Další jihoevropský škůdce v našich sklenících

V průběhu srpna loňského roku poletovalo v množitelském skleníku okrasného zahradnictví v Brně-Bystrci větší množství drobných motýlů, v nichž byl při bližší determinaci rozpoznán obaleč hvozdíkový (Cacoecimorpha pronubana). Ve skleníku byly zakořenělé řízky Cotoneaster congestus, C. dammeri Skogholm, Lonicera nitida a Euonymus fortunei. Během září byly výpěstky napadeny značným množstvím housenek výše uvedeného druhu obaleče.

Morfologie škůdce
Každá housenka si buduje úkryt z přediva a několika listů, odkud vylézá a ožírá listy v nejbližším okolí. Dorostlá housenka má osm párů končetin a je asi deset až dvanáct milimetrů dlouhá, válcovitá, s drobnými světlými bradavkami, hnědou hlavou a hnědožlutým, v zadní části černě skvrnitým hrudním štítem a hnědým řitním štítkem. Kuklí se v zámotku na živné rostlině nebo v bezprostředním okolí. Obaleč hvozdíkový je velmi široký polyfág, živnými rostlinami může být až 160 druhů rostlin z dvaceti čeledí. Z přinesených housenek ze skleníku se při pokojové teplotě líhli dospělci obaleče obou pohlaví od září 2008 až do ledna 2009.
Dospělý sameček obaleče hvozdíkového měří v rozpětí 13 až 19 mm, samička bývá o dva až čtyři milimetry větší. Motýli se lehce poznají podle živě žlutočervených zadních křídel, u samců s širším černohnědým lemem. Přední křídla jsou rezavě žlutá až skořicově hnědá s nezřetelnou kresbou. V jižní Evropě má druh dvě generace, přičemž dospělci první létají od března do května, druhé generace v červnu a červenci. Housenky se vyskytují v červnu a potom od října s přezimováním do března.

Rozšíření obaleče a ochrana
Obaleč hvozdíkový je rozšířen v jižní Evropě a severní Africe v celé oblasti Středomoří od Portugalska po Blízký Východ, Malou Asii a poloostrov Krym. Do střední Evropy bývá zavlékán, zdejší zimu však zpravidla nepřežije. Pouze v přímořských oblastech západní Evropy, kde jsou zimy mírnější, může přežívat i ve volné přírodě. Například v devadesátých letech minulého století byl pomocí feromonových lapáků pravidelně zjišťován ve volné přírodě v Nizozemsku. Obdobný průzkum, provedený u nás koncem minulého století, výskyt v České republice neprokázal. Trvale je zaznamenáván i v Severní Americe, kam byl zavlečen.
S ohledem na velmi hojný výskyt v areálu druhu a nesmírně širokou polyfagii může docházet k citelným škodám žírem housenek na nejrůznějších plodinách, zejména v ovocnářství, zelinářství a na okrasných rostlinách. Do skleníku v Brně se obaleč hvozdíkový bezpochyby dostal s rostlinným materiálem z oblasti Středomoří. Ve snaze omezit škody žírem housenek ošetřil pěstitel rostliny v měsíci srpnu přípravkem na bázi thiaclopridu, zřejmě však s nedostatečným efektem, poněvadž živé housenky byly pozorovány i v průběhu září a října. Během zimy byl skleník ponechán bez vytápění, a přestože uvnitř dosahovala teplota záporných hodnot, přezimování housenek bylo poměrně úspěšné. Nelze tedy vyloučit, že při postupné změně klimatu by v budoucnu v našich zeměpisných šířkách i v nevytápěných sklenících mohly housenky obaleče hvozdíkového úspěšně přezimovat, zejména v mírných zimách, a alespoň po přechodnou dobu se uchytit i ve volné přírodě v okolí skleníků.
Poněvadž jde o potenciálně nebezpečného škůdce, je nezbytné, aby pěstitelé u veškerých rostlin, dovezených z oblasti Středomoří a dále pěstovaných u nás, zabezpečili odborné fytopatologické sledování rostlin s cílem včasného zjištění obaleče hvozdíkového tak, aby v případě napadení mohl být proveden zásah přípravkem na bázi Bacillus thuringiensis v období výskytu nejmladších housenek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *