Drobnosti o českém šlechtění okrasných rostlin

Acer negundo – javor jasanolistý Tento javor je domovem na vlhčích stanovištích východních a středních oblastí USA. Známe dnes již několik desítek kultivarů a variet, které se od sebe liší především tvarem a zbarvením listové čepele, ale i nápadnějším ojíněním či plstnatostí (chloupkatostí) mladých výhonů. Stupeň ojínění je u jednotlivých odrůd různý. Výrazně bílé či sivé ojínění letorostů případně mladších větévek je obzvláště nápadné a apartní. Nejstarší kultivary s bělavě ojíněnými větévkami (’Elegans’, ’Versicolor’) vznikly kolem r. 1885 ve Francii. Před r. 1893 se uvádí ještě ’Aureomaculatum’ a ’Discolor’, u kterých jejich žlutopestré olistění působivě kontrastuje s bílým ojíněním větévek.

Zahradník a majitel školkařského závodu A. F. WALTER z Chuchle u Prahy uvedl kolem r. 1890, tedy ještě před zahraničními kultivary ’Aureomaculatum’ a ’Discolor’, několik vlastních novinek javorů, mezi kterými snad největšího rozšíření dosáhl Acer negundo ’Vrchní zahradník Rozinek’ (syn. A. negundo ’Obergärtner Rozinek’), pojmenovaném po tehdy známém vrchním zahradníkovi Královské obory v Praze K. ROZINKOVI (1850 –1913). G. KRŮSSMANN uvádí tento javor ve své knize „Handbuch der Laubgehölze“ z r. 1960 (sv. I, str. 103) pod jménem ’Rozineckianum’. Jeho větévky jsou zelené, hustě bíle ojíněné, listy krátce řapíkaté a jejich jednotlivé lístky téměř okrouhlé. Podobně jako u jiných WALTEROVÝCH výpěstků, měl i tentokráte na vzniku resp. podchycení tohoto kdysi nejznámějšího českého javoru nemalé zásluhy vedoucí zahradník jeho školek K. STRASS.
Acer platanoide – javor mléčný
U nás obecně rozšířený a známý druh, domovem v Evropě až po Kavkaz. Sortiment zahradních kultivarů je poměrně obsáhlý a zahrnuje jak vzrůstové (sloupovité, kulovité, převislé i zakrslé), tak i listové odchylky (tvarové, barevné). Mezi první a nejstarší žlutopestré kultivary patří ’Aureovariegata’, který byl již r. 1838 rozšířen v Anglii a r. 1893 uvedl F. von SCHWERIN odrůdu ’Bicolor’ (listy na špičkách výhonů se světle žlutými skvrnami, které později zbělejí). Z dalších stojí ještě za zmínku odchylky s čepelí žlutavě lemovanou – hlavně ’Dilacaratum’ (1885), ’Wittmackii’ (1893) a další.
Školky knížete LOBKOVICE v Jezeří u Mostu popisují ve svých cenících kolem r. 1900 – tedy téměř v době, kdy v Muskau byl objeven a podchycen kultivar ’Aureovariegata’ a hrabě F. von SCHWERIN uvedl svoje javory ’Wittmackii’ a ’Bicolor’ – svůj vlastní výpěstek se smaragdově zelenými a žlutavě skvrnitými listy (v popise se zdůrazňuje, že skvrny byly okrouhlé). Obdržel tehdy jména Acer platanoides smaragdina aureo-maculata (Eisenberg). Jednalo se zřejmě o výpěstek vrchního zahradníka uvedených školek, tehdy velmi váženého školkaře E. ORDNUNGA. Žádné další a přesnější podrobnosti nejsou zatím k dispozici. Proto nelze tento lobkovický javor porovnat s javorem ’Aureovariegata’, který vznikl již dříve v Anglii a jeho skvrny byly velké a zlatožluté, při rašení slabě načervenalé.
V r. 1988 odebral na blíže nespecifikovaném místě v Rožmitále pod Třemšínem pracovník VÚOZ v Průhonicích Jiří MAREČEK jun. rouby z čarověníku mléčného javoru. Pět namnožených jedinců (štěpované u země) roste na Dendrologické zahradě v Průhonicích. Obdržely jméno po svém předčasně, tragicky zesnulém objeviteli – ’Jirka’. Jedná se o nízký kompaktní strom, s nahloučenými pupeny uspořádanými v krátkých spirálách. Listy jsou menší než u původního druhu a stěsnané v chomáčcích. Od podobného, více kulovitého kultivaru ’Globosum’ (NICHOLSON r. 1878) se liší sloupovitějším vzrůstem (News : 3, VÚOZ Průhonice 1995).
Acer pseudoplatanus – javor klen
Je domovem ve středoevropských horách až po Krym a Kavkaz. Sortiment kultivarů, forem a variet se stále rozrůstá. Známe nejrůznější růstové odchylky, ale především mnoho výpěstků s odlišnými tvary a zbarvením listové čepele. Školkaři-šlechtitelé a dendrologové věnovali a dosud stále věnují značnou pozornost podchycování a namnožení různých pestrolistých odchylek. Tak např. mezi četné bělavě pestré výpěstky se řadí dodnes pěstovaný a vysazovaný kultivar ’Leopoldii’ (obdržel své jméno r. 1864 po belgickém králi Leopoldu I), dále ještě ’Albertii’ z r. 1892, o rok později (1893) vzniklý ’Discolor’, ’Pulverulentum’ a řada dalších. Zvláštní postavení zaujímají pestrolisté kleny s téměř ustáleným narůžovělým až naoranžovělým nádechem, jako např. ’Simon Louis Fréres’ vzniklý v Anglii kolem r. 1881, ’Nizetii’ (Makoy) z r. 1887, ’Pseudo-Nizetii’ (Schwerin – z r. 1893, listy zpočátku krvavě červené, později růžové a nakonec bělavě skvrnité), ale hlavně dosud stále pěstovaný a oblíbený kultivar ’Prinz Handjery’ (L. Späth). Ten vznikl již r. 1860 (rašení a mladé listy zprvu cihlově červené, později červenofialové). V Anglii byl již od r. 1905 znám podobný kultivar ’Brillantissimum’, jehož listy jsou ale na rubu zelené.
Kolem r. 1890 uvedl majitel školkařského závodu v Chuchli u Prahy A. F. WALTER ve spolupráci se svým vedoucím zahradníkem K. STRASSEM celkem tři vlastní novinky klenů : Acer pseudoplatanus foliis roseis (bližší popis není znám, ale zřejmě se jednalo o odrůdu z okruhu typu ’Nizetii’, který vznikl v téže době). Dále pak A. pseudoplatanus foliis argenteo variegata (ani zde není podrobnější popis známý, ale v tomto případě se mohlo jednat o odrůdu z okruhu ’Leopoldii’ či ve stejnou dobu vzniklé odrůdy ’Albertii’) a konečně kdysi nejznámější A. pseudoplatanus ’Prince Camile de Rohan’ (1983) s listy 3-4barevnými, který byl vyselektován z kombinace A. pseudoplatanus foliis purpureis x A. p. folii variegatis (dobová nomenklatura – poznámka KH). V Ceníku Spolkových zahrad České dendrologické společnosti v Průhonicích (bez udání roku vytištění) je tento WALTERŮV javor uváděn jako A. pseudoplatanus ’Rohani’ s tím, že se jedná o žlutopestrou odrůdu. Bližší charakteristika také chybí. Víme pouze to, že kníže ROHAN pokřtil sám osobně tento výpěstek svým jménem. Určitá analogie s odrůdou ’Prinz Handjery’ a podobnými výpěstky nemusí býti vyloučená, ale jistě byl, ten kdysi poměrně rozšířený český klen, dosti odlišný a originální, když ještě chrudimský J. VANĚK o něm ve svých archivních záznamech doslova píše: „…tvar ten (rozuměj ’Prince Camile de Rohan’ – poznámka KH) veden je dnes, jako jeden z nejhezčích pestrolistých javorů, ve všech větších sortimentech i cizích školkařů…“.
V r. 1929 popisuje v Československých zahradnických listech, roč. XXVI, č. 40, str. 316-7, svůj pestrolistý semenáč klenu jemnický zahradník a školkař K. KREUZWIESER. Svůj barvitý popis končí konstatováním, že jeho selekce z výsevu osiva A. pseudoplatanus purpurascens se podobá odrůdě ’Prinz Handjery’, ale „…přece se jen od toho liší….“. Tento javor nebyl nikdy pojmenován a zřejmě se ani nerozšířil. V posledních letech (1977) se objevil další český okrasný klen. Z populace vzniklé pravděpodobně samoopylením kultivarů ’Worleei’ a ’Purpureum’, jejichž stromy rostou blízko sebe v průhonickém zámeckém parku vyselektoval zahradník Z. NĚMEC odchylku s listy pětilaločnými, na horní straně žlutě (jako u kultivaru ’Worleei’) a na rubu purpurově (jako u ’Purpureum’) zbarvenými. Laloky listové čepele jsou slabě zubaté, výhony s mladými listy oranžové a řapíky červené. Tento pozoruhodný semenáč obdržel jméno po místu svého vzniku ’Průhonice’.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *