Drobnosti o českém šlechtění okrasných rostlin Impatiens New Guinea – balzamína novoguinejská

Pochází z ostrova Papua-Nová Guinea a snad se podle novějších údajů jedná pouze o odchylku velmi proměnlivého původního druhu Impatiens hawkeri. Někdy se také uvádí, že je křížencem I. hawkeri x I. linearifolia.

Dnes se ale spíše předpokládá, že I. linearifolia, rovněž domovem na Nové Guineii, je pouze jedním z četných typů variabilní I. hawkeri. Ve sbírkách evropských i amerických botanických zahrad byla původní I. hawkeri pěstována již delší dobu. Její skutečné uvedení do zahradnických kultur se datuje až kolem r. 1970, kdy jedna americká expedice dovezla z Nové Guineje do USA nový rostlinný materiál. Zpočátku byl šlechtitelsky zpracováván známou firmou Ball. Tržně významnější ale byly teprve výpěstky série „Sunshine“, které vyšlechtila další americká firma Mikkelsen. Do evropských kultur uvedla tuto balzamínu v polovině osmdesátých let minulého století svými vlastními výpěstky německá firma Kientzler. Záhy se šlechtěním a množením této atraktívní květiny začaly zabývat i další zahradnické závody, hlavně německé (např. Bull, Dümmen, Selecta), ale i holandské (např. Fides a Visser), izraelské (Dannziger) a další. Současný sortiment zahrnuje hlavně odrůdy s velkými květy, od barvy čistě bílé, přes odstíny růžové, oranžové, červené, fialové až po purpurové případně vícebarevné. Šlechtění těchto balzamín se zaměřuje ale také na jejich olistění, zejména jeho zbarvení (od jasně a temně zelené po různě bronzové a temně hnědočervené odstíny případně efektně světle žluté zbarvení kolem středové žílnatiny). V Evropě se dnes nabízí např. série „Paradise“ s 19 odrůdami (např. purpurově liláková ´Aruba´ s červenozeleným olistěním, světle růžová a zelenolistá ´Tahiti´, červená ´Tarawa´, svítivě červená zelenolistá ´Timor´, bílá ´Moorea´ aj.), série „Classic“ s pěti odrůdami a další. V kultuře jsou i miniaturní balzamíny pěstované v 6 – 9 cm velkých květináčích a s 6 – 8 týdenní dobou pěstování (Velikonoce, Den matek). Většina stávajících odrůd představuje vlastně klony, které se rozmnožují vegetatívně (vrcholovými řízky). V USA se snaží vyšlechtit hodnotné odrůdy množitelné semenem. Osivo je zatím velmi drahé a výpěstky nejsou většinou tak kvalitní jako balzamíny množené řízkováním. Křížení s druhy jiných oblastí – hlavně z Indie a Afriky – není zatím příliš úspěšné.
Roku 1992 publikoval pracovník tehdejšího Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích R. Votruba svoji kolekci prvních sedmi novošlechtění od čistě bílé, různě narůžovělé až po červenou barvu. Tato potřeba vlastních domácích odrůd aktuálně vyvstala hlavně proto, že dovoz hotových rostlin ani řízků nebyl tehdy vzhledem k cenovým relacím příliš reálný. Výpěstky R. Votruby jsou velmi kvalitní a byly již od r. 1993 v podobě 25 klonů velmi úspěšně tržně množeny. Některé z nich byly r. 1995 zařazané do rozsáhlého srovnávacího odrůdového pokusu v Německu (Dresden-Pillnitz), kde byly dobře hodnoceny (Wartenberg S.: Sortenbewertung bei Impatiens-Neuguinea-Hybriden. – Aktuelles für die Praxis, Sächsische Landesanstalt f. Landwirtschaft, Dresden-Pillnitz 1995). V r. 1996 provedl R. Votruba další křížení zaměřené na získání kompaktnějších typů s drobnějším olistěním a rychlým vývojem a další křížení s botanicky blízkým druhem I. platypetala s oranžovými květy. Výnosy semen byly u jednotlivých kombinací křížení značně rozdílné, některé genotypy byly zcela neplodné.
Dlouhá léta byly průhonické novoguinejské balzamíny prodávány pouze pod čísly. Až v r. 1998 se dočkalo pojmenování 9 výpěstků a stejný počet pak v r. 2002 (bližší charakteristiky viz připojený tabulkový přehled). Uplatní se hlavně v hrnkové kultuře a nízké, kompaktní odrůdy jsou vhodné pro výsadbu do truhlíků a na záhony.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *