Chryzantémy Multiflora – kvalita bez kompromisů

Společnost Montano Valtr, s r. o. není pro čtenáře našeho časopisu žádnou neznámou. Přesně před rokem jsme o této pěstitelské firmě přinesli rozsáhlou reportáž. Do Lysé nad Labem jsme se vypravili i letos – tentokrát však díky semináři o pěstování chryzantém skupiny Multiflora, kterou zde uspořádali společně s firmou Bohemiaseed, s. r. o. Přednášejícím byl zástupce německé šlechtitelské a množitelské firmy Brandkamp GmbH, odborník na slovo vzatý, Jürgen von den Driesch.

Společnost Montano Valtr, s r. o. není pro čtenáře našeho časopisu žádnou neznámou. Přesně před rokem jsme o této pěstitelské firmě přinesli rozsáhlou reportáž. Do Lysé nad Labem jsme se vypravili i letos – tentokrát však díky semináři o pěstování chryzantém skupiny Multiflora, kterou zde uspořádali společně s firmou Bohemiaseed, s. r. o. Přednášejícím byl zástupce německé šlechtitelské a množitelské firmy Brandkamp GmbH, odborník na slovo vzatý, Jürgen von den Driesch.

(text)
Firma Montano Valtr, s r. o. hospodaří na 5,5 ha skleníků a fóliovníků a čtyřech hektarech venkovní plochy celkem na třech výrobních střediscích. Mimo výroby zeleninové sadby a záhonových a balkónových rostlin je největším pěstitelem hrnkových chryzantém Multiflora v České republice. A právě o nich, jejich nárocích a způsobech pěstování, byla řeč na semináři, který se uskutečnil 26. 8. v prostorách v loňském roce nově vybudovaného provozu Ostrá, jenž je zároveň největší a kompletně vybavenou pěstírny zeleninové sadby v ČR. Chryzantémy zde zeleninu vystřídaly počátkem léta, a tak celá akce proběhla v příjemné kulise nakvétajících rostlin. Organizačně se na ní podíleli pracovníci hostitelské společnosti a firmy Bohemiaseed, s r. o., spolupracující již déle než 15 let s německou firmou Brandkamp GmbH.

Důraz na kvalitu
Hrnkové chryzantémy skupiny Multiflora začaly být pro zákazníky zajímavým artiklem přibližně před patnácti lety a od té doby jejich spotřeba postupně roste. Jen v ČR představují tyto rostliny největší pěstovanou kulturu a i co se ostatních zemí týče, jsou dobrým příkladem toho, jak se jedna skupina rostlin stane za relativně krátkou dobu tržně velice zajímavou. „Podle mého průzkumu dodají čeští pěstitelé na trh v různých velikostech 1,8 – 2 milióny rostlin za rok, což je v porovnání s milionovým množstvím velmi oblíbených macešek a primulí zdaleka největší počet,“ uvedl zástupce společnosti Bohemiaseed, s r. o. Ing. Zdeněk Nachlinger. Podle jeho slov zatím nic nenaznačuje tomu, že by nabídka výrazně převyšovala poptávku a tudíž bylo problematické rostliny prodat. Přitom byly chryzantémy Multiflora u nás mezi spotřebiteli relativně neznámé až do roku 1995, a to i když specializované pracoviště Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví na jejich šlechtění pracovalo.
Jak řekl posluchačům v začátku své přednášky Jürgen von den Driesch je právě díky vysoké nabídce chryzantém Multiflora na trhu nutno dosáhnout maximální kvality produktu. Podle jeho zkušeností dochází k menším chybám při pěstování poměrně často a bez výjimky ve všech zemích, kam firma Brandkamp mladé rostliny dodává. Těchto chyb je potřeba se vyvarovat, neboť jedině tak bude dosaženo vysoké kvality rostlin. Jaká jsou tedy hlavní úskalí pěstování chryzantém skupiny Multiflora?

Poměr živin je zásadní
Pro každou kulturu je klíčový pěstební substrát, zálivka a dostatek živin. Chryzantémy skupiny Multiflora jsou typické vysokými nároky na vodu i správnou výživu. Je to proto, že celá kultura trvá relativně krátkou dobu a rostlina musí v jejím průběhu musí vytvořit velké množství biomasy. Proto je nanejvýš důležitý kvalitní, i když zpočátku (v době hrnkování) středně hnojený substrát. Zkušení pěstitelé do substrátu předem přidávají hnojiva typu Osmocote v dávce 4 až 5 kg/m3. Jakmile řízky vytvoří kořeny, což je nejdéle za dva týdny po nahrnkování, doporučuje se začít dodávat v každé zálivce 0,1% roztok hnojiva. V první fázi pěstování by měl poměr mezi dodaným dusíkem a draslíkem činit 2 : 1, neboť zejména v prvních týdnech trvání kultury rostliny potřebují velké množství dusíku pro svůj růst. Za ideální se považuje 30 % dusíku, 15 % draslíku a do 15 % fosforu. Zaštipované rostliny by podle Jürgena von den Driesche měly navíc dostat ještě dvě až tři dávky dusíku navíc. Obecně platí, že čím je odrůda ranější, tím citlivěji reaguje na nedostatek dusíku, proto u později kvetoucích odrůd není tento deficit tak markantní. Ve druhé polovině pěstebního cyklu, kdy rostliny už nepotřebují vytvářet tolik biomasy, je nezbytné poměr K : N otočit na 2 : 1 ve prospěch draslíku. V důsledku nadbytku dusíku by rostliny déle vegetativně rostly a později nakvetly. Dusík je však ve výživě potřeba stále, protože podporuje větvení vrcholů a zajistí žádaný kulovitý tvar rostlin.

Nebezpečím je bílá rez
Také v České republice je rozšířená bílá rez chryzantémová (Puccinia horiana), která patří k chorobám, jejichž výskyty v posledních letech pravidelně monitoruje Státní rostlinolékařská správa. Tato rez napadá pouze rostliny rodu Dendranthema a prodělává celý svůj životní cyklus na jednom hostiteli. Hlavními příznaky jsou světle zelené až žluté skvrny na spodní straně listů o velikosti až pět milimetrů, na kterých se postupně vytvářejí kupičky spór, které ihned po dozrání působí novou infekci. Silně napadené listy následně vadnou, stáčejí řapíky dolů a zasychají. Hlavním zdrojem šíření této choroby jsou porosty trvalkových chryzantém v zahradách, hřbitovy, dovážené řezané chryzantémy, přezimované matečnice v zahradnických podnicích a mohou jím být i nakoupené rostliny a řízky určené k dalšímu pěstování. Vzhledem k tomu, že se spory mohou vyskytovat i v latentní podobě, nemusí být příznaky při nákupu rostlin patrné – spory totiž mohou bez hostitelské rostliny přežívat až tři týdny. Jen v loňském roce objevila SRS výskyt této choroby téměř ve 250 pěstitelských podnicích. S ohledem na způsoby přenosu bílé rzi bývá v takových případech obvykle nařízena likvidace napadených porostů. Nezbývá proto než chránit rostliny preventivními postřiky, nejlépe každé tři týdny od nahrnkování. Za nezbytné se považuje ošetření od začátku září (zejména za deštivého počasí), a to preventivně každé dva týdny. Prevenci nelze podceňovat zejména pěstují-li se rostliny na venkovních plochách. Při vysoké vlhkosti na povrchu listu stačí k rozvinutí choroby pět až šest hodin, spory klíčí pouze v mikrokapičkách vody zkondenzované na listu.

Kompaktní tvar a konečná velikost
Velmi teplé léto (nebo v případě, že je kultura po celou dobu pěstována ve skleníku) znamená velké a nežádoucí přírůsty zelené hmoty, proti kterým se běžně používají regulátory růstu jako je Alar či levnější fungicidy na bázi azolů. Azolové fungicidy působí především proti nebezpečné rzi a mají tedy dvojí účinek. Oba typy přípravků mají své výhody a nevýhody a rozhodnutí, který použít by mělo záviset mj. na velikosti rostlin. Chceme-li udržet menší rostliny, je lepší použít účinnější azolové fungicidy (jeden až dva postřiky, nutno pečlivě dávkovat), k jejichž výhodám se řadí také pozitivní vliv na zvýraznění zelené barvy listů. Budeme-li začínat s postřikem retardanty při průměru rostlin 30 cm, doporučují odborníci z firmy Brandkamp nejprve postřik Alarem a posléze azolovými fungicidy.
Termín výsadby se zpravidla podřizuje výsledku, tedy velikosti, do které chceme rostliny dopěstovat. Už před započetím kultury bychom tedy měli vědět, jakého cíle chceme dosáhnout a podle toho volit vhodnou technologii včetně termínu výsadby. Ten se liší v závislosti na tom, zda chceme rostliny dopěstovat v květináčích o průměru 12 až 14 (začátek až polovina července) nebo 14 až 16 cm (polovina až konec června) anebo v kontejnerech o průměru 18 – 19 (začátek až polovina června) či 20 – 22 cm (polovina až konec května). Přesnější doba výsadby se pak počítá podle ranosti jednotlivých odrůd. Obecně platí, že čím dříve daná odrůda kvete, tím dříve musíme rostliny nahrnkovat. Pozdní výsadba raných chryzantém by se odrazila na nárůstu rostlin, které by nedorostly do požadované velikosti. Pro pěstitele je však důležité, aby dokázal na trh dodávat od začátku až do konce sezóny pokud možno uniformní rostliny. Druhou možností, jak výslednou prodejní velikost ovlivnit, je doba stěhování kultury ven ze skleníku. Čím dříve se stěhují, tím dříve nakvétají; vliv činí asi dva týdny.
Zatemňovat či nikoliv?
Pokud jste pěstitelem hrnkových chryzantém skupiny Multiflora a stojíte před rozhodnutím, zda napřesrok zkusit zatemňovanou kulturu, možná se Vám následující řádky budou hodit. Cílem takového způsobu pěstování je jednoznačně dosáhnout toho, aby rostliny nakvetly v přesně určeném termínu. Toho při klasickém způsobu pěstování nelze dosáhnout, neboť doba kvetení je odrůdovou vlastností a je též závislá na průběhu počasí. Například v letošním roce kvetly rané odrůdy mimořádně brzy (zhruba ve 14denním předstihu), a to díky velké četnosti chladných nocí v červnu a na začátku července. Z hlediska tvarové stability rostlin jsou vždy lepší pozdější odrůdy a právě u nich je možné pomocí zatemňování dosáhnout dřívějšího a jednotného nakvetení. Naopak nevýhodou zatemňování je samozřejmě vyšší podíl práce i nákladů (tkanina, fólie) a také to, že všechna poupata nakvétají ve stejnou dobu, což má za následek celkové zkrácení doby kvetení.
Tuto metodu lze s úspěchem uplatňovat v kulturách pěstovaných ve skleníku nebo při kombinaci pěstování ve skleníku a venku, což je podle odborníků nejvhodnější. Ideální je samozřejmě automatické zatemňování, ale zejména v kontejnerovnách lze využít i prodyšnou krycí fólii nebo tkaninu, kterou lze položit i přímo na rostliny (na rozdíl od fólie zde nehrozí riziko napadení bílou rzí z důvodu vysoké vlhkosti). Se zatemňováním se doporučuje započít až ve chvíli, kdy rostliny pěstované venku dosáhly minimálně poloviny své konečné velikosti a kultury ve skleníku alespoň 30 – 35 %. „Pro zatemňovanou kulturu vybírejte pouze odrůdy se stejným reakčním časem tak, aby byl termín expedice rostlin stejný,“ poradil pěstitelům Jürgen von den Driesch. Podle jeho slov je třeba na celý systém zatemňování pohlížet jako na zcela jinou technologii než při klasickém řízeném pěstování hrnkových odrůd, protože jinak by to znamenalo velké množství kompromisů na úkor výsledné kvality rostlin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *