EAFRD skýtá řadu příležitostí

Ruku v ruce se vstupem České republiky do Evropské unie se jedním ze stále aktuálních témat stalo získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů. S jejich podporou a zejména o nich byl seminář Dotace do krajiny 2006 pořádaný VOŠ a SZaŠ Mělník ve spolupráci se Svazkem obcí povodí Liběchovky. Nejnovější informace o dotacích do zahradnického sektoru si přišlo poslechnout na sedmdesát profesionálních pěstitelů, úředníků a starostů obcí.

Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník získala v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů dotační podporu za účelem zkvalitnění výuky. Součástí činností v uvedeném operačním programu jsou i tzv. horizontální témata, mezi něž mimo jiné patří rozvoj místních aktivit. Jednou z takových aktivit se stal neziskový seminář Dotace do krajiny v roce 2007, který škola spolupořádala se Svazkem obcí povodí Liběchovky. Účastníky na něm ve čtvrtek 9. listopadu přivítal zástupce ředitele VOŠ a SZaŠ Mělník Ing. Ivan Roušal, předsedkyně svazku obcí a starostka Medonos Anneliese Beníšková a také odborná garantka semináře Ing. Helena Součková, CSc. z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v Praze.
EAFRD pro zahradníky
Velmi zajímavý byl hned první bod programu semináře – přednáška týkající se příležitostí, jež zahradníkům skýtá Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) připravený Evropskou unií pro plánovací období 2007 – 2013. Informace o něm podal vedoucí odboru Řídící orgán EAFRD Ministerstva zemědělství ČR Ing. Pavel Sekáč. Podle něj byl zahradnický sektor v operačních programech doposud spíše opomíjen, ale pro nové období došlo k posunu v celkovém přístupu EU i České republiky. Podporována bude široká škála aktivit zaměřených zejména právě na rozvoj venkova. V současné době probíhají poslední technické konzultace s Evropskou komisí a zároveň jsou v pracovních skupinách MZe a SZIF připravována podrobná pravidla pro žadatele o podporu v rámci jednotlivých opatření. Co se týče objemu podpory z veřejných zdrojů EU, na sedm let plánovacího období se pro ČR počítá s více než osmdesáti miliardami korun. Mezi žadatele bude rozdělen prostřednictvím čtyř tématických okruhů (os). Zatímco první dvě osy jsou v podstatě podrobnějším rozpracováním stávajících operačních programů (zejména HRDP), osa III a IV jsou odrazem nového přístupu EU a jejich cílem je přispět k podpoře a diverzifikaci činností na venkově a spolupráci soukromé sféry a samosprávy.
Kde a na co konkrétně budou moci zahradnické firmy čerpat dotace? V ose I lze k čerpání finančních prostředků využít podopatření Modernizace zemědělských podniků, a to například pro investice do zemědělských staveb (včetně výstavby a rekonstrukce skladovacích prostor či nosnýc hkonstrukcí trvalých kultur), techniky a technologií a v neposlední řadě také investice spojené s vývojem nových produktů či postupů. Do této skupiny priorit patří i podopatření Přidávání hodnoty zemědělským produktům (může jít i o investice stavební, technologické či spojené s monitoringem kvality) a Seskupení producentů podporující zakládání a činnost organizací výrobců. Odborné vzdělávání, využívání poradenských služeb, zahájení činnosti mladých zemědělců či naopak její předčasné ukončení – to všechno jsou další možnosti získávání prostředků z osy I. Další okruh priorit (osa II) je zaměřen na zlepšování životního prostředí a krajiny. Patří sem například agroenvironmentální opatření s tituly jako je ekologické zemědělství (včetně trvalých kultur či pěstování zeleniny či bylinek) či integrovaná produkce ovoce, zeleniny a révy vinné. Získání dotace v těchto případech vylučuje současné pěstování v konvenčním i integrovaném systému a klade na pěstitele další požadavky ohledně používání chemických přípravků na ochranu rostlin a dodržení limitů některých látek. Péče o krajinu a zalesňování zemědělské půdy – to jsou další podpor z využitelných s pevnou hektarovou sazbou. Mezi podopatřeními osy III najdeme zejména ty typy dotací, které by měly podporovat zemědělské subjekty směrem k činnostem nezemědělské povahy – doplňkové výroby, využití obnovitelných zdrojů energie a vytváření nových pracovních míst, zakládání a rozvoje malých podniků, budování rekreační infrastruktury, zajištění chybějícího občanského vybavení, podporu služeb cestovního ruchu a ochranu a rozvoj dědictví venkova (sem patří například krajinné plánování, interpretace přírodních, historických a kulturních hodnot apod.). „Osa III skýtá řadu možností i pro Vás zahradníky, protože nezemědělská činnost není nikde přesně definována,“ uvedl Ing. Sekáč ve své přednášce. Jak už bylo řečeno, poslední z okruhů priorit EU je podpora spolupráce mezi soukromou sférou a samosprávou. Finanční prostředky na svůj provoz i projekty mohou získat tzv. místní akční skupiny, seskupení vzniklá z iniciativy občanů.
„Přestože jednání a přípravy jsou v plném proudu, nelze první možnosti příjmu dotace očekávat dříve jak v březnu roku 2007,“ řekl Ing. Sekáč a upozornil přítomné na možnost získání dalších informací na regionálních pracovištích SZIF a Ministerstvu zemědělství ČR.
Ostatní tituly
Zahradnictví jako obor zasahuje do několika dalších rezortů. Kromě zemědělské prvovýroby se účastní i na tvorbě krajiny (rezort Ministerstva životního prostředí). Skleníkové hospodářství a problematika úspor energií zase zasahuje do působnosti ministerstva průmyslu a obchodu a zahradnické školství najde odezvu v programech MŠMT.
Informace o Operační programu Životní prostředí účastníkům semináře podal Ing. Vlastmil Zedek ze Státního fondu životního prostředí. Program bude spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Podobně jako ostatní programy i tento má přesně definovány své priority. Je jich celkem devět a patří mezi ně například zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie, omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik a v neposlední řadě také zlepšování stavu přírody a krajiny, o němž posluchači díky semináři získali podrobnější přehled. V období let 2007 – 2013 bude pro projekty v rámci této priority k dispozici přibližně 17 miliard korun z veřejných zdrojů. Pro zahradnický sektor přicházejí v úvahu dvě podopatření – obnova krajinných struktur a podpora regenerace urbanizované krajiny. Výsadba zeleně v krajině, realizace prvků územních systémů ekologické stability, zakládání a obnova krajinných prvků a břehových porostů, péče o památné stromy, obnova a zakládání významné sídelní zeleně a zelených prstenců v okolí sídel, výsadba vegetace na brownfields – to jen příkladmý výčet podporovaných aktivit. Mezi konkrétní financované výdaje potom patří výsadba a ošetření dřevin, odstranění nevhodných náletů nebo likvidace nevhodných invazních druhů. Potenciální příjemci dotace se však budou muset připravit na vysoké počáteční náklady (zpracování projektové dokumentace) a nutnost disponovat dostatkem prostředků na předfinancování projektu.
Jak už bylo zmíněno výše, možnosti získání prostředků lze hledat i v řadě dalších programů přímo nesouvisejících se zahradnickými obory. Za zmínku stojí operační programy Podnikání a inovace, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Výzkum a vývoj pro inovace. Tyto a řadu dalších přiblížila posluchačům ve svém vystoupení Ing. Helena Součková, CSc. z VÚZE Praha. Jejich obecným cílem je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky, posílit spolupráci vedoucí ke zkvalitnění a modernizaci systémů vzdělávání, zlepšit podmínky pro výzkum a vývoj a vytváření pracovních míst v regionech prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a dalších relevantních subjektů.
Ke konci dopoledne se u řečnického pultu vystřídali ještě tři pedagogové z VOŠ a SZaŠ Mělník – Ing. František Smýkal a Ing. Milan Vlasák s přednáškou o sortimentu dřevin pro ozeleňování návsí a kritériích jejich výběru a Ing. Pavel Fér s informacemi o multimediálních formách výuky zahradnictví financovaných z operačního programu rozvoj lidských zdrojů.
Celkově lze seminář hodnotit jako velmi přínosný. Jeho účastníci získali alespoň přibližný přehled o možnostech získávání dotací v rámci své pracovní činnosti. Sedmileté období platnosti těchto projektů je teprve na samém počátku a teprve čas ukáže, kolik úspěšných a životaschopných projektů přinese.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *