Eliminace viru žluté zakrslosti cibule u česneku kuchyňského

Souhrn Pět genotypů česneku kuchyňského (Allium sativum L.) bylo ozdravováno od viru žluté zakrslosti cibule. Pro eliminaci viru byly zvoleny metody izolace meristému a chemoterapie za použití ribavirinu v koncentracích 25 mg/l a 50 mg/l. Rostliny byly testovány metodou DAS – ELISA. Výsledky byly zpracovány statistickým programem Statistica 9 (StatSoft). Výsledky ukazují, že úspěšnější metodou eliminace viru žluté zakrslosti byla metoda izolace meristému. Nejvíce byl ozdraven genotyp ´Mako´ se 100 % negativních jedinců. Summary Five genotypes of garlic (Allium sativum L.) were cure from onion yellow dwarf virus presence. The methods of meristem isolation and chemotherapy with ribavirin in two concentrations were used for elimination of virus. The treated plants were tested by DAS – ELISA. The results were processed by the program Statistica 9 (StatSoft). As the reasults show, the most effective metod of elimination of onion yellow dwarf virus was meristem isolation. The highest number of healthy plants was found while the genotype ´Mako´ was treated.

Kosmopolitně se vyskytující vir žluté zakrslosti cibule (Onion yellow dwarf virus – OYDV) patří do čeledi Potyviridae. Tato čeleď je nejpočetnější skupinou rostlinných virů. Řadíme k ní přes 150 druhů, včetně viru šárky švestky (Astier a kol., 2007). Hostitelskými rostlinami OYDV je celá čeleď Alliaceae – česnekovité (Diekmann, 1997). OYDV může redukovat výnosy zeleniny u jednoletých rostlin až o 25%, kdežto potencionální výnos semen může být zredukován na 50–75 % (Šutić a kol., 1999). Vir je přenášen mšicemi, hlavní cestou šíření viru u česneku je však vegetativní množení (Diekmann, 1997). Příznaky viru mohou být podobné fyziologickým poruchám (př. nedostatek ve výživě), proto se může vir snadno zaměnit s jiným poškozením (Rod a kol., 2005). Prvotní příznaky se objevují na listech. Na česneku se vytvářejí velice slabé chlorotické, světle žluté až žlutozelené podélné pruhy, které mohou přecházet ve žlutou mozaiku. Příznaky primární infekce se později v sezoně ztrácí a listy se jeví jako zdravé. S vývojem nemoci však přichází kompletní chloróza, částečné zploštění a zkroucení. Redukuje se velikost cibulí a růst nadzemní části. Příznaky jsou četnější a výraznější v chladném počasí. Pokud se vyskytuje v kombinaci s jinými viry, způsobuje větší poškození a ztráty (Šutić a kol., 1999; Diekmann, 1999). Jelikož česnek netvoří semena a je množen výhradně vegetativně, mohou být viry závažný problém. Je proto příhodné najít vhodné řešení eliminace virů u česneku. Jako ozdravovací metody mohou být využity metody in vitro. Jedná se o metody izolace meristému (Malagón a kol., 2006; Pateña a kol. (2005; Conci a kol., 2005; Naušová a kol., 2008), termoterapie a chemoterapie (Malagón a kol., 2006; Senula a kol., 2000; Sidaros a kol., 2004). Při izolaci meristému je oddělen a kultivován meristém, ve kterém je jakožto v neustále se dělícím pletivu minimální nebo žádné množství viru (Novák, 1990). Z tohoto pletiva dále roste zdravý jedinec. Při metodě termoterapie jsou rostliny podrobeny teplotám 35–40 °C a to v rozmezí několika týdnů. Množení viru je při těchto teplotách redukováno, či zastaveno. Chemoterapie je metoda využívající chemikálie, které zasahují do rozmnožování nukleových kyselin a omezují tak množení virů (Rabinowitch, Currah, 2002).
Materiál a metodika
Pokus byl uskutečněn na Mendeleu – ústavu genetiky na Zahradnické fakultě v Lednici Mendelovy univerzity v Brně v in vitro laboratoři. K pokusu byl použit materiál, který zároveň sloužil pro práci na projektu NAZV QH71228 (Ozdravení domácích genotypů česneku za účelem jejich uchování metodou kryokonzervace). Materiál pocházel z oddělení Genové Banky VÚRV v Olomouci. Bylo vybráno pět genotypů česneku: ´Anton´, ´Mako´, ´Tristan´, ´N9A´ a ´D´Alsace Freres´. Byla využita metoda izolace meristému (C0) a chemoterapie chemikálií ribavirin (CH1 – množství 25 mg/l a CH2 – 50 mg/l). Jedná se o antivirotikum, které je využíváno i v humánní medicíně, např. pro léčbu žloutenky. Jednotlivé stroužky byly zbaveny obalových šupin a desinfikovány 0,2 %chloridem rtuťnatým (HgCl2) 13 minut. Následovalo pročištění materiálu od zbytků HgCl2. V případě metody C0 byly stroužky následně kultivovány na médiu Murashige, Skoog (MS) bez rostlinných regulátorů. U metod CH1 a CH2 byl do média přes sterilní filtr (Milllipore, MILLEX GP) s velikostí pórů 0,22 µm přidáván ribavin ve dvou různých koncentracích. Po 14 dnech byly izolovány meristémy a dále kultivovány na médiu MS s obsahem rostlinných regulátorů. Velikost explantátu byla 1 mm. V případě metody C0 byly meristémy preparovány i po delší době, až bylo dosaženo přírůstku min. 5 cm. Podrobné složení médií lze najít v práci Kudělková, 2010.
Po 6–8 týdnech byly mladé rostliny vzrostlé z meristémů přeneseny na nové médium (stejného složení jako na vyizolované meristémy). Proces přenášení mladých rostlin na nové médium byl dále opakován v každých 6–8 týdnech.
Ke zjištění úspěšnosti ozdravení bylo použito testování sérologickou metodou DAS – ELISA test (Double antipody sandwich – Enzyme – linked immunosorbent assai).

Text a foto Ing. Martina Kudělková1), Ing. Eva Ondrušiková, CSc. 1), Ing. Břetislav Křižan1), Ph.D., Ing. Hana Sasková2)
Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici,
1) Mendeleum – Ústav genetiky
2) Ústav šlechtění a množení zahradních rostlin

Článek byl odborně recenzován

Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 12/2011

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *