Docent Jaša jubilující

Již 80 let od svého narození oslaví letos na jaře doayen českého zahradnictví Doc. Ing. Bohumil Jaša, CSc. Na tomto místě by bylo obvykle napsáno slovo „neuvěřitelných“ 80 let, ale mně se zdají velmi uvěřitelné.

To proto, že za svůj povětšině zahradnický život toho stihl tolik, že by to stačilo na pěknou řádku jiných a přitom velmi naplněných životů.

Bohumil Jaša se narodil 8. května 1925 v Dukovanech v rodině krejčího, a tak se dalo očekávat, že převezme živnost po otci. Leč nestalo se tak a místo toho, aby se šel učit krejčovině do Vídně, nastoupil do učení v zámeckém zahradnictví v Dukovanech. Během něj absolvoval i Živnostenskou pokračovací školu v Hrotovicích. To bylo samozřejmě ještě před válkou (tou druhou). Po vyučení jeho cesta vedla do Bohunic u Brna. Tam se nacházela významná ovocnicko-zahradnická škola, která je tam dodnes, jen název má jiný. Zde pokračoval v letech 1942 – 1944 ve studiích. Jak sám nejednou zdůraznil, byla to velká škola života. Nejenom proto, že se zde potkal s plejádou vynikajících kantorů-zahradníků, kteří své studenty učili kudy chodili, ale byla to doba, kdy studenti byli přímo zavření ve škole (bylo to daleko za městem a do Brna se dostat bylo výletem nejméně na půl dne). Ředitel školy pan Leon Steinblink se totiž správně domníval, že jen dobře zavřený a zaměstnaný student se nemůže dostat do sporu s brněnskými bojůvkami Hitlerjugend. A tak když nemohli studenti ven na procházky, mohli alespoň se svými kantory na zahrádky movitějších Brňanů. Jen ten, kdo tento svébytný typ praxí poznal, dokáže ocenit jejich dopad na mladého člověka.
Po absolvování bohunické zahradnické školy nastoupil do práce u zahradnické firmy Julius Schlein v Brně. Nepobyl zde ale dlouho, protože po válce byl přijat na Střední ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu v Lednici na Moravě. Tu vystudoval v letech 1945 – 1948 a své studium ukončil maturitou a složením mistrovské zkoušky. Po válce byla obnovena výuka na Vysoké škole zemědělské v Brně, kterou v roku 1948 nastoupil jako řádný student. Absolvoval ji v roce 1952, ale již v průběhu studia byl od roku 1950 přijat na místo asistenta. A na této škole po jejím absolvování již zůstal coby učitel.
Celý svůj profesionální život věnoval Bohumil Jaša svým kolegům zahradníkům. Ať již těm, které vyučoval coby řádné či dálkové studenty brněnské VŠZ (dnes Mendelova zemědělská a lesnická univerzita) či kurzisty nesčetných kurzů, přednášek, seminářů a mnoha dalších forem vzdělávání dospělých. Velkou část z nich sám organizoval. Byl neúnavným motorem toho, čemu se dnes říká občanská společnost. Bez ohledu na situaci vždy hledal cesty k tomu, aby se lidé setkávali, aby si mohli své problémy vyříkat, aby se navzájem poučili. Ať byla doba jakákoliv, vždy bylo možné najít formy, kterými to šlo. A tak je dnes známý nejen mezi profesionálními zahradníky, ale i zahrádkáři.
V letech socialismu byl činný v organizacích VTS (Vědecko technická společnost) a KORT (Krajská organizace rozvoje techniky). Nejenom tedy ze svého pracoviště, ale i odtud ovlivňoval profesní zahradnický život v celé zemi. Jako učitel VŠZ Brno procestoval značnou část Evropy a měl (a stále má) mnoho přátel mezi kolegy zahradníky po celé Evropě. Mezi zahrádkáři je znám díky své činnosti v Českém zahrádkářském svazu. Dlouhá léta byl členem MěV ČZS (1969 – 2004), od roku 1977 doposud je členem Ústřední odborné komise ČZS pro specializované organizace, byl členem redakční rady časopisu Zahrádky a zahrady. Další jeho aktivitou bylo dlouholeté předsednictví Rosa klubu (1968 – 2001) a členství v růžařských společnostech v Německu, Francii a ve Švýcarsku. Jeho publikační činnost dnes představuje přes 300 článků v odborných časopisech, je spoluautorem velké řady odborných knih a učebnic (více v Acta univ. agric, (Brno), fac, agron., XXXIV, 1986, č. 2). Přednesl více než 200 přednášek zahrádkářům, aktivně se podílel na poradenské činnosti ČZS.
Největší část svého života zasvětil Bohumil Jaša květinám obecně, a to zejména floristice. Již v 60. letech se společně s paní Raušovou, prof. Machovcem a Ing. Homolou podílel na Českém a Brněnském rozvoji floristiky. To bylo pod hlavičkou již zmíněné VTS. V roce 1967 vzniklo Zájmové sdružení zahradnických podniků v gesci tehdejšího ministerstva hospodářství. V jeho rámci se doc. Jaša staral o školení květinářů a floristů a podílel se na pořádání výstav v Olomouci, Bratislavě, Lysé nad Labem a v Litoměřicích. S tím souvisela i jeho práce v odborných komisích těchto výstav.
Po roce 1989, kdy se mohly začít zakládat spolky, se stal zakládajícím členem dnešní Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, v jejímž rámci tenkrát existovala sekce květinářská. Ta se později osamostatnila a tím vznikl současný Svaz květinářů a floristů u jehož začátků také asistoval a dlouhá léta v něm byl činný jako organizátor brněnských kurzů vázání a aranžování květin. Těch se v letech 1990 – 2002 uskutečnilo celkem 28 a to na pracovištích zahradnických škol v Brně-Bohunicích a v Rajhradě. Na těchto seminářích se postupně vystřídalo ve funkcích lektorů 25 českých a 9 zahraničních floristů. K seminářům bylo vydáno celkem 20 různých odborných textů. Součástí této série seminářů jsou i pravidelné brněnské floristické přehlídky, které jsou se železnou pravidelností konány v květnu až červnu jako jeden z vrcholů sezóny.
Další významnou prací pro zahradnickou obec byly a jsou odborné zájezdy. Doc. Jaša uspořádal řadu vícedenních odborných zájezdů do Nizozemska, Dánska, Francie, Německa a Rakouska. Jen celotýdenních zájezdů do Nizozemska bylo mezi lety 1990 a 2001 celkem 17. Byly to zájezdy na mezinárodní výstavy a na květinová korsa. Samozřejmě vždy s návštěvou zahradnických podniků v místě. Kromě těchto velkých zájezdů zorganizoval dále nespočet jednodenních zájezdů zejména do Thulnu a Vídně.
Oklikou se vrátil i ke své bohunické zahradnické škole. Je aktivním členem spolku absolventů této školy – Sdružení bohunických zahradníků. Zde je garantem některých seminářů a pravidelných odborných zájezdů. Nejbližší seminář vazby květin se uskuteční na jeho počest 22. června v prostorách jeho alma mater, tedy MZLU v Brně. Tímto na něj zveme všechny, kteří chtějí vzdát čest oslavenci. Člověku, jemuž my všichni vděčíme za velký kus našeho spolkového života a za mnoho krásného, co nás v naší profesi potkalo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *