Faktory ovlivňující rašení skladované cibule

V průběhu dozrávání rostlin cibule kuchyňské (Allium cepa), avšak ještě dříve než listy se zalomí v krčcích a polehnou, jsou látky zodpovědné za růst rostlin translokovány z listů do cibulí. Rostliny tak vstoupí do období dormance.

Po určité době dormance postupně ustupuje a nejmladší vnitřní listy uvnitř cibulí se začnou prodlužovat. Jakmile se objeví vně cibulí, mluvíme o rašení. Chceme-li zabránit rašení cibulí po dlouhou dobu, třeba i několik let, je třeba krátce před sklizní cibulí porosty ošetřit maleic hydrazidem. Tato látka je translokována do růstových vrcholů, kde zamezí dělení buněk a tím vývoji listů. Uvedená chemikálie však může kontaminovat rezervoáry pitné vody a proto je její používání postupně omezováno a zakazováno. Proto např. v Dánsku bylo množství maleic hydrazidu použitého v cibuli za poslední tři roky redukováno na pouhých 25 %. Jako náhrada za tuto chemikálii se hledají alternativní metody, které by prodloužily období dormance cibulí.
Na předčasné rašení v průběhu skladování má vliv odstraňování listů a termín sklizně, především ve vztahu ke stupni zralosti. Významný je též vliv vlhkosti půdy během vegetačního období. Většina pozorování ukazuje, že cibule rostoucí v suchých letech většinou raší méně než v letech vlhkých nebo cibule ze zavlažovaných porostů. Vysvětluje se to tím, že rostliny vystavené suchu na tento stres reagují zvýšenou koncentrací látek inhibujících růst, jako např. kyseliny abscisové. Kromě toho takto stresované rostliny jsou dehydratované, to znamená se zvýšeným obsahem sušiny, což také ovlivňuje rašení v průběhu skladování. Odrůdovými rozdíly v obsahu sušiny v cibulích jsou také většinou vysvětlovány rozdíly v intenzitě rašení jednotlivých odrůd. Nedostatek vody na konci vegetace také urychluje zrání a výsledkem je pak menší hmotnost cibulí a tím samozřejmě i nižší celkový výnos.
Nedostatek dusíku má za následek snížení výnosů a prodloužení termínu zralosti. Nadbytek dusíku však nemá žádný výrazný vliv na termín dozrávání a na výnos. Nižší dávky dusíku však mírně oddalují rašení cibulí. Samozřejmě, že na intenzitu rašení má vliv i délka skladování. Jestliže byla cibule skladována při teplotě 1 oC do dubna, začala hromadně rašit za 20 dnů po přenesení do teploty 15 oC. Při skladování do května docházelo k rašení již za 10 dnů. V případě přenosu cibulí do vyšší teploty (25 oC) se tyto intervaly i intenzita rašení zkracovaly. Jestliže cibule byla skladování v chladnu až do června, cibule začaly rašit již koncem tohoto chladného skladování, tzn. ještě před přenosem do tepla.
Posledním významným faktorem je teplota při skladování. Cibule nejméně raší jsou-li skladovány při teplotě 0 oC. Intenzita rašení se pak zvyšuje až do teploty 10 až 20 oC, kdy je nejvyšší. Při vyšších teplotách (25 až 30 oC) pak zase intenzita rašení klesá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *