Co je třeba vědět o vrtuli třešňové

Vrtule třešňová, vrtivka čerešňová, Bohrfliegen, Kirschfruchtfliege, cherry fruit fly či Rhagoletis cerasi, to všechno jsou pojmenování pro klíčového škůdce třešní a višní. A nejen jich, vrtule má další hostitelské rostliny jako je střemcha, mahalebka, zimolez, dřišťál a pámelník.

Larvy vrtule třešňové způsobují známou červivost plodů. Napadení poznáme podle přítomnosti čerstvých vpichů na plodech. Dužina hnědne, měkne a zahnívá v důsledku infekce monilií a dalšími houbovými chorobami. Plody se stávají neprodejnými, často opadávají. Mnohdy bývá napadení téměř stoprocentní.
A jak vlastně tento škůdce vypadá? Jedná se o zástupce dvoukřídlého hmyzu. Dospělci mají nápadně žlutou hlavu s černým týlem, černou hruď se žlutým štítkem, černý zadeček a průhledná křídla se čtyřmi proužky. Dosahují délky 4 mm. Vajíčka jsou bělavá, v obrysu protáhle elipsovitá, 2 mm dlouhá. Beznohé bílé larvy dosahují délky 6 mm. Kukla, neboli pupárium, je slámově žlutá, soudkovitého tvaru, 4 mm dlouhá. Během vegetační sezóny má jednu generaci. Kukla přezimuje mělce v půdě, do hloubky 4 cm. Dospělci létají v sadech již od první dekády května, let vrcholí v červnu a končí v průběhu července. Přibližně jeden až dva týdny po vylíhnutí kladou samičky vajíčka jednotlivě pod slupku ještě zelených, tvrdých i dozrávajících plodů. Samička ostrým kladélkem poškodí slupku plodu a do dužiny vpustí vajíčko. V místě nakladeného vajíčka zůstane málo zřetelná prohloubeninka a malý otvor. Embryonální vývoj zárodku ve vajíčku trvá v závislosti na teplotách šest až dvanáct dní. Vylíhlé larvy se velice rychle zavrtávají do plodů, vyžírají chodbičky k pecce a živí se dužinou. Jakmile dorostou, opouštějí plody a zalézají do půdy, kde se kuklí a následně i přezimují. Celý životní cyklus se uzavírá jarním líhnutím dospělců.

Prevence, nepřímá ochrana Prevence spočívá ve včasné a čisté sklizni, kterou se odstraní většina larev ještě před zakuklením v půdě. Nepřímá ochrana je založena především na výběru odrůd. Výsledky z pokusů v rámci výzkumného projektu 1G58071 poukazují na odrůdovou preferenci škůdce; jako hlavní faktor se zde jeví ranost odrůd s tím, že velmi rané třešně jsou škůdcem napadány nejméně a zpravidla je není třeba ošetřovat. Pokud se v plodech nějaká larva objeví, nestačí dorůst takové velikosti, abychom jí byli schopni při konzumaci zaregistrovat. Největší infestaci lze očekávat u středně pozdních a pozdních odrůd. V této době dochází k intenzivnímu kladení, které je synchronizováno s fenofází stromů. Ze středních odrůd byla preferována ´Sylvana´ a ´Justyna´ a z pozdních ´Regina´. Napadení plodů při absenci chemické ochrany dosahovalo při sklizni 80 až 90 %. U středních a pozdních odrůd je třeba diferencovat ochranu dle skupin, tj. u třešní čtvrtého a pátého třešňového týdne je nutné sledovat kladení od počátku letu. Abychom eliminovali nutnost problematického třetího larvicidního zásahu u velmi pozdních odrůd (šestý a sedmý třešňový týden), což je nepříznivé pro přirozené predátory a z hlediska kumulace reziduí, doporučujeme v tomto případě posunout termín prvního ošetření podle počátku skutečného významného kladení vrtule třešňové a výskytu škodlivého množství vajíček v plodech. V praxi to znamená, že první ošetření provedeme ve srovnání s ranějšími odrůdami později.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č.5/2010.

Text a foto Ing. Jana Ouředníčková, VŠÚO Holovousy, s. r. o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *