Hodnocení novějších odrůd zahradních turanů

Šestnáct odrůd zahradních turanů (Erigeron speciosus, E. glaucus a hybridy), z toho sedm až dosud nehodnocených, bylo ve čtrnácti morfologických znacích sledováno v klimatických podmínkách středoevropského termofytika. V porovnání se staršími odrůdami, většina nových vyvíjela více úborů s vyšším počtem paprsků. Nejvyššího ohodnocení dosáhly odrůdy ´Dominator´, ´Dunkelste Aller´, ´Azurfee´, ´Karminstrahl´ a ´Marienkiefer´. Výjimkou jsou bělokvěté kultivary, vesměs s nižším ohodnocením, mezi nimiž nové výpěstky kvalit starších odrůd nedosahují.

Zahradní turany (Erigeron speciosus (Lindl.) DC., Erigeron glaucus Ker-Gawl. a jejich hybridy), ač byly do zahrad přivezeny už roku 1832, pozornosti šlechtitelů poměrně dlouho unikaly. Teprve na počátku minulého století byly pod jménem Aster mesagrandis speciosus grandiflorus uvedeny velkokvěté populace z coloradské náhorní plošiny (Junge, 1907; Irving, 1909) a z jejich sprášení s kalifornskou typovou varietou povstaly první hybridy (Lippert, 1907). Krátce nato uvedl westwickský zahradník M. Petre téměř bělokvětou odrůdu ´Quakeress´. Další dvě doposud nepřekonané odrůdy přihlásil až K. Förster roku 1932 a desítky těch dnešních jsou z větší části výsledkem práce anglických a německých pěstitelů (G. Arends, A. Bloom, H. Götz) z padesátých let minulého století. Později přihlásili po několika málo odrůdách už jen J. Sieber, H. Klose a východoněmecká VEG Bornimer Staudenkulturen.

Hodnocení turanů v minulosti
K počátku padesátých let byly už poměrně bohaté odrůdové sortimenty podrobeny odrůdovému hodnocení v RHS Wisley (1955) Z pětadvaceti hodnocených, zčásti tehdy ještě bezejmenných odrůd vyšla nejlépe ´Dignity´ (jako jediná obdržela Award of Merit) a vysoce hodnocena byla také McMullenova ´Wirral´Blue´ spolu s dalšími právě uvedenými Bloomovými kultivary ´Charity´,´Felicity´, ´Frivolity´, ´Prosperity´ a ´Serenity´ (všem se dostalo ocenění H. C.). Hodnoceny byly habitus a výška rostliny, větvení a kompaktnost květenství a květní charakteristiky. Odrůdy německých šlechtitelů ale nebyly v tomto hodnocení prakticky zahrnuty. O šest let později zakládá rovněž u 25 odrůd (tentokrát však s bohatě zastoupenými německými odrůdami) víceletá hodnocení výšky rostlin, odění stonku a květních charakteristik K. J. W. Hensen (1966) v nizozemském Wageningenu. Spolu s odrůdami ´Strahlenmeer´, ´Lilofee´, ´Violetta´, ´Dunkelste Aller´, ´Wuppertal´, ´Rosa Triumph´ a ´Försters Liebling´ zde dosáhla vysokého ohodnocení jediná z Bloomových odrůd, temně fialová ´Dignity´. Téměř současně je po patnácti odrůdách hodnoceno v německém Weihenstephanu a ve švýcarském Oeschbergu-Koppigenu, v obou případech byly nejlépe ohodnoceny odrůdy ´Wuppertal´ a ´Dunkelste Aller´ (Meiert, 1964). Dva roky nato přichází RHS Wisley (1966) s dalším hodnocením: mezi 26 zařazenými kultivary tentokrát převládaly z Wageningenu dodané odrůdy německé, z nichž Försterova ´Dunkelste Aller´ dosáhla na Award of Merit, Götzova ´Rosa Triumph´ a Waltherova ´Strahlenmeer´ na H. C. Odrůdy ´Rosa Triumph´ a ´Strahlenmeer´ hodnotila nejlépe (spolu s ´Adria´, ´Försters Liebling´ a ´Wuppertal´) také G. Clausen (1972) v dánském Virumu a Spangsbjørgu. K poněkud odlišným závěrům dospěla Milada Opatrná (1970), hodnotící u turanů zdravotní stav, celkový vzhled a habituelní vyrovnanost, olistění, velikost a barvu úborů v klimatických podmínkách středočeského termofytika: z dvaatřiceti hodnocených odrůd nejlépe obstály ´Adria´, ´Die Fee´a ´Strahlenmeer´, „dobrými“ byly vyhlášeny ´Lilofee´, ´Mrs. E. H. Beale´ a ´Wuppertal´, „vyhovujícími“ pak ´Hundstern´, ´Violetta´ a ´Sommerneuschnee´, zatímco ´Dunkelste Aller´a ´Försters Liebling´ obstály spolu s ´Rote Schönheit´ jen jako „odrůdy pro zahrádkáře“. V pozdějším přehodnocení (Opatrná, 1982) byly však ´Dunkelste Aller´ a ´Violetta´ rovněž přesunuty mezi „dobré“ odrůdy a nejlépe hodnoceny byly ´Adria´, ´Atlantik´a ´Rosa Triumph´. Všechny do sledování zařazené Bloomovy odrůdy (´Festivity´, ´Gaiety´, ´Sincerity´a ´Vanity´) se v našich podmínkách ukázaly být krátkověkými a spolu s ´Mesagrande´ (AM z roku 1927!) byly prohlášeny postradatelnými (Opatrná, 1970). V následujícím čtvrtstoletí řada odrůd zanikla a objevilo se několik nových, které až dosud ale hodnoceny nebyly.

Materiál a metodika hodnocení
Šestnáct odrůd zahradních turanů (z těchto ´Azurfee´, ´Dominator´, ´Elstead Pink´, ´Karminstrahl´, ´Marienkiefer´, ´Rotes Meer´ a ´Schneewitchen´ nebyly dosud hodnoceny, naopak ´Dunkelste Aller´, ´Strahlenmeer´ a ´Sommerneuschnee´ byly zastoupeny ve všech dosavadních evaluacích) bylo hodnoceno ve čtrnácti znacích prostřednictvím předběžně sestavených deskriptorů. Ve dvouletém sledování byly zaznamenávány výška a větvení stonku, tvar a vybarvení listů, postavení a odění vnějších listenů zákrovu, velikost úborů a jejich počet na stonku, počet, délka, šířka a barva paprsků, počátek kvetení, sklony k poléhání a k zasýchání lodyžních listů v době kvetení. Barevné odstíny byly hodnoceny ve světlých, avšak přímému slunci nevystavených prostorách a upřesněny na podkladě RHS CC. Od každé z odrůd bylo hodnoceno bylo po šesti rostlinách, vysazovaných na parcelkách o velikosti jeden metr čtvereční na hlinitojílovitých půdách v nadmořské výšce 176 m v klimatických podmínkách jihomoravského termofytika.

Více informací a fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2010.

Text a foto Doc. Dr. Ing. Jiří Uher , Mendelu v Brně, ZF v Lednici

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *