na vás zvláštní jednu prosbu – dotaz. Vlastnili jsme do 29.12.2014 pravou českou švestku, která byla naprosto zdravá a to ve věku 30-35 let.
    naší sousedé nám demontovali plot a danou švestku ze zloby pokácely. Hned jsme zavolali Polici ČR a vše nahlásili jako trestný čin. Policie ČR vše vyhodnotila o poslala nám vyjádření, že je to občansko-právní spor. Ať se obrátíme na soud. Podle doporučení Policie ČR jsme tedy oslovili právního zástupce, který by nás u soudu zastupoval. Potřebuje ale znalecký posudek o ceně české švestky, který jsme již získali. Dále potřebuje i vyčíslení škody následné a to je škoda, která vznikla v důsledku toho, že nám již pokácená švestka nemůže poskytovat další roky úrodu. Z důvodu, že se jednalo o vysokokmen, mohla ještě plodit min.30 let. Tím tedy přicházíme o 30 let výnosů plodů pokácené švestky. Zde by jsme vás chtěli požádat o pomoc při celkovém vyčíslení následné škody. Naším laickým odhadem jsme zjistili, že nám švestka plodila cca 30-50kg krásných švestek každý rok. Tento náš stav je počítán velice orientačně a v těch nejnižších výnosech. Můžete nám prosím vás sdělit, kolik se přesně na tuto odrůdu počítá roční výnos?
    Dané údaje budou použity při soudním jednání.

    Předem velice děkujeme za pomoc a ochotu.
    S úctou Petr a Růžena Joštovi
    Troskovice čp.70, PSČ 51263, TEL.:724464120

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *