Diagnostika výživného stavu sadů

Správně prováděná výživa trvalých ovocných kultur spočívá v provedení zásobního hnojení před výsadbou a dodávání potřebných živin během vegetace. Ne vždy však znamená dostatek živin v půdě i jejich optimální příjem přes kořeny stromů.

Faktorů ovlivňujících množství a tok živin přes kořeny je celá řada: sucho či naopak příliš mokro, pH půdy, teplota půdy, antagonistický či naopak synergický vliv jednotlivých živin vůči sobě atd. Dominantní je především vliv ročníku. Proto jsou některé roky třeba tzv. meruňkové, jiné pak třešňové či jabloňové. Pokud je v některém roce velká úroda některých ovocných druhů, znamená to, že v době maximální potřeby té které živiny byly půdní podmínky takové, že kořeny stromů mohly tuto živinu či spíše komplex živin bez problémů přijímat. Samozřejmostí je taktéž dobrá chemická ochrana a neexistence mrazového poškození květů či mladých plůdků. Na druhé straně stromy mající dobrý výživný stav jsou mnohem odolnější vůči všem patogenům, než stromy zesláblé nevyrovnanou, neharmonickou výživou.

Zákon minima
Co se týká dodávání živin, u makroprvků je základem příjem přes půdu. Listová aplikace se uplatňuje jen jako doplňkové a léčebné opatření, pokud zjistíme, že výživný stav se odchyluje od optima. U mikroprvků máme mnohem větší možnost ovlivnění výživného stavu. Již dvě či tři aplikace během vegetace jsou schopny pokrýt celovegetační potřebu. U výživy rostlin platí známý zákon minima: výnos i kvalita produkce jsou limitovány tou živinou, která je v dané chvíli nejvíce deficitní. Právě na toto úzké místo výživy je třeba zaměřit pozornost a provést aplikaci této živiny přes list. Tím se dá do jisté míry eliminovat negativní vliv ročníku. Předpokladem je ale správně provedená diagnostika výživného stavu. Diagnostické metody se během času vyvíjely a zdokonalovaly. Jediným seriózním podkladem pro správné určení výživného stavu jsou analýzy listů. Podle množství živin v nich určíme skutečný příjem živin přes kořeny. Dostatek živin v půdě totiž ještě neznamená automaticky jejich správný příjem.

Analýza listů
Pokud nahlédneme do česky psané vyživářské literatury, téměř všechny práce se odkazují na práci profesora Bergmanna. Ovšem podobných prací ve světové literatuře existuje mnoho, pro názornost je v grafech č. 1–3 znázorněno doporučené optimální rozmezí živin v listech jabloní podle různých autorů pro období přelomu července až srpna. Tento přístup, jakkoliv v době svého vzniku představoval pokrok, má celou řadu nedostatků. Především je to možnost diagnostiky jen v úzkém časovém období vegetace. Navíc vlivem různé ranosti odrůd jabloní se u některých v této době již blíží sklizeň, zatímco pozdní odrůdy mají ještě svůj vývoj před sebou. V dalších letech se výzkumníci začali orientovat i na jiná období vegetace, aby bylo možno listovou diagnostiku použít pro cílenou úpravu výživného stavu již na počátku vegetace. U nás to byla např. Ing. G. Hudská z VŠÚO Holovousy, která vytvořila normativy i pro časnější období. Zahraničními autory byly vytvořeny i růstové křivky živin pro celá vegetační období (viz graf č. 4 a 5). Přesto stále zůstával problém s přesným určením fenofáze, kdy listové vzorky odebírat, aby výsledky přesně odpovídaly tabelovaným údajům. Navíc se tu nezohledňovala odrůdová skladba, kdy např. některé nové odrůdy jabloní mají výrazně jiné požadavky na obsah dusíku či draslíku v listech, než odrůdy starší, klasické. Doporučovaná optimální rozmezí prvků byla příliš široká, což ovšem koresponduje s praxí (viz graf č. 6, který ukazuje závislost výnosu na koncentraci jedné živiny v listech). Tzv. kritický bod ukazuje hraniční koncentraci, pod kterou se již na listech či plodech objevují symptomy nedostatku živiny. V tomto bodě je ale již na grafu patrné snížení výnosu, oblast mezi tímto sníženým výnosem a výnosem maximálním je oblast tzv. latentního nedostatku. V této oblasti na rostlině nic nepozorujeme a deficit je odhalitelný pouze v laboratoři pomocí analýzy listů, přitom už ale porost reaguje snížením výnosu.

Text Ing. Pavel Pluhař

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *