Autor
Kategorie:
Nezařazené

Chryzantémy – o kvalitě rozhoduje mnohé

Při pěstování chryzantém existuje řada faktorů, které mohou ovlivnit kvalitu rostlin a květů. Chryzantémy velmi výrazně reagují na délku dne. Běžnou součástí pěstebního postupu u hrnkových chryzantém je použití retardantů a v některých případech i u rostlin k řezu. Při jejich aplikaci se často dělají zbytečné chyby, které se negativně projevují v kvalitě.

Reakce chryzantém na světlo je obecně známá. Jejich řízené pěstování se praktikuje s takovým úspěchem, jako u žádného jiného rostlinného druhu. Nicméně, genetická rozdílnost reakce na délku dne se pohybuje od genotypů neutrálních k délce dne až po genotypy výrazně fotoperiodicky reagující. Obecně lze říci, že čím později odrůda vykvétá, tím je její reakce na délku dne výraznější a vyžaduje kratší fotoperiody k založení nebo k dalšímu vývinu květů.
Nejranější odrůdy pro řízené pěstování mají reakční dobu sedm až osm týdnů. Tak se téměř vyrovnávají pozdním odrůdám pro normální pěstování, např. obecně známé odrůdě ´Cassablanca´. V některých případech jsou vhodné pro řízenou i normální kulturu. V přírodní délce dne, bez zatemňování, však vykvétají až koncem října, a v některých letech to v našich klimatických podmínkách stihnou jen stěží. Nově šlechtěné odrůdy pro řízené pěstování, k řezu i v květináčích, mají stále kratší reakční dobu. Doba kratší 8 týdnů je však často problematická. Na matečných rostlinách těchto odrůd, bez ohledu na prodloužení dne umělým osvětlením, se zakládají předčasná poupata a proto v některých obdobích, především na jaře, mohou být řízky nekvalitní.

Od jara do podzimu
Rytmus růstu a vývoje zahradních chryzantém v průběhu jedné vegetace není tak jednoduchý jako u většiny trvalek. Pro pochopení souvislosti jeho vlivu na jakost rostlin a úborů je dobré o něm něco vědět. V minulosti byla tato znalost nezbytná pro vypěstování kvalitních velkokvětých chryzantém pro podzimní termíny. Dnes se sice pěstební postup zjednodušil, ale přesto mnohým problémům (např. nedostatečné plnosti úborů v normální kultuře) lze předejít, známe-li potřebné souvislosti.
Pokud se rostlina chryzantémy (s výjimkou neutrálních odrůd) vyvíjí v naší zeměpisné šířce od jara do podzimu v přírodní délce dne, prochází několika etapami vegetativního růstu a tvorby poupat. Poupě na konci výhonu přerůstá vždy novým výhonem a vegetativní růst je ukončen až po vytvoření terminálního poupěte.
Vytvoření jednotlivých typů poupat závisí na období roku a nikoli na termínu množení. Rostliny množené koncem dubna a v květnu zakládají hned letní poupě, rostliny množené v červnu pozdně letní poupě a ještě později množené rostliny vytvářejí pouze terminální poupě. Velkokvěté dekorační odrůdy pěstované v normální kultuře k podzimnímu termínu tvoří nejkvalitnější úbory z letního poupěte (rané odrůdy) a z pozdně letního poupěte (odrůdy kvetoucí v říjnu). Z letního poupěte jsou úbory zpravidla nejplnější, ale u některých odrůd špatně vybarvené a tvarované. Z pozdně letního poupěte jsou úbory dobře vybarvené, ale u raných odrůd málo plné. Terminální poupě poskytne menší, málo plný, ale intenzivně vybarvený úbor. Většina drobnokvětých odrůd nakvétá z terminálních poupat.
Při normálním pěstování volíme termín výsadby tak, aby období zakládání a vývoje květů proběhlo v nejvhodnějších světelných podmínkách (délce dne) pro danou odrůdu. U rostlin s více výhony, které se po výsadbě zaštipují, má termín zaštipování stejný význam jako termín výsadby u jednostonkových rostlin. Poupata chryzantém se zakládají v relativně dlouhých dnech, ale pro jejich další vývin jsou potřebné kratší dny. Proto od založení poupěte do rozkvětu uplyne u letního poupěte 8 až 10 týdnů, u pozdně letního poupěte 6 až 8 týdnů a u terminálního jen 4 až 6 týdnů. Čím delší je toto „období čekání“ na vhodnou délku dne, tím delší se vytvoří nežádoucí bezlistá část stonku pod úborem, tzv. dlouhý krk.
U drobnokvětých chryzantém pro normální pěstování v květináčích, které sice jednoduše, ale nepříliš vhodně označujeme jako „multiflory“, je situace složitější v tom, že rané odrůdy se chovají jako neutrální k délce dne a tvorba poupat je urychlována nebo zpomalována jinými růstovými faktory. Středně pozdní a pozdní odrůdy z této skupiny z časného termínu množení vytvoří na rostlině všechny typy poupat, jejichž velikost, plnost a barva se může při rozkvětu částečně lišit.

Řízené pěstování – termínování
Při řízeném pěstování chryzantém, ať k řezu nebo v květináčích, se používají výrazně fotoperiodicky reagující odrůdy, které zakládají a vyvíjejí květy pouze v dostatečně krátkých dnech. Kritická délka dne je u většiny z nich 13 – 14 hodin, květy se tedy zakládají při 10 a více hodinách nepřetržité tmy každou noc za vhodných teplotních podmínek. Při řízeném pěstování se rozlišují dvě fáze růstu a vývinu rostliny, a to fáze vegetativní a generativní. Je-li přírodní délka dne delší než 14 hodin, rostou rostliny vegetativně a nezakládají květy. V naší zeměpisné šířce je to od začátku května do konce července. Tyto termíny je nutno respektovat u matečných rostlin, které nesmí přejít do generativní fáze a založit poupata. Fotoperiodicky účinné osvětlování se musí provozovat v celém zbývajícím časovém úseku, tj. od začátku srpna do konce dubna. U tržních rostlin, při termínování kvetení ke konci října, kdy krátkodenní ošetření začíná až ve druhé polovině srpna, se přírodní srpnové dny běžně neprodlužují. V generativní fázi je nutno rostlinám poskytnout krátkodenní podmínky. V naší zeměpisné šířce je dostatečně krátký den pro chryzantémy od konce září do poloviny března. V tomto období přecházejí rostliny při vhodných teplotách do generativní fáze, zakládají a vyvíjejí květy v přírodní délce dne. Chceme-li aby rostliny vykvetly ve zbývajícím období roku, tj. od poloviny března do konce září, musíme jim poskytnout umělé krátkodenní podmínky,. Den se zatemňováním zkracuje obvykle na 10 hodin. Zatemňuje se tedy např. od 17 hod. do 7 hod., v létě raději od 18 hod. do 8 hod.
Řízené chryzantémy k řezu, mají-li mít kvalitní květenství, musí dosáhnout v době sklizně výšku okolo 100 cm. Po výsadbě, v dlouhodenních podmínkách, musí vyrůst do výšky 30 – 35 cm. Od zahájení krátkodenního období do sklizně vyrostou o zbývajících asi 70 cm. Délka dlouhodenního období, potřebná k tomu, aby rostliny dosáhly výšky 30 – 35 cm, je rozdílná podle světelných a teplotních podmínek. Od dubna do srpna stačí rostlinám 3 – 4 týdny dlouhých dnů, v přechodných obdobích 4 – 5 týdnů a v zimě se dlouhodenní období prodlužuje na 7 – 8 týdnů.
Kvalitní hrnkové chryzantémy lze v našich podmínkách dodávat na trh asi od poloviny března do konce listopadu. Na rozdíl od rostlin pěstovaných k řezu trvá u hrnkových chryzantém dlouhodenní období podstatně kratší dobu a je potřebné k tomu, aby rostliny dostatečně zakořenily a před zaštipováním zesílily. Obecně platí, že u vzrůstných odrůd je dlouhodenní období kratší, u slabě rostoucích odrůd delší. Samozřejmě, jeho délka závisí také na kvalitě řízků a pěstebních podmínkách. Dobře zakořenělým rostlinám vzrůstných odrůd poskytujeme krátký den ihned po zaštípnutí, slaběji rostoucím odrůdám třeba až týden po zaštipování. Čím déle necháme rostliny narůstat v dlouhém dni, tím větší rostliny vypěstujeme, nebo musíme počítat s intenzivnější aplikací retardantů.
Chyby v dlouhodenním nebo v krátkodenním ošetření se projevují na rostlinách především v jejich velikosti a také ve tvaru květenství. Např. vynechání zatemňování po dobu více než jednoho dne, zejména během prvních třech týdnů krátkodenního období, způsobuje nejen výrazné zpoždění kvetení, ale také nežádoucí změny tvaru květenství, prodloužení stopek úborů, popřípadě změnu tvaru úborů. Podobně se může projevit vliv nekvalitního, nedostatečně tmavého nebo poškozeného, zatemňovacího materiálu.

Retardanty – látky potlačující růst
Při pěstování hrnkových chryzantém je téměř vždy součástí pěstebního postupu aplikace retardantů. Retardanty se však mohou uplatnit i u chryzantém k řezu. Vlastností těchto látek je, že brzdí prodlužovací růst buněk ve stoncích rostlin a stopkách úborů, ale neovlivňují jejich počet a při správném použití tedy nezpůsobují nežádoucí deformace. Postupně byla vyvinuta řada látek, které brzdí růst rostlin a mnohé z nich se uplatnily také v kultuře chryzantém: Alar, B-Nine (účinná látka daminozid), Alden (piproctanylbromid), Bonzi, Cultar (paclobutrazol), Reducymol (ancymidol), Phosfon (chlorphonium), Topflor (flurprimidol), a obchodní přípravky na bázi chlormequatu – CCC. Během let bylo zjištěno a praxí potvrzeno, že pro použití u chryzantém (podobně jako u kalanchoe) jsou ideální, a zatím obtížně nahraditelné přípravky s účinnou látkou daminozid. U nás je pro použití v okrasných rostlinách registrován Alar 85 (85 % účinné látky). Je dražší, ale na rozdíl od ostatních retardantů účinkuje spolehlivě, nemá nežádoucí vedlejší působení, má systémový účinek, nezanechává rezidua v substrátu či v podkladu na pěstebních stolech a není fytotoxický. Jedinými dalšími retardanty, které jsou u nás pro použití v okrasných rostlinách registrovány, jsou přípravky na bázi CCC (Cycocel, Retacel, Stabilan). Jejich výhodou je velmi nízká cena. Jsou nepostradatelné při pěstování pelargonií a poinzecií, ale chryzantémy bohužel na aplikaci těchto přípravků reagují jen nevýrazně nebo vůbec ne, a navíc mohou být poškozeny (stejně jako ostatní rostliny při nesprávné aplikaci).
Alar se aplikuje postřikem a koncentrace roztoku se volí 0,2-0,5 %. Nemíchá se s jinými přípravky a smáčedlo není nutné přidávat. Běžná a osvědčená koncentrace pro postřik hrnkových chryzantém je 0,3 %. Doporučuje se ošetřit takovým množstvím roztoku, až se vytvoří kapky na špičkách listů. Dostatečná je dávka 200 až 250 ml roztoku na 1 m2. Před ošetřením musí být rostliny zalité, plně turgescentní a suché. Po ošetření se nejméně 12 hodin nesmí smáčet, aby nedošlo ke snížení účinku. Během mnoha let u širokého sortimentu odrůd chryzantém jsem nezjistil fytotoxické působení Alaru ani při postřiku za plného slunečního záření a při teplotách nad 30 oC. Přesto se někdy doporučuje ošetřovat rostliny při teplotách 15 – 25 oC a při relativní vlhkosti vzduchu nad 60 %.
Vhodný termín aplikace u hrnkových chryzantém v řízené kultuře je v době, kdy postranní výhony dosáhnou délky 2 – 3 cm, tj. asi za 7 až 10 dní po zaštípnutí, podle odrůdy a období pěstování. Při příliš pozdní aplikaci se u vzrůstných odrůd vytvoří na výhonech dlouhá první internodia a rostlina je ve spodní části řídká. Brzdicí účinek Alaru trvá zpravidla 10 – 14 dní. Čím jsou podmínky pro růst příznivější (vysoká intenzita záření, optimální teplota), tím je doba působení kratší. Proto další ošetření, pokud je nutné, se u vzrůstných odrůd opakuje za 10 – 14 dní po prvním postřiku. Další, třetí ošetření je spíše výjimečné a je nutné jen u nejvzrůstnějších odrůd nebo když se udělá nějaká pěstební chyba, např. příliš dlouhé dlouhodenní období na začátku kultury, nekvalitní zatemňovací materiál nebo přerušení krátkodenního období vynecháním zatemňování. Příliš pozdní ošetření Alarem v době, kdy poupata jsou již značně vyvinuta, způsobuje zkrácení stopek úborů a jejich nežádoucí nahloučení.
Chryzantémy ze skupiny Multiflora pěstované v květináčích venku ošetření Alarem zpravidla nepotřebují. Při normálním pěstování ve skleníku je však u většiny odrůd nezbytné pro udržení kompaktního tvaru rostliny. Menší, jedenkrát zaštipované rostliny, se ošetřují za 2 – 3 týdny po zaštípnutí, kdy jsou postranní výhony 3 – 4 cm dlouhé. Další ošetření, pokud je potřebné, se opakuje po dvou až třech týdnech. Odrůdy, které při pěstování ve skleníku vytvářejí příliš dlouhé stopky úborů, se mohou ošetřit 0,15 – 0,2% roztokem v době, kdy jsou poupata již dobře viditelná.
Alarem se někdy ošetřují i chryzantémy pěstované k řezu. Cílem může být zkrácení stonku u příliš bujně rostoucích rostlin v normální kultuře, zpevnění stonku u rostlin v řízené kultuře v období s nedostatkem světla nebo zlepšení tvaru květenství u drobnokvětých chryzantém. Ve všech případech se ošetřuje roztokem nízké koncentrace 0,1 – 0,2 %, někdy opakovaně. Aplikace Alaru může zamezit vytvoření nežádoucího bezlistého stonku pod úborem u velkokvětých chryzantém v normální kultuře, tzv. dlouhého krku. V tom případě se používá 0,3 – 0,4% roztok v době, kdy poupě dosáhne asi velikosti hrachu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *