Fyzikální vlastnosti rašelin

Rašelina je v současnosti v České republice základní surovinou pro výrobu pěstebních substrátů. Její podíl v profesionálních substrátech je minimálně 70 % obj., zpravidla 90 – 100 % obj. Použitý typ rašeliny tedy výrazně ovlivňuje fyzikální vlastnosti substrátů, především poměr vody a vzduchu.

Kromě substrátů připravených z litevských rašelin se rozšířily substráty s vysokým podílem borkovaných světlých rašelin ze severního Německa. Cílem laboratorního hodnocení provedeného ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., (VÚKOZ) Průhonice bylo porovnání vlastností těchto dvou typů rašelin.

Rozdělení rašelin Rašelina se dělí podle způsobu vzniku na vrchovištní a slatinnou. Pro přípravu substrátů se hodí výhradně rašelina vrchovištní, která má optimální chemické vlastnosti, kyselou reakci a nízký obsah rozpustných solí. Fyzikální vlastnosti vrchovištních rašelin jsou ovlivněny jejím stářím – stupněm rozložení, způsobem těžby a tříděním.
Podle stupně rozložení se vrchovištní rašelina dělí na světlou (bílou) a černou. Světlá rašelina je z horních vrstev rašeliniště, je mladší a méně rozložená. Černá rašelina je starší, více rozložená, ze spodních vrstev rašeliniště. Rašelina ze středních vrstev se označuje jako hnědá (případně přechodová). Stupeň rozkladu se nejčastěji hodnotí podle von Posta, podle stupnice H1 – H10, kde H1 představuje málo rozloženou a H10 silně rozloženou rašelinu. Světlá rašelina má stupeň rozložení H1 – H4, hnědá H5 – H6 a černá H7 – H10. Podíl světlé rašeliny v substrátové směsi zvyšuje obsah vzduchu, podíl černé nebo hnědé rašeliny zvyšuje obsah vody.
Fyzikální vlastnosti ovlivňuje i způsob těžby. Při těžbě rašelin převládá frézování, frézuje se svrchní vrstva rašeliniště, která se nechá oschnout a následně se vyschlá skladuje. Při borkování se rašelina těží ve formě cihel, které se skládají do stěny a suší se po dobu až jednoho roku. Jejich pomletím se získá směs hrubších a jemnějších částic, které lze následně na hvězdicových sítech roztřídit na frakce. U rašelin těžených borkováním je možné získat vyšší podíl hrubších frakcí s nízkým podílem jemných částic a tedy s vyšším obsahem vzduchu než při třídění rašelin frézovaných. Vzhledem k náročnosti těžby je cena borkované rašeliny vyšší než frézované.
Poměr vody a vzduchu se může u rašelin lišit nejen podle podílu různých zrnitostních frakcí, ale i podle původu. Např. u irských rašelin těžených frézováním se v zahraniční literatuře uvádí vyšší vzdušná kapacita než u rašelin baltských. V České republice se kromě substrátů připravených z baltských, frézovaných i borkovaných světlých rašelin, rozšířily substráty s vysokým podílem borkovaných světlých rašelin ze severního Německa. Tyto rašeliny se liší stářím a stupněm rozložení. Baltská je mladší se stupněm rozložení nejčastěji H1 – H3, německá je starší se stupněm rozložení nejčastěji H3 – H4.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 2/2010.

Text  Ing. Martin Dubský, Ph.D. a RNDr. František Šrámek, CSc., VÚKOZ, v. v. i. Průhonice; Ing. Zbyněk Slezáček, MSc., poradce pro substráty Gramoflor

Foto archiv redakce

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *