Hodnocení laskavce jedlého

Laskavec je v našich podmínkách většinou znám jako nepříjemný plevel. Jeho zrno se však stále častěji využívá v potravinářství. Je zdrojem amarantové mouky oblíbené zejména díky vysoké výživné hodnotě, obsahu bílkovin a vlákniny a absenci lepku. Téměř neznámé je u nás využití listové části této rostliny jako kvalitní a chutné zeleniny.

Botanicky můžeme mezi jedlé formy laskavce řadit více druhů. Amaranthus dubius a A. tricolor patří mezi zeleniny, A. caudatus, A. cruentus nebo A. hypochondriacus se využívají jako obiloviny.
Konzumace listů laskavce jako zeleniny je rozšířená především v Asii, populární je zejména v Číně a Japonsku, kde bývá označován jako čínský špenát. Jeho nutriční hodnoty jsou velmi příznivé – tabulka 1 znázorňuje srovnání se špenátem. Rostliny nebo jejich části se upravují vařením podobně jako špenát setý. Amarantové listy se mohou vařit v páře nebo krátce v hluboké pánvi s vodou a sloužit k dochucení omáček. Při dlouhém vaření rozměknou a získají kašovitou konzistenci. Jemné lístky se přidávají do různých pokrmů těsně před dovařením.

Princip pěstování
Rostliny lze pěstovat z přímého výsevu prováděného na široko postupně od poloviny dubna až do konce června. Při výsevu spotřebujeme okolo tří až deseti gramů osiva na 1 m2. Teplotně není laskavec náročný, i když rychlost nárůstu je nejvyšší v rozmezí 20 – 28°C. Pro zajištění dostatečné křehkosti výhonů je doporučena doplňková závlaha, kterou samozřejmě podpoříme také výnos. Sklízí se výhonky ještě před počátkem tvorby květů, kdy jejich výška nepřesahuje 150 až 200 mm. Doba pěstování se pohybuje mezi třiceti až šedesáti dny, v závislosti na teplotních podmínkách. Pokud sklidíme výhony a ponecháme několikacentimetrovou část báze, laskavec znovu obráží a lze ho poté opakovaně sklízet. V komerční praxi se však obvykle zakládá nová kultura. Výnos může dosahovat až 25 t.ha-1.
Podmínky pokusů
Polní pokusy s laskavcem byly provedeny na Zahradnické fakultě v Lednici v rámci diplomové práce. První výsev byl uskutečněn na předem připravený záhon na široko. Byly použity rostliny pojmenované jako Červená s plně červeně vybarvenými listy a
Panašovaná se zelenými listy s červenohnědým panašováním zhruba na jedné třetině u báze listu. Osivo bylo získáno na tržnici v čínském Pekingu bez přesnějšího označení. Rostlina Červená byla srovnatelná s odrůdou ´Red Asia´ a rostlina Panašovaná s odrůdou ´Red Stripe Leaf´.
Pozemek byl pravidelně zavlažován a po výsevu nakryt netkanou textilií. Kontrola vývoje kultury byla prováděna ve čtrnáctidenním intervalu. Z důvodu nedostatku materiálu pro potřebné laboratorní analýzy byla kultivace opakována ze srpnového výsevu, který byl realizován 5. 8. 2005. Rostliny byly odebírány ve stáří dvou měsíců. Kultura byla sklizena a ukončena dne 17.10. 2005.
Výsledky
Rostliny byly hodnoceny z hlediska růstu a vývoje a také z pohledu vybraných nutričních složek. Dva měsíce po výsevu nejsilnější Červené rostliny byly vysoké 100 mm a vytvořily pět vyvinutých listů. Nejvyšší rostlina z Panašovaných dosáhla 80 mm, se čtyřmi listy. U Panašované odrůdy jsme pozorovali výraznější zvětšení listové plochy díky většímu obvodu listů.
Červená silněji reagovala na krátkodobý přísušek, kdy docházelo k postupnému zasychání spodních listů. Naproti tomu Panašovaná na sucho nereagovala. Čtyři měsíce po výsevu jsme zaznamenali nakvétání rostlin. Po odkvětu již rostliny odumíraly.

Průměrné hodnoty vybraných obsahových látek uvádí graf 1. Analyzované obsahy se značně odlišovaly, a to především mezi termínem pěstování, což mohlo být zapříčiněno nedostatkem vody v závěru vegetace. Byl potvrzen statistický vliv dvou hodnocených položek na obsah draslíku, vápníku a vitaminu C. Také mezi jarní a letní kulturou existoval průkazný rozdíl v případě zastoupení minerálních látek a vitaminu C. Byl hodnocen i průměrný obsah dusičnanů, který u obou položek činil 1900 mg.kg-1.
Závěr
Na základě vyhodnocení dvou sledovaných položek bylo zjištěno, že obě lze v našich podmínkách úspěšně dopěstovat. Jejich označení sice nebylo identifikováno, ovšem charakterově se velmi podobají komerčně nabízeným odrůdám.
Panašované rostliny vykazovaly větší intenzitu růstu s ohledem na vyšší obsah chlorofylu v listech, na druhé straně lepší uplatnění v pokrmech by mohla mít odrůda označená jako Červená, jenž může pokrmy výrazně zatraktivnit.

Práce byla řešena v návaznosti na výzkumný záměr MSM 435100002.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *