Drobnosti o českém šlechtění okrasných rostlin –Lycium barbarum (syn. L. halimifolium, L. vulgare) – kustovnice obecná

Keř původem z Číny, zdomácnělý a zplanělý v Evropě, západní Asii, severní Africe a ve východních oblastech Severní Ameriky. Z významnějších odchylek je v dostupné literatuře popsána pouze var. lanceolatum s listy konstantně kopinatými a elipsovitými plody.

Náš proslulý zahradník a sadovník Fr. Thomayer nalezl r. 1888 v bývalé zásobní zahradě pražských městských sadů zvané „Kunerlova zahrada“ u tzv. „Horšicova vodojemu“ keř vyrůstající z hromady starých cihel, se zlatožlutým olistěním. Svůj nález popisuje o tři roky později následovně : „…Když jsme jej blíže prohlédli, shledali jsme, že jedna polovina je úplně zelená jako známé Lycium barbarum, druhá polovice pak, že vykazuje dvojí zbarvení, a to jednu ratolesť úplně žlutou, tj. list i letorost, a druhou s listem široce žlutě lemovaným. Bylo to v měsíci červnu … proto přece vykopali jsme keř, odstranili zelenou část a vsadili jej na příhodnější místo. Toto nevčasné přesazení keři neublížilo a ve čtrnácti dnech pokračoval dále ve vzrůstu. Jelikož zelená část uříznuta byla v samém kmeni, neobjevily se více zelené výhony. Na jaře následujícího roku vypučely nové letorosty, které měly list právě tak zbarvený, jako v roce předešlém. … V r. 1890 při přeložení zásobní zahrady do nynější Rájské zahrady bylo též přesazeno pestrolisté Lycium. I po tomto přesazení podrželo svou barvu a proto šlechtili jsme několik letorostů na obyčejné L. barbarum a tímto způsobem obdrželi jsme dva nízké keře, jeden s listem do pola žlutě lemovaným a druhý s listem zlatožlutým. Keře ty jsou dnes jeden a půl roku staré. Roku letošního nařezali jsme několik řízkův a i tyto po zakořenění podržely svou barvu. Máme tedy před sebou dva ustálené nové druhy keřů, které mají pro nás cenu již tím, že předrží každou zimu … Vlastnosti obou shodují se s původním druhem, vzrůst jich jest však mnohem spořejší. Oba druhy hodí se výhodně k vysazování jako samostojící před roštinové skupiny na svahu, ale zejména do skalin, kde činí dojem zlatého vodopádu, zejména pak tehdy, stojí-li poněkud v polostínu, pak dorůstají roční výhony značnější délky…“ (Časopis Českých Zahradníků č. 9, str. 212, 1891). Fr. Thomayer nazval tyto svoje žlutopestré kustovnice Lycium barbarum aureo-variegata (odchylka s listy široce a nepravidelně lemovanými) a L. barbarum foliis aureis (listy letorostů celé žluté). Chrudimský J. Vaněk uvádí ještě ve svých zápiscích, že „tvar ten pěstují nyní i francouzské školky v Orleánu. V českých bychom tuto kustovnici ale marně hledali“. Dnes se ani v zahraničních cenících s touto, asi přece jen nedostatečně konstatní odchylkou již nesetkáváme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *