Chryzantéma – květina moderního člověka

„Mým jediným přáním by bylo něco objevit, čím bych povznesl zahradnický stav na větší výši a úroveň. Chtěl bych jednou ve světě zahradnickém něco znamenat, to je zatím můj pouhý sen. Možná, že se mi to podaří, v což chci věřit“ Jan Dvořák, 18 let

(Vítězná práce soutěž Chci být dobrým zahradníkem, vypsaná v roce 1942 Pražskou zahradnickou burzou)
Nevím, zda v Šlapanicích zvoní zvony, když ten člověk Dvořák přivede na svět svého zbrusu nového caparta. Ale alespoň campanuly, co je jich v šlapanických zahrádkách, by to měly rozhoupat.
Zdeněk Kriebel, povolání: notář, básník, spisovatel a Českoslovnský rozhlas

Dnes, kdy Jan Dvořák, „otec“ moderních venkovních chryzantém, se dožil neuvěřitelných osmdesáti let (narozen 15. 3. 1924) a 59 let šlechtitelské práce, můžeme rekapitulovat jeho život jako zajímavý román. Nechme stranou složitý životní běh a částečné nepochopení u zahradnických a politických představitelů a raději se pozastavme u vlastní práce.
První chryzantémy do Evropy dovezli Holanďané v roce 1688 z Dálného Východu. V Číně mělo však jejich pěstování tři tisíce let dlouhou tradici a před více než tisíci lety se dostala do Japonska, kde se staly národní květinou. V době svého prvého výskytu v Evropě však nemohly konkurovat oblíbeným a drahým tulipánům, hyacintům apod. Jejich krásu začali znovu objevovat koncem 18. století francouzští zahradníci a krátce po nich i angličtí, kteří se nejvíce zasloužili o vyšlechtění a rozšíření nových odrůd. U nás se pěstují kolem sto let. Negativní vliv na malou popularitu mělo i to, že chryzantéma patří mezi rostliny krátkého dne, takže vykvétají až pozdě na podzim. Prvním šlechtitelem ve střední Evropě byl Maďar Nadássi, který vyšlechtil kolem roku 1920 dvě odrůdy.
Prvním podnětem ke šlechtění chryzantém bylo u Jana Dvořáka setkání s Adolfem Brůhou, který se snažil o křížení velkokvětých odrůd a byl v té době i nejlepším jejich pěstitelem ve Strnadově zahradnictví ve Veleslavně v Praze, kam se mladý Jan dostal po válce. Z tohoto vztahu vznikla láska na celý život.
Základem šlechtitelské práce bylo prvních 29 odrůd, které si odnesl ze Strnadova zahradnictví domů na Moravu.
Vždy sledoval zahraniční novinky a tak během krátké doby se mohl pochlubit dostatečně širokým srovnávacím sortimentem z Nizozemska, Velké Británie a z Francie. Uvědomoval si, že chryzantéma jako rostlina krátkého dne má omezené možnosti použití – jednalo se dlouhá léta o „hřbitovní květinu“, přesto, že její krása a rozmanitost ji předurčovala k neomezeným možnostem. Jeho cíl byl jasný – vyšlechtit chryzantémy pro malopěstitele, zahrádkáře, prostě pro ty, kteří se nemohou specializovat na drahou řízenou kulturu. Přešel od velkokvětých odrůd k novým, jejichž doba kvetení pokrývala období od léta až do pozdního podzimu s dostatečnou barevnou pestrostí a odlišnými typy květů. Jan Dvořák se dal cestou dekoračních a jednoduchých chryzantém..
První úspěchy se dostavily již v roce 1955 v Praze, kde představil první novošlechtění. V roce 1961 získal na výstavě IGA v Erfurtu první zlatou medaili za vystavenou kolekci rostlin. V letech 1967 a 1969 na Floře Olomouc se prosadila ’Šlapanickí Eliška’ – červená raně a dlouze kvetoucí, která mu přinesla dvě zlaté medaile.
Několik nových odrůd bylo zapsáno do Listiny povolených odrůd – do československého státního sortimentu (slonově bílá ’Šlapanická Běla’, fialová, jednoduchá ’Š. Pohádka’, fialová, dekorační ’Š. Milá’, poloplná ’Š. Krasavice’, oranžová a červená ’Š. Vladěnka’, Š. Vladěnka’sport, růžová, drobnokvětá ’Šlapanická Jarmilka’, poměrně mrazuvzdorná, růžová, jednoduchá ’Šlapanická Helenka’, sametově červený jednoduchý ’Šlapanický Rudý samet’, červená, raně a dlouze kvetoucí ’Šlapanická Eliška’, …). Skupinu doplnily odrůdy se sasankovitým typem květů (’Šlapanická Slunečnice’, ’Šlapanická Věra’, ’Šlapanická Květa’, ’Šlapanická Drahuška’ a to v barvách od žluté přes oranžovou po cihlově červenou. Z dekoračních odrůd vynikla značně mrazuvzdorná purpurově fialová ’Šlapanická Markéta’, ’Š. Moravanka’, žlutá ’Š. Běla’ – sport, ’Šlapanická Anička’, která se vyznačovala oranžově zlatými obřími květy. Zvláštní skupinu tvořily jednoduché chryzantémy s malými až obřími květy – ’Šlapanická Hanička’, ’Š. Magda’, ’Š. Katka’, ’Š. Heda’, ’Š. Růženka’, ’Š. Šárka’, ’Š. Ludmila’, ’Š. Zdena’, ’Š. Alenka’, ’Š. Dana’, ’Š. Boženka’, ’Š. Marie’, ’Š. Tereza’, ’Š. Jitka’, ’Š. Vlasta’, ’Š. Dana’. Raritou je ’Šlapanický Rudý brk’ s okvětními plátky stočenými do tvaru brku. Dále můžeme jmenovat ’Šlapanické Růžové pírko’, odrůdy ’Šlapanická Blanka’, ’Šlapanická Iveta’, ’Šlapanický Oranžový brk’ a třeba i ’Šlapanická Barborka’.
Ve šlechtitelské práci se zaměřoval na pohlavní křížení a následný výběr. Výsledkem je více než 400 původních českých odrůd.
Jako prvnímu ve střední Evropě se Janu Dvořákovi podařilo vypěstovat křížence velkokvětých chryzantém ze semen.
Byl členem britské Chrysanthemum National Society a spolupracoval s National Chrysanthemum Society v Japonsku, od které získal kompletní fotodokumentaci všech japonských typů.
Dne 6. listopadu 1963 odeslal zásilku na pražský hrad. Kolekce chryzantém byla určena na rekonstrukci Arcibiskupství pražského.
Podílel se na osvětě a na svém kontě má desítky, či spíše stovky odborných přednášek, které vždy doplňoval obrázky a diapozitivy. Základem jeho přednášek byly pouze jeho vlastní poznatky a zkušenosti. Odborné veřejnosti „dluží“ mnoho poznatků z oblasti chorob, které nebyly doposud publikované.
Zajímavá je historie jmen jeho nových odrůd. Jméno nové odrůdy si vybírá šlechtitel a zde se odráží vztah k rodným Šlapanicím. Další skupinu tvoří ženské představitelky české historie.
V současné době patří chryzantémy mezi nejpoužívanější floristický materiál. Když v listopadu 1962 předváděl japonský profesor Sofu Tešigahara v brněnském Domě umění ikebanu, dodal šlechtitel Dvořák tomuto mistrovi více než 50 nových odrůd (JZD tehdy nabízely pouze dvě), které byly po zásluze vysoko oceněny samým aranžérem. Stejnou zkušenost získala i profesorka Miwako Kodayashi, které 30. 9. 1998 předváděla v brněnském Místodržitelském paláci taktéž japonské národní umění – ikebanu. Pro svoji práci dostala kolekci venkovních nádherou květů chryzantém, nad krásou jejich národní květiny se pozastavila a vyslovila obdiv. Kromě jiného se jednalo o skupinu novošlechtění, které byly označeny jako květiny třetího tisíciletí.
Ke 40. výročí šlechtitelské práce Jana Dvořáka byl vytištěn soubor pohlednic – Chryzantémy, pro které poskytl obrazové podklady.
Probírám se historii delší než šedesát let. První kontakt s odborným tiskem byl datován 2. února 1943, kdy Pražská zahradnická bursa se rozhodla otisknou vítěznou práci Jana Dvořáka, podepsaného jako Jenda Šlapanický.
Během aktivní práce udržoval čilou korespodenci s celým světem – odesilatelé najdeme v Číně, Japonsku a samozřejmě, že v celé Evropě.
Z historie se dovídáme, že bylo například propojeno zahradnictví Karel Cinke Žatec a Jan Dvořák Šlapanice. Jedna z prvních objednávek došla 8. 3. 1949 do Šlapanic. V roce 1974 se obrátil opět Karel Cinke na Jana Dvořáka o zaslání zaručených a zdravých odrůd do srovnávacích pokusů (… byla mi dána možnost pokračovat v práci v sortimentu chryzantém – 1. 1. 1974), bylo to v době před založením Chryzantéma klub.
Jeho práce byla oceněna i při jeho pětašedesátinách, kdy gratulanti mu přáli mnoho úspěchů a konstatovali, že se může ohlížet zpět s pocitem dobře odvedené práce. A co teprve teď, kdy jeho pracovní tempo se nezmenšilo a nové odrůdy následují svoje starší sestry.
Všichni pějí oslavné básně na šlechtitele Jana Dvořáka, za kterým stojí nesmírná práce , která se projevila ve více než 400 nových českých odrůdách chryzantém. Jen jedno mě mrzí, niko si nevzpomněl na jeho manželku Libuši, která mu stála věrně po boku celou řádku let a snášela s ním spíše těžké časy než život „v bavlnce“. Bez jejího zázemí, drobné práce, která se ztrácí v záplavě překrásných květů, by nebylo docíleno toho všeho. Takže poděkování patří i jí, obětavé družce a skromné spolupracovnici.
Měli bychom končit slovy šlechtitele Jana Dvořáka … uvědomuji si obrovskou proměnu v sortimentu a různých typech, které ho tvoří. Jako tisíciletá kulturní rostlina je chryzantéma geneticky velmi tvárná a jistě ji čeká další vývoj …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *