Autor
Kategorie:
Nezařazené

Chřestovníček liliový – příležitostný škůdce lilií

Chřestovníček liliový (Lilioceris lilii Scopoli) je běžným zástupcem mandelinkovitých brouků z podčeledi chřestovníčků (Criocerinae) přirozeně se vyskytujících v euroasijské oblasti. V minulém století byl nechtěně zavlečen i na severoamerický kontinent. Na našem území se též nachází zcela běžně, ale obvykle nebývá hojný. Je nepříjemným škůdcem lilií, konvalinek a řebčíků, na kterých tmavě zbarvené larvy vykusují listy u květy. Larvy si nechávají trus nalepený na těle a pro ptáky jsou nepoživatelné.

Popis škůdce
Dospělci chřestovníčka liliového jsou velmi nápadní díky svému výraznému zbarvení. Celá hlava včetně tykadel a nohy jsou zbarvené černě, zatímco hruď a krovky jsou výrazně červeně pigmentované. Tělo brouků je šest až osm milimetrů dlouhé. Vajíčka jsou protáhle oválná, asi 1 mm velká. Larvy dorůstají 8 – 10 mm, mají černou sklerotizovanou hlavu, zbývající část těla je špinavě žlutě až žlutoooranžově zbarvená s malými černými sklerotizovanými štítky na zadečkových segmentech. Larvy se celkovým tvarem těla nijak výrazně neodlišují od larev většiny ostatních mandelinkovitých brouků. V prostřední části těla jsou larvy nejtlustší, směrem k oběma koncům se jejich tělo zužuje. Na každém hrudním segmentu mají po jednom páru krátkých nohou. Tělo larev chřestovníčka liliového bývá pokryto souvislou vrstvou lesknoucích se slizovitých výkalů, které larva vylučuje řitním otvorem. Nezkušenému pozorovateli mohou larvy připomínat malé slimáčky.

Životní cyklus
Brouci záhy zjara opouštějí své přezimovací úkryty. Za teplého a slunného počasí jsou značně ostražití; při vyrušení nebo i jen při prudším pohybu ve své blízkosti reagují obvykle tak, že se pokoušejí na napadených rostlinách schovat na opačnou stranu listu nebo se snaží rostlinu opustit. Samičky po spáření kladou vajíčka jednotlivě nebo v malých snůškách na listy živných rostlin zejména rodu Lilium, případně i Fritillaria. Jedna samička může naklást během svého života běžně několik desítek a někdy až stovek vajíček. Larvy intenzivně ožírají pletiva napadených rostlin. Žír trvá poměrně krátkou dobu, obvykle dva až tři týdny. Dorostlé larvy opouštějí živné rostliny a padají na zem, ve které se kuklí.

Příznaky poškození a ochrana
Chřestovníček liliový poškozuje především listy, v nichž často vytváří hluboké výkusy obvykle od okraje listových čepelí. Pokračující žír postupně mění původní půlkruhové výkusy na protáhlé požerky ve tvaru proužku orientované podélně v listové čepeli. Pletivo listů lemující okraje požerků sesychá a hnědne. Larvy jsou schopny zkonzumovat většinu listové plochy napadených listů. Kromě listů škodí chřestovníček též žírem na poupatech a květech lilií, do kterých vykusuje různě velké otvory často kruhovitého tvaru. Při silnějším výskytu lze výkusy pozorovat i na stoncích rostlin. Žír na listech výrazně snižuje estetickou hodnotu rostlin. Poupata a květy poškozené žírem brouků a larev jsou zcela znehodnoceny. Zahnědlé okraje požerků zvýrazňují napadená místa a zintenzivňují tak vizuální poškození rostlin.
Vzhledem k četnosti výskytu tohoto chřestovníčka u nás bývají škody způsobené žírem brouků a larev spíše lokálního charakteru. Při zjištění jeho přítomnosti na rostlinách je vhodné provést opatření snižující jeho výskyt především kvůli riziku vizuálního poškození rostlin. Včasným zjištěním a zásahem lze snadno předejít rozsáhlejšímu poškození listů a květů. Nejjednodušším a snadno proveditelným opatřením je mechanické odstranění nakladených vajíček a mladých larev z rostlin, v nezbytných případech lze aplikovat běžně dostupné insekticidy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *