Chryzantémy – začátek kultury rozhoduje o výsledku

V několika článcích věnovaných chryzantémám se zaměřím na nejčastější problémy, se kterými se pěstitelé této květiny setkávají. Nejdříve je však třeba si ujasnit o kterou rostlinu se jedná. Problém není v českém názvu, zahradní chryzantéma je stále zahradní chryzantémou a každému zahradníkovi je jasné o čem je řeč. Problém byl v minulosti v botanickém názvu, který se ještě zkomplikoval přeřazením do rodu Dendranthema.

Po všech peripetiích, které nebudu zmiňovat, se dospělo k řešení snad již konečnému. Současný platný vědecký název zahradních chryzantém (lidově též listopadek) tedy zní Chrysanthemum × grandiflorum (Ramat.) Kitam. Pro přesnost a pro zvídavé jsou uvedeni i autoři za názvem. Z botanického světa zmizel rod Dendranthema (DC.) Des Moul., který měl poměrně krátký život, ale v literatuře se s tímto vědeckým názvem zahradních chryzantém ještě budeme určitě nějaký čas setkávat. Neplatí také starší vědecké názvy zahradních chryzantém: Chrysanthemum × hortorum hort., Ch. × hortorum L.H. Bailey, Ch. indicum hort., Ch. × koreanum hort., Ch. × morifolium Ramat. a Ch. sinense Sabine ex Sweet.
– – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Zdravá a kvalitní sadba
Vyrábět zdravou a kvalitní sadbu chryzantém není snadné. O tom se přesvědčili již mnozí zahradníci a přenechali množení specializovaným množitelským závodům.
Bezvadný zdravotní stav mladých rostlin je prvořadým požadavkem. Napadenými řízky se šíří nejen virové, viroidní a bakteriální choroby, ale i velmi nebezpečné houbové choroby, jako askochytóza a bílá rez chryzantémová, a také nepříjemní škůdci, především svilušky a třásněnky. Choroby a škůdci chryzantém si však zaslouží samostatný příspěvek.
Kvalitní mladé rostliny musí vykazovat řadu dalších znaků a vlastností. Z těch viditelných je to především délka a tloušťka řízku, dostatečně vyvinuté kořeny u zakořenělých řízků a maximální vyrovnanost v rámci partie.
Nezakořenělé řízky mají mít podle odrůdy délku 3 až 6 cm. Nejkratší řízky se odebírají u drobnokvětých hrnkových odrůd (např. ze skupiny Multiflora), nejdelší u pomaleji rostoucích odrůd k řezu. Během zakořeňování na množárně se řízky prodlouží (nadměrný růst je nežádoucí). Zakořenělé řízky pak jsou dlouhé 4 – 6 cm u hrnkových odrůd, 6 – 8 cm u většiny odrůd k řezu pro řízené pěstování a 8 – 12 cm u odrůd k řezu pro normální pěstování (ve všech případech měřeno od báze řízku ke vzrostnému vrcholu). Kořeny mají být dostatečně vyvinuté, ale nepřerostlé. Příliš dlouhé kořeny ztěžují výsadbu, především do květináčů. Zakořenělé řízky musí být otužené, ale nezatvrdlé. Významným kvalitativním znakem, který však nemusí být hned patrný na dodaných řízcích nebo mladých rostlinách, je to, že nejsou „indukované“, nemají tedy založené poupě. To je důležité především u odrůd k řezu, u mladých rostlin, které se po výsadbě nezaštipují. Nevyhneme se tomu však u raných odrůd pro normální pěstování v květináčích i k řezu. Tyto odrůdy nejsou fotoperiodicky citlivé a zakládají květy v dlouhých i v krátkých dnech, více či méně, v závislosti na ostatních vnějších podmínkách.
Možnosti skladování
Čerstvě sklizené řízky lze skladovat až tři týdny při teplotě 2 – 4 oC. Musí být uloženy ve fóliových sáčcích nebo zabalené v tenké fólii. Problém je v tom, že při nákupu nezakořenělých řízků nevíme jak dlouho již byly skladovány, ale jisté je, že nejsou čerstvě sklizené. Proto je další skladování riskantní a řízky co nejdříve vysázíme. Mírně zavadlé nezakořenělé řízky chryzantém se po napíchání a zakrytí fólií, nebo pod mlžením rychle zotaví. Nepříjemné je, pokud u déle skladovaných nebo transportovaných řízků začínají žloutnout spodní listy nebo černat vrcholy. Takové řízky se mohou ještě zachránit, ale musíme kontrolovat šíření plísně šedé během zakořeňování.
Zakořenělé řízky se vysazují co nejdříve po dodání. Výjimečně se mohou skladovat v chladírně při výše uvedené teplotě až jeden týden. Řízky v sadbovačích nebo balíčkované se sice nemusí vysadit okamžitě, ale nesmí se nechat přerůst a zatvrdnout. Pokud jsou dobře zakořenělé a dostatečně otužené a výsadbu přitom musíme odložit, je lépe je umístit v chladírně než v teplém nezastíněném skleníku.
Zakořeňování
Přímé zakořeňování řízků v konečných květináčích se v zahraničí široce uplatňuje při řízeném pěstování hrnkových chryzantém. Výhodou je podstatně snadnější výsadba, zejména když se sází více řízků do květináče. Celková délka kultury se přitom prodlouží pouze asi o týden ve srovnání s hrnkováním zakořenělých řízků. Při přímém zakořeňování řízků v květináčích je vhodné použít lehčí strukturní substrát s nižším množstvím hnojiv, který se před pícháním řízků dobře zalije. Ošetření stimulátory zakořeňování částečně urychluje tvorbu kořenů a zlepšuje vyrovnanost zakořenění. V některých případech jsou řízky ošetřeny práškovým stimulátorem již od množitele. Po napíchání je vhodné řízky důkladně postříkat přípravkem Rovral Flo (0,3 %). Tenká mikrotenová fólie se pokládá přímo na řízky tak, aby prostor byl zcela uzavřen a ani řízky při okraji nezavadly. Za 8 – 10 dní se fólie odstraní a zakořenělé řízky se po 2 – 3 dny otužují pod volně nataženou netkanou textilií nebo porofólií. Nezbytné je silné zastínění, zejména v letních měsících. Stejný postup lze použít při zakořeňování řízků v sadbovačích nebo ve volném substrátu. V tom případě se řízky vysazují do množárenského substrátu (např. směs rašeliny a perlitu v poměru 2:1) v hustotě 400 – 600 kusůs/m2. Optimální teplota je 18 – 20 oC, řízky zakoření i při nižších teplotách, ale pomaleji a méně vyrovnaně.
Do čeho a jak sázet
Chryzantémy k řezu nemají vyhraněné nároky na půdu. Běžně se pěstují na záhonech se středně těžkou, dostatečně propustnou půdou s dobrou zásobou humusu. Větší pozornost je třeba věnovat přípravě substrátu pro hrnkové chryzantémy. Vyhovují jim propustné vododržné substráty s podílem minerální složky. Vhodné jsou směsi rašeliny a kompostové zeminy, rašeliny a kvalitní ornice, kůrorašelinný nebo rašelinný substrát s příměsí minerální složky. Pro pěstování velkých rostlin ze skupiny Multiflora ve velkých nádobách venku nejsou vhodné příliš lehké substráty. Jednak jsou náchylnější k přeschnutí a rostlinám nezajistí dostatečnou stabilitu.
Velikost květináčů pro řízené hrnkové chryzantémy se volí podle požadované velikosti rostlin. Malé rostliny se mohou pěstovat v květináčích o průměru 7 – 9 cm. Pro tak malé rostliny jsou vhodné pouze některé odrůdy a zpravidla se vysazují nezakořenělé řízky přímo do podmínek krátkého dne. Běžná velikost květináčů pro „jednořízkové rostliny“ je 10 cm, pro „třířízkové rostliny“ 11 – 12 cm. Větší rostliny v řízené kultuře u nás nejsou obvyklé. Velikost pěstebních nádob pro chryzantémy ze skupiny Multiflora se řídí dobou výsadby. Pro největší rostliny vysazované od začátku května se používají květináče o průměru 21 – 19 cm. Pro rostliny vysazované v první polovině června je vhodná velikost květináčů 17 – 15 cm, pro rostliny hrnkované koncem června až začátkem července 13 – 12 cm a pro nejmenší rostliny hrnkované od začátku července asi do 20. července 12 – 11 cm. Velké rostliny je lépe předpěstovat ve skleníku v malých květináčích (10 – 11 cm) a v červnu přesadit do velkých konečných nádob.
Mladé rostliny chryzantém k řezu se vysazují na záhony do dobře zpracované a dostatečně vlhké půdy jen mělko. Totéž platí při výsadbě do květináčů. V zahraničí se balíčkovaná sadba dokonce pouze pokládá na povrch záhonů a balíčky se nezahrnují. Při mělké výsadbě mají kořeny dostatek kyslíku a rychle, během dvou dnů, regenerují. U bohatě olistěných řízků mohou být při hlubokém vysazení listy napadeny houbami, které přecházejí na stonek a zničí celou rostlinu.

Co po výsadbě
Co nejdříve po vysazení je nezbytná mírná zálivka a podle potřeby opakované přestřikování rostlin. Příliš silná zálivka, rozplavení povrchu a zbahnění substrátu zpomalují regeneraci kořenů. Proto je důležité sázet do dostatečně vlhkého substrátu, který nevyžaduje silnou zálivku hned po výsadbě rostlin. Zavadnutí vysazených mladých rostlin také zpomaluje zakořenění a později i prorůstání postranních pupenů, tedy rozvětvování. V horkých a slunných dnech je po výsadbě prospěšné zastínění a zakrytí rostlin netkanou textilií po dobu tři až čtyři dny. Lepší mikroklima se vytvoří při umístění vysazených květináčů těsně k sobě.
Zaštipování
Zaštipování je běžným pěstebním zásahem u hrnkových chryzantém a při normálním pěstování chryzantém k řezu. Po odstranění vrcholu začnou prorůstat pupeny v paždí listů a vytvoří se postranní výhony. U hrnkových chryzantém je žádoucí, aby se vytvořil co největší počet kvetoucích postranních výhonů. Na jedné zaštípnuté rostlině by měly být nejméně tři stejnoměrně vyvinuté kvetoucí výhony. U chryzantém k řezu v normální kultuře se zaštípnutím odstraní vrchol s předčasným poupětem a po vytvoření postranních výhonů se ponechají obvykle dva až tři nejvyrovnanější. Nezaštipují se odrůdy k řezu v řízené kultuře a zpravidla velkokvěté hrnkové odrůdy.
Počet a kvalita postranních výhonů jsou ovlivněny do určité míry odrůdou, ale především stavem rostliny, způsobem zaštipování a vnějšími podmínkami. Předpokladem vyrašení co největšího počtu postranních pupenů je aktivní růst již zakořenělé rostliny. Nezaštipuje se tedy krátce po výsadbě nebo dokonce při výsadbě. Přesný počet dní od výsadby do zaštipování je obtížné určit. U hrnkových chryzantém se zaštipuje, podle kvality a výšky mladých rostlin, za 5 – 10 dní po výsadbě a na rostlině se ponechává 5 – 7 listů. Hlubší zaštipování, za 4. – 5. listem, se doporučuje u odrůd ze skupiny Multiflora, které na vyšších postranních výhonech tvoří předčasná poupata. Obecně je vhodné tzv. měkké zaštipování, kdy se odstraní vrchol pouze s krátkou částí stonku. Při hlubokém zaštipování vzrostlých mladých rostlin je spodní část stonku již příliš vyzrálá, dřevnatící, a vytvoří se jen malý počet nevyrovnaných výhonů. Zaštípnout se musí všechny rostliny v jedné partii současně. Časnější zaštípnutí větších rostlin a dodatečné zaštípnutí menších způsobí nevyrovnanost porostu. Velké rostliny ze skupiny Multiflora je vhodné zaštipovat dvakrát. Podruhé se zaštipují v době, kdy postranní výhony dosáhnou délky 5 – 10 cm a na výhonu lze ponechat 3 – 5 listů. Dvakrát zaštípnuté rostliny mají lepší tvar, jsou kompaktnější a jsou méně náchylné k vylamování výhonů. U rostlin, které se později umísťují ven, se doporučuje zaštipovat ještě ve skleníku, protože se tak vytvoří více výhonů.
Z vnějších podmínek podporuje vyrašení pupenů přiměřená vlhkost substrátu a dostatečná vlhkost vzduchu. Nadměrné sluneční záření, příliš vysoké teploty v létě a suchý vzduch každopádně vývin postranních výhonů potlačují. V létě je dokonce prospěšné zaštípnuté rostliny na 4 – 5 dní zakrýt netkanou textilií, aby se v bezprostředním okolí rostlin zvýšila vlhkost vzduchu. Vhodné je také občasné přestříknutí porostu během dne.
Předčasná tvorba poupat
Odrůdy pro řízené pěstování se vyznačují výraznou fotoperiodickou reakcí a tvorbě poupat se zamezuje dlouhodenním ošetřením. V přírodním dnu jsou vesměs pozdní a vykvétají nejdříve koncem října. Rané odrůdy chryzantém pro normální pěstování, ať již hrnkové nebo k řezu, které vykvétají od srpna do poloviny října nejsou buď vůbec fotoperiodicky citlivé nebo reagují na dlouhý den jen částečně. To se projevuje tvorbou poupat na rostlinách během celého roku, více či méně, podle podmínek pro indukci kvetení. Nežádoucí, příliš časný, přechod rostlin do reproduktivní fáze a vytváření předčasných poupat omezují všechny zásahy, které posílují růst. Důležité je zamezit přeschnutí substrátu, udržovat dobrou hladinu živin, zejména dusíku, popřípadě po výsadbě omezit silné sluneční záření stínováním. V této souvislosti je velmi významná dostatečně vysoká teplota. Mladé rostliny chryzantém ze skupiny Multiflora, určené k vypěstování velkých rostlin, by měly být zpočátku, tj. v květnu a v červnu předpěstovány ve vytápěném skleníku. Nízké teploty a silné kolísání denních a nočních teplot podporují indukci kvetení a tvorbu poupat. Z toho důvodu se také doporučuje vystavovat rostliny ven nejdříve koncem června, lépe až v červenci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *