Háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci)

Háďátka jsou běžnou součástí zdravého půdního prostředí. Spolu s dalšími mikroorganismy pomáhají rozkládat organické látky a přispívají k půdní úrodnosti. Pouze několik desítek druhů poškozuje živé rostliny a stalo se nebezpečnými škůdci rostlin, zejména v tropických a subtropických oblastech.

Háďátka patří k živočišným škůdcům velmi drobných rozměrů. Jejich silně protáhlé průsvitné tělo je dlouhé asi 1 mm a jen několik desítek mikrometrů široké. Proto je nemůžeme v přírodě na rostlinách vidět pouhým okem, ale při jejich identifikaci je nutno provést jednoduchý laboratorní rozbor poškozených rostlin a následně si je prohlédnout v mikroskopickém preparátu. Ve vzorcích ze silně napadených rostlin tak můžeme najít i stovky jedinců. Na zahradách způsobuje největší škody háďátko zhoubné, zejména poškozením okrasných i užitkových cibulovin a jahodníku.
Vývojový cyklus a rozšíření
Háďátko zhoubné je v České republice rozšířeným druhem. Může poškozovat mnoho druhů užitkových i okrasných rostlin. Napadá hlavně stonky a z nich vytvořené podzemní části – cibule, hlízy nebo oddenky a někdy i listy. Do rostlin proniká nejčastěji z okolní půdy poškozenými pletivy nebo průduchy. V rostlinných tkáních se pak vyvíjí a rychle se rozmnožuje. Na zahrádku si je pěstitel přinese především s novými rostlinami, v sadbě nebo s půdou. Jejich vlastní pohyb je totiž možný pouze ve vlhké půdě a na vzdálenost několika desítek cm.
Celková doba vývoje od vajíček po dospělce trvá při teplotě 15°C 15 – 23 dní. V rostlinách se vyvíjí několik generací za sebou. Zvadlé, zahnívající nebo usychající rostliny háďátka většinou opouštějí a vyhledávají rostliny sousední nebo zůstávají v půdě, kde vydrží bez potravy 12 – -18 měsíců.
Při pomalém vysychání nebo snižování teploty přecházejí do tzv. anabiózy, ve které mohou přečkat několik let. Háďátko zhoubné je značně odolné proti nízkým teplotám. Přečkává bez poško-zeni i největší mrazy. V laboratorních podmínkách přežila háďátka působení teploty – 80°C po dobu 20 minut.

Projevy napadení
V ústní dutině háďátek je silný dutý bodec, kterým jsou aplikovány do rostlinných pletiv trávicí enzymy poškozující živé buňky. Ty potom přestávají růst. V důsledku nerovnoměrného růstu pletiv podzemní části cibule, póru, česneku a okrasných cibulovin praskají a deformují se. Nejvíce bývá napadeno kořenové podpučí. Samotné kořeny sice háďátko zhoubné nenapadá, ale ty odumírají po napadení kořenového podpučí.
Velmi často jsou poškozená pletiva infikována bakteriemi nebo houbami a hnijí. Nadzemní části napadených rostlin žloutnou, rostliny krní a postupně odumírají. Okrasným cibulovinám často vykvétají květy na extrémně krátkých stvolech. Celé rostliny se obvykle dají snadno vytáhnout z půdy a při silném napadení se přetrhnou.
Běžnému pěstiteli se může zdát, že rostliny pouze shnily a napadení háďátky (a jejich výskyt v půdě) nepozná. Méně zkušení pěstitelé často zaměňují háďátka za okem viditelné mnohonožky, roupice nebo larvy hmyzu. Je třeba znovu zdůraznit, že háďátko nelze spatřit v přirozeném prostředí pouhým okem. Poškozené cibuloviny lze též snadno zaměnit za napadení vrtalkou pórovou (Napomyza gymnostoma). Příznaky na nadzemních částech jsou velmi podobné, ale vrtalka na rozdíl od háďátek nepoškozuje kořenový systém rostlin.
Na jahodách žijí háďátka v blízkosti vegetačního vrcholu a poškozují také rašící listy a vyvíjející se květy. Napadené rostliny jsou menší, listové řapíky a květní stonky zduřelé. Čepele listů jsou křehké a zdeformované a rostliny prakticky nekvetou. Ojediněle se vyvíjejí některé listy normálně a vznikají tzv. dvoupatrové rostliny. Trsy postupně krní a odumírají. Uvedené příznaky lze snadno zaměnit s některými dalšími druhy háďátek nebo za napadení roztočíkem jahodníkovým (Tarsonemus pallidus). Škodlivost i ochrana jsou obdobné.
Ochrana
Ochrana proti háďátku je obtížná. Základem je přísná kontrola koupeného materiálu a zamezení jeho zanesení na pozemek. Zejména v případě česneku je třeba kupovat pouze uznanou sadbu a vyhýbat se nákupu sadby zdeformované nebo jinak podezřelé. V žádném případě se nedoporučuje kupovat rozloupanou sadbu česneku, protože tam může být skryto případné napadení. Při malém napadení nejsou příznaky na rostlinách patrné a projeví se až v následujícím vegetačním období. Proto je vhodné před sázením česnek namořit 5% roztokem Sulky (sirný přípravek). Doba moření by měla být okolo 12 hodin, neboť některé populace již začínají být síře odolné.
Během vegetace je důležité odstraňovat podezřelé rostliny i s okolní zeminou (tzv. negativní výběry). Napadené zbytky rostlin se nesmějí kompostovat, protože i kompost by se mohl stát zdrojem infekce. Citlivé druhy zeleniny se samozřejmě minimálně dva roky nesmějí pěstovat na napadeném pozemku. Cenné druhy okrasných cibulovin je možno ošetřit po vyjmutí z půdy opět mořením Sulkou a zasadit na jiné nezamořené stanoviště.
Rovněž u jahod je situace svízelná, na sazenicích zpravidla nejde napadení vizuálně rozpoznat. Kupovat by se tedy měla opět certifikovaná sadba nebo je vhodné alespoň prohlédnout matečné rostliny. V případě napadení je nutné rostliny rychle odstraňovat z porostu. Někdy doporučované postřiky organofosfáty příliš nepomáhají.
Háďátko zhoubné je natolik závažným škůdcem a ochrana je natolik obtížná, že bylo zařazeno i mezi karanténní druhy.

Komentáře ke článku 1

  • Aja

    Několik let se mě objevuje na plodech jahod „malé háďatka“.I když jsem přesadila jahody na jiné místo,přesto tam opět jsou.Prosím o radu,děkuji

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *