Chryzantémy – poznámky k výživě a ochraně

Předcházející dva články o chryzantémách byly zaměřeny na chyby v pěstebních zásazích a postupech, které nepříznivě ovlivňují kvalitu výpěstků. Poslední příspěvek z této série upozorňuje na některé problémy ve výživě a v ochraně chryzantém.

Substrát a výživa
Chryzantémy rostou uspokojivě v půdách a substrátech s různými fyzikálními i chemickými vlastnostmi. Při volbě substrátu pro hrnkové chryzantémy musíme počítat s tím, že čím bude substrát těžší, méně vzdušný, s vysokým podílem minerální složky, tím budou rostliny kompaktnější, menší, pevnější. V rašelinných nebo jim blízkých substrátech s vysokým obsahem vzdušných pórů vytvářejí rostliny bohatý kořenový systém a také mohutnější nadzemní část. To platí ovšem při optimální výživě a zásobování vodou. U substrátů založených na ornici nebo kompostu by mělo být pH 6,0 až 7,0, u rašelinných 5,5 až 6,0. Vysoké dávky hnojiv pro základní vyhnojení substrátu nebezpečně zvyšují obsah rozpustných solí a mohou zpomalovat zakořeňování nebo dokonce poškodit nadzemní části mladých rostlin (vzlínání půdního roztoku na stonky a popálení mladých listů).
Chryzantémy jsou rostliny náročné na živiny protože tvoří v krátké době velké množství hmoty. Výživa musí být optimální zejména v první polovině kultury. Při opožděném přihnojování, třeba i vyššími dávkami hnojiv, rostliny již nedohoní ztráty růstu z počátku pěstování. Důležité je především dostatečné zásobení dusíkem. Tato živina je v rostlině pohyblivá a může se přesouvat ze spodních do horních částí. Pokud ji není v rostlině dostatek, dochází v době vývinu poupat a květů ke žloutnutí až zasychání spodních listů. Zvýšené dávky živin v této době již nepomohou, rostlina není schopna je přijímat. Dusík je také snadno vyplavován ze substrátu. Zejména v létě, při častých zálivkách, se snadno vyplaví z malého objemu substrátu v květináčích. Proto je optimální pravidelné dodávání živin při každé zálivce.
Čas od času se setkáváme se žloutnutím listů, chlorózou. Chryzantémy nepatří k rostlinám příliš citlivým na výkyvy v reakci substrátu. Chloróza způsobená nedostupností železa nebývá častá a je spojena zpravidla s poškozením kořenů, např. nadměrnou vlhkostí půdy nebo substrátu. V letošním roce se na více místech objevila chloróza, která se projevovala více méně stejnoměrným žloutnutím listů, které postupovalo od vrcholů výhonů. Podle dostupných informací může jít o chlorózu vyvolanou nedostatkem síry, která se v posledních letech uvádí u řady plodin.
Dávky hnojiv jsou značně závislé na typu substrátu a na frekvenci přihnojování. Při programu konstantního tekutého přihnojování (přihnojování při každé zálivce) je vhodná koncentrace okolo 0,08 – 0,1 %. Pokud přihnojujeme pouze jedenkrát až dvakrát týdně, je třeba volit koncentraci 0,2 – 0,3 %. Tuto koncentraci je třeba upravit podle složení substrátu a průběhu počasí. Vhodná jsou hnojiva s vyrovnaným poměrem živin (N:K). Směsi s kůrou vyžadují zpravidla vyšší dávky dusíku, alespoň na začátku pěstování. Substráty s malou zásobou živin je třeba přihnojovat krátce po výsadbě rostlin. Přihnojování má pokračovat až do doby, kdy poupata dosahují asi velikosti hrachu nebo než „začnou barvit“. Další přihnojování je již pro rostliny bezcenné a může u hrnkových chryzantém snižovat trvanlivost tržních rostlin.
V případě, že není možné aplikovat tekuté přihnojování, lze použít pomalu působící hnojiva. Hnojivo (tříměsíční) se aplikuje při přípravě substrátu v dávce 4 – 6 kg/m3. Je třeba si uvědomit, že množství živin uvolněných z pomalu působících hnojiv ovlivňuje teplota substrátu a četnost zálivek a řízení výživy nemůžeme účinně ovlivnit. Občas se také používá kombinace pomalu působících hnojiv jako základní hnojení a následně tekuté přihnojování.

Poruchy, choroby a škůdci
Stejně jako u většiny rostlin se i u chryzantém setkáváme nejčastěji s poškozeními, která nejsou parazitárního původu, ale jejich příčinou jsou nesrovnalosti v pěstebních faktorech, jako jsou světlo, teplota, vlhkost vzduchu a substrátu, výživa, a dále chyby v pěstebních zásazích. Označují se někdy jako fyziologické poruchy nebo choroby a určení příčiny jejich vzniku je zpravidla obtížnější než u poškození parazity. Příčin vzniku těchto poškození je mnoho, a tak alespoň některé z nich jsou uvedeny v tabulce.
Virových chorob se vyskytuje na chryzantémách několik a většinou se rozšiřují nemocným množitelským materiálem. V současnosti nejzávažnější je onemocnění způsobené virem bronzovitosti rajčete (tomato spotted wilt virus), které má vážné hospodářské důsledky a podléhá karanténním opatřením. V závodech, kde se virus vyskytuje, je snadno a rychle přenášen na chryzantémy z jiných rostlin infikovanými třásněnkami. Druhým organizmem podléhajícím karanténním opatřením je viroid zakrslosti chryzantémy (chrysanthemum stunt viroid), který se vyskytuje spíše ojediněle a rozšiřuje se infikovaným množitelským materiálem. Přenos s viditelnými příznaky infekce v produkčních porostech prakticky nehrozí.
Bakteriální onemocnění vyvolávají u chryzantém bakterie Agrobacterium tumefaciens, Erwinia chrysanthemi, Pseudomonas syringae a Rhodococcus fascians. Za mnoho let práce s chryzantémami jsem se setkal zcela výjimečně s chorobami vyvolanými bakteriemi. Není však vyloučeno, že tyto choroby se mohou náhle šířit nemocným množitelským materiálem nebo se objeví v kontaminovaných půdách či substrátech.
Houbových chorob se na chryzantémách vyskytuje celá řada. Z polyfágních hub napadá chryzantémy např. Pythium ultimum, Phytophthora cryptogea, Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum. S těmi se setkáváme poměrně často, ale kalamitní škody většinou nezpůsobují. Účinná ochrana proti nim je především preventivní – zdravé substráty a dodržování hygieny. Nejčastěji se asi setkáváme s houbou Rhizoctonia, která napadá řízky na množárnách, ale i mladé či starší rostliny, zejména příliš hluboko vysazené a při vyšší vlhkosti substrátu. Šíří se ze zahnívajících listů na stonek a může zahubit celou rostlinu. Dobrou ochranou je důkladný postřik Rovralem, který musí stékat až na bázi stonku nebo zálivka tímto přípravkem. Vážným problémem může být běžná plíseň šedá (Botrytis cinerea), která poškozuje rostliny v hustých porostech při nadměrné vlhkosti a zejména pak květy. Důležitým opatřením proti šíření plísně šedé je snížení vlhkosti vzduchu, podpora jeho proudění a minimální smáčení nadzemních částí rostlin. Ke vzácnějším chorobám chryzantém patří u nás fomová hniloba kořenů (Phoma chrysanthemicola) a vadnutí rostlin způsobené houbami Fusarium a Verticillium.
Bílá rez chryzantémová (Puccinia horiana) je v současnosti nejobávanější houbovou chorobou, která má vážné ekonomické důsledky. V zemích západní Evropy je dlouho známá a víceméně běžná, a boj s ní není snadný ani levný. U nás se objevuje v posledních letech stále častěji, ale dopátrat se původu konkrétních infekcí na různých místech není snadné, i když se jedná o karanténní chorobu. Dostupné informace o bílé rzi byly v nedávné minulosti dostatečně publikovány. Podle zahraničních údajů jsou v aktivní ochraně zatím nejúčinnější strobilurinové přípravky (Amistar, Discus), i když nebezpečí vzniku rezistence je značné. Proto se doporučuje střídání s fungicidy z jiných chemických skupin – Bayleton, Dithane, Folicur, Polyram, Saprol, Systhane, Tilt. Houbovou chorobou, která se u nás často vyskytuje, je septoriová skvrnitost listů (Septoria chrysanthemella, S. obesa). Způsobuje tmavé skvrnky, skvrny, až zasychání a odumírání celých listů odspodu rostliny. Výtrusy se rozšiřují pouze vodou, nikoli vzduchem. Mladými rostlinami z renomovaných množitelských závodů se nešíří, takže hlavním zdrojem je zpravidla nepořádek doma – zamořené plochy, na kterých přežívají zárodky houby na zbytcích rostlin. Podle zahraničních údajů jsou nejúčinnější opět strobilurinové přípravky (Discus, Amistar). Pravé padlí (Oidium chrysanthemi) není sice závažnou chorobou , ale někdy se neočekávaně invazně rozšíří. Většina fungicidů účinkujících proti jiným druhům padlí brzdí rozvoj i padlí na chryzantémách. V minulosti nebezpečná a ještě dnes karanténní choroba askochytóza (Didymella ligulicola) snad již patří minulosti. Šíří se napadenými mladými rostlinami a díky ozdravným opatřením v množitelských závodech se s ní dnes již nesetkáváme.
Škůdců chryzantém je celá řada a mnozí z nich jsou velmi úporní. Největší problémy mohou způsobit svilušky, zejména kmeny odolné k používaným akaricidům. Boj proti nim bude ještě obtížnější po ukončení výroby přípravku Vertimec. Z oficiálně použitelných přípravků u nás nezbývá již téměř nic. Velkým problémem může být třásněnka západní v závodech, kde se ji dosud nepodařilo zlikvidovat anebo se znovu zavleče. Proti mšicím, i v rozkvetlých úborech na podzim, zatím snad stále ještě účinkují, a úbory nepoškozují, přípravky Confidor a Mospilan.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *