Hniloby hroznů révy II.

Hrozny révy vinné jsou v našich podmínkách poměrně často ohrožovány hnilobami, které snižují výnos a především nepříznivě ovlivňují jejich kvalitu. Zatímco o nejrozšířenější hnilobě způsobované Botryotinia fuckeliana jsme psali v minulém vydání časopisu Zahradnictví, přehled dalších je součástí tohoto článku.

Velmi škodlivá jsou zejména bílá hniloba hroznů révy (původce houba Metasphaeria diplodiella, anamorfa Coniella diplodiella) a modrá hniloba hroznů révy (původci houby rodu Penicillium, především Penicillium expansum), méně významná je moniliniová hniloba hroznů révy (původce houba Monilinia fructigena, anamorfa Monilia fructigena). Další nebezpečnou hnilobou, která se doposud u nás vyskytuje jen ojediněle je černá hniloba révy, způsobená houbou Guignardia bedwellii, anamorfa Phyllosticta ampelicida. V posledních letech se pěstitelé pravidelně setkávají také s výskyty komplexní octové hniloby hroznů révy.

Bílá hniloba
Bílá hniloba hroznů révy (Metasphaeria diplodiella) se v posledních letech vyskytuje jen lokálně a především u náchylných odrůd (nejčastěji odrůdy Aurelius a Děvín). K hospodářsky významným výskytům dochází jen výjimečně v letech s příznivým počasím pro patogen a především pokud došlo k masovému poranění bobulí (krupobití, obaleči aj.). Pravidelně se vyskytuje ve slovenských vinohradnických oblastech, kde v některých letech působí stejné nebo i větší škody než šedá hniloba.
Bílá hniloba postihuje především zrající a zralé bobule. Napadené bobule bílých odrůd se zbarvují mléčně hnědě až světle hnědě, bobule nevybarvených modrých odrůd kávově hnědě, postupně měknou, hnijí a obvykle rychle sesychají. Za vlhkého počasí je projev pozvolnější a bobule jsou déle turgescentní. U vybarvených zrajících a zralých hroznů modrých odrůd není změna zbarvení zřetelná.
V důsledku hniloby dochází ke snížení výnosu a významnému zhoršení kvality hroznů. Velmi typická je octová vůně napadených hroznů, kterou působí přemnožení a činnost octových bakterií a kvasinek. Vína vyrobená z napadených hroznů jsou méně kvalitní a obvykle mají vyšší obsah těkavých kyselin.
Na letorostech, listech i na stopkách hroznů a třapinách houba způsobuje tmavé nekrotické skvrny. Na napadených dřevních částech vznikají podélné praskliny, borka se odlupuje a v místech prasklin vyrůstají plošné perličkovité nádorky. Nádorky je možno lehce z napadených kmínků odstranit. Tento projev plošné perličkovité nádorovitosti je možno zaměnit za bakteriální nádorovitost.
Na napadených rostlinných částech se vytvářejí pyknidy, v nichž se diferencují jednobuněčné konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření. Za vlhka se konidie z pyknid uvolňují v podobě nápadných béžových provazců. Přezimují především pyknidy nebo pseudosklerotia v pletivu napadených rostlinných částí, literatura uvádí i možnost přezimování konidií. Výjimečně se vytvářejí v napadeném pletivu plodnice teleomorfního stadia pseudoperitecia, v nichž se diferencují vřecka a askospory. Vhodné pro šíření je vlhké a velmi teplé počasí (optimum 25–30 °C). K infekci bobulí dochází především v období od července do sklizně. Nejčastěji jsou napadány zrající a zralé bobule. Houba je často řazena mezi parazity ran. Předpokladem masové infekce je poškození bobulí (praskání, krupobití, padlí révy, obaleči). Rozsáhlejší výskyty lze očekávat, pokud dojde k hromadnému poranění a následuje teplé a vlhké počasí.
Významnou součástí ochrany proti bílé hnilobě hroznů jsou preventivní opatření. Především je třeba zabránit napadení hroznů padlím révy a poškození obaleči. Při výskytu je důležitá rychlá sklizeň ohrožených porostů. Napadené části hroznů a silně napadené hrozny je třeba vytřídit, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění kvality moštu a následně vína. Speciální ošetření proti bílé hnilobě přichází v úvahu jen na lokalitách častějších výskytů za vhodného počasí pro šíření a především pokud dojde k hromadnému poranění hroznů. Proti bílé hnilobě hroznů je povolen přípravek Melody Combi 65,3 WG a zejména pro ekologické vinařství také pomocný prostředek Aqua Vitrin K. Současnou nebo vedlejší účinnost mají přípravky na bázi folpetu (typ Folpan), captanu (typ Merpan, Captan 50 WP) a kombinace folpetu (Fantic F, Quadris Max, Ridomil Gold Combi Pepite), strobiluriny (Cabrio Top, Discus, Quadris, Quadris Max, Zato 50 WG) a Mythos 30 SC. Při použití kontaktně působících fungicidů (typ Folpan, typ Merpan a kombinace s folpetem) musí být ošetření provedeno co nejdříve, nejpozději do 24 hodin po vzniku poranění, u strobilurinů a u přípravku Mythos 30 SC pak nejpozději do 48 hodin po vzniku poranění.
Pokud ošetřujeme v rizikových obdobích proti padlí révy (Cabrio Top, Discus, Quadris, Quadris Max, Zato 50 WG), plísni révy (typ Folpan, typ Merpan, Cabrio Top, Quadris, Quadris Max, Ridomil Gold Combi Pepite) nebo šedé hnilobě hroznů révy (Mythos 30 SC) chráníme současně porosty i proti bílé hnilobě hroznů.

Octová hniloba hroznů
V posledních letech se v průběhu zrání pěstitelé často setkávají s významnými výskyty octové hniloby hroznů révy. Jde o komplexní dispoziční onemocnění, které je často zaměňováno za bílou hnilobu hroznů révy. U bílé hniloby lze na rozdíl od octové hniloby hroznů na poškozených částech nalézt plodničky (pyknidy) anamorfního stadia houby. Jednotlivé bobule nebo skupiny bobulí, výjimečně i větší části hroznů se v období dozrávání zbarvují kávové hnědě (bílé odrůdy) nebo červenohnědě (modré odrůdy). Dužnina bobulí je měkká až kašovitě rozbředlá. Za teplého počasí bobule rychle vysychají. Typická je octová vůně poškozených hroznů. Nejčastěji jsou poškozeny hrozny odrůd Muškát Moravský, Muškát Ottonel, Müller Thurgau a Sauvignon. Původci jsou octové bakterie (především rodu Acetobacter) a kvasinky (rodů Candida, Klockeria, Pichia aj.), které osídlují zrající bobule poškozené houbovými patogeny, živočišnými škůdci (především obaleči) nebo mechanicky poraněné. Narušené bobule osídlují octomilky (Drosophyla melanogaster), které původce dále přenášejí. Octová hniloba se vyskytuje především za teplého a deštivého počasí. Ochrana spočívá v preventivních opatřeních, která omezují poškození a zabraňují napadení hroznů. Silněji poškozené hrozny je třeba vytřídit, dávají moštu a vínu nepříjemnou octovou vůni a chuť. Přímá ochrana se neprovádí.

Více zajímavých informací a fotek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 8/2010.

Text a foto Ing. Petr Ackermann, CSc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *