Hlavní choroby a škůdci na osivu dřevin

Choroby a škůdci nenapadají rostliny pouze v jejich růstové fázi, mohou způsobovat škody již na samotných semenech rostlin.

Kdy dochází k napadení semen
Při sběru šišek, plodů a semen:
• po opadu na infikovanou lesní půdu – napadení žaludů hlízenkou žaludovou (Ciboria batschiana), bukvic houbou Rhizoctonia solani, jehličnanů Caloscypha fulgens atd.,
• na stromě – tracheomykózní choroby (infekce vodivými cestami – např. Verticillium, Ophiostoma), infekce hlízenkou žaludovou sporami z plodnic rostoucích na starých žaludech, napadení šišek a semen Fusarium circinatum konidiemi přenášenými větrem nebo deštěm.
Při manipulaci s osivem po sběru a při jeho zpracování (luštění):
• infekce z neodstraněných nečistot (zbytky šupin šišek, staré napadené šišky a plody, infikované kousky rostlinného materiálu apod.) – např. druhem Sirococcus conigenus,
• infekce kontaminovaným osivem nepozornou manipulací a nedodržením zásad čistoty,
• kontaminace osiva vzdušnými spórami hub během luštění při nedodržení základních pravidel práce s kontaminovaným osivem.
Při skladování a předosevní přípravě (stratifikaci s médiem):
• při krátkodobém skladování semen s vyšším obsahem vody (žaludy, bukvice, nažky klenu apod.) kontaminace zdravého osiva semeny infikovanými (hlízenka žaludová), z neodstraněných nečistot (např. plíseň šedá Botrytis cinerea), šíření saprofytických nebo sekundárně (následně) patogenních hub ze semen mrtvých, semen se sníženou vitalitou (např. nezralých nebo oslabených předchozí nevhodnou manipulací),
• kontaminace semen infikovaným stratifikačním médiem při předosevní přípravě.
Po síji:
• infekce půdními patogeny z infikovaného (opakovaně použitého) substrátu (Fusarium, Cylindrocarpon, Rhizoctonia, Phytophthora, Pythium),
• infekce závlahovou vodou, deštěm (Phytophthora, Pythium).

Hlavní skupiny hub osídlujících semena dřevin
Saprofytické druhy:
• osídlují zejména semena mrtvá nebo s vitalitou sníženou např. neoptimálními podmínkami během dozrávání, nesprávnou manipulací při sběru (např. zapaření semen), zpracování, skladování či předosevní přípravě,
• mohou působit problémy při předosevní přípravě (stratifikaci) méně kvalitních semen jehličnanů (smrk, borovice) i listnáčů (např. bukvice),
• z mrtvých semen se šíří na okolní zdravá semena, která mohou oslabit a následně zničit působení toxinů nebo enzymů.
Patogenní druhy:
• zahrnují půdní druhy hub, které infikují osivo po opadu na lesní půdu (nejčastěji různé druhy rodu Fusarium, Cylindrocarpon, Caloscypha fulgens, dále Rhizoctonia solani, Phytophthora cactorum, druhy rodu Pythium),
• plíseň šedá (Botrytis cinerea) působí problémy zejména při stratifikaci,
• způsobující tracheomykózní hynutí (Verticillium, Fusarium, Cytospora, Phomopsis, dále různá vývojová stádia hub rodu Ophiostoma, Ceratocystis), mohou být přenášeny např. žaludy do školek i do porostů,
• Fusarium circinatum způsobuje mortalitu samičích šištic i zralých šišek, ničí semena a snižuje sypavost u douglasky a exotických, teplomilných borovic.
Specializované parazitické houby:
● hlízenka žaludová, která je nejzávažnějším onemocněním zejména skladovaných žaludů

Nejvýznamnějších choroby semen dřevin
Ciboria batschiana – hlízenka žaludová
• napadá i naprosto zdravé plody různých druhů dubů a kaštanovníku,
• způsobuje tzv. mumifikaci, při které se dělohy mění na černá pseudosklerocia a semena zcela ztrácejí životnost a klíčivost,
• mumifikované žaludy mají nízkou specifickou hmotnost, jsou lehké a při plavení většinou plavou na hladině,
• primární nákaza nastává v lese při dozrávání a opadu nových žaludů sporami, uvolňovanými z plodniček patogena, které se vyvíjejí na starých infikovaných žaludech,
• sekundární nákaza probíhá během skladování vzdušným myceliem vyvíjejícím se na napadených žaludech,
• napadení žaludů v lese ovlivňuje počasí – teplo a slabé srážky koncem srpna a během září omezují vývoj plodniček na starých žaludech a tím i infekci nových žaludů,
• k infekci žaludů většinou dochází až po opadu, ale mohou být infikovány i žaludy na stromech,
• houba nenapadá klíčící žaludy,
• nejúčinnější ochranou žaludů je termoterapie, fungicidy omezují šíření sekundární náklady (mycelia), ale nezabrání zničení už infikovaných žaludů
Ochrana:
a) před sběrem odstranit staré infikované žaludy, použít sítě nebo plachty (omezí nákazu),
b) žaludy co nejrychleji dopravit do míst pro zpracování a uskladnění či síji (pozor na přesušení nebo naopak zapaření žaludů),
c) před uskladněním provést profylaxi buď formou chemoterapie, termoterapie či kombinací chemo- a termoterapie (máčení žaludů po dobu 2–2,5 hodiny ve vodě teplé 41°C s přidáním fungicidu).

Sirococcus conigenus
• hostitelskými dřevinami jsou především smrk ztepilý, smrk sitka, douglaska tisolistá a některé druhy borovic,
• zdrojem infekce jsou staré, infikované šišky, posbírané a uskladněné s čerstvými šiškami,
• na šupinách šišek vytváří malé, okrouhlé, částečně ponořené, z počátku světle zbarvené, později černé pyknidy,
• napadená semena mají zmenšený (scvrklý) obsah, což lze pozorovat na RTG snímcích,
• infikovaným osivem jehličnanů se přenáší do školek, kde způsobuje hynutí semenáčků, rakoviny kmínků, větví nebo hynutí vrcholových letorostů sazenic nebo i starších stromků,
• šíření ve školce podporuje vysoká vzdušná vlhkost, teplota 10–20 °C a nízká světelná intenzita,
• usmrcené semenáčky zůstávají vzpřímeně stát na záhonech
Ochrana
a) nesbírat staré infikované šišky,
b) při opakovaném výskytu infekce ve školce provést zdravotní kontrolu osiva a preventivně aplikovat fungicidy,
c) snížit vzdušnou vlhkost kolem semenáčků (např. odstraněním plevele); infikované rostliny (silně napadené nebo již mrtvé) vytrhat a spálit,
d) při školkování semenáčků pocházejících z jiných školek zkontrolovat jejich zdravotní stav.

Giberella circinata (anamorfa Fusarium circinatum)
• hostitelskými dřevinami přes 30 zejména teplomilných druhů severoamerických borovic a douglasky tisolisté,
• u nás potencionálně ohrožená je borovice lesní, douglaska tisolistá, dále borovice černá, borovice vejmutovka a různé okrasné borovice,
• napadá různé vegetativní i generativní orgány – šišky, semena, semenáčky, sazenice i stromy,
• poškozuje samičí šištice, zralé šišky a semena a snižuje sypavost,
• semeny se přenáší do školek, kde vyvolává hnilobu kořenů a kořenového krčku semenáčků (padání) a sazenic, postupně napadá i nadzemní části,
• ve školce se spory patogena rozšiřují deštěm, závlahovou vodou a větrem,
Ochrana
a) likvidace infikovaného materiálu, preventivně nedovážet osiva a sadební materiál potencionálních hostitelských dřevin z oblastí se zaznamenaným výskytem

Text Mgr. Zdeňka Procházková, CSc.,Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Výzkumná stanice Kunovice

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 6/2012.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *