Chionanthus – bělas

Bělas je v našich podmínkách méně známý okrasný, rozložitý keř, vysoký až 3 m z čeledi Oleaceace – olivovníkovité. V našich podmínkách se daří dvěma zástupcům, Chionanthus retusus LINDLEY & PAXTON (bělas uťatý) a Chionanthus virginicus LINNE (bělas viržinský).

Bělas je krásný, vzdušný a lehce graciezní keř s nápadnými květy. U nás méně známá a pěstovaná okrasná rostlina zaujme každého zvláštním tvarem květů a zářivě bílou barvou působící i na dálku. Tato dřevina je významná pro svou vysokou dekorativní funkci nejen spoustou bělostných lat měnicími se ve velké sněžné kytice, ale i tmavozelenými listy a na podzim ozdobnými tmavě modrými plody. Vyžaduje slunné až přechodně polostinné, teplé a chráněné stanoviště v nižších až středně vysokých polohách a přiměřeně vlhkou písčito – humózní zásaditou půdu.
Rozmnožováni bělasu semenem ani bylinnými řízky se ve školkařské praxi neprovádí z důvodů nízké klíčivosti, která dosahuje dvacet až třicet procent a nutnému dvouletému stratifikování. Semenáčky rostou pomalu a snadno ve venkovním prostředí namrzají. Bylinné řízky špatně zakořeňují i za pomoci stimulátoru růstu a proto se množení provádí štěpováním. Nejvhodnější způsob je letní očkování, případně se používá zimní štěpováni v ruce ve skleníku a v obou případech na semenáče jasanu zimnáře Fraxinus ornus. Roubovanci se v chladné místnosti založí a na jaře se vysadí do školky. Při výsadbě je třeba volit dostatečný prostor pro pozdější rozložitý růst koruny, aby vynikla jedinečná krása keře. Nově vysazené rostliny je nutné po několik let, pokud nezesílí, chránit
před mrazy dostatečně silnou vrstvou listí, chvojí a dalším vhodným materiálem. Pro výsadbu volíme pokud možno silnější rostliny. V našich podmínkách v uvedených polohách jsou starší rostliny uspokojivě otužilé a nevyžadují další ochranu před mrazy. Řez keřů, pokud je nutný, provádíme po odkvětu nebo časně na jaře. Výpěstky na semenáčích bez kořenového balu vysazujeme jako tří maximálně čtyřleté keře, nejméně dvakrát přesazované. Nejjistější pro ujmutí a nejvhodnější pro manipulaci při výsadbě jsou rostliny se zemním balem nebo kontejnerované. Bělas jako výhradně soliterní, vyšší keř nápadného a vyhraněného vzhledu uplatňujeme jako okrasný keř v obytných zahradách, v reprezentačních sadovnických a náročnějších parkových úpravách s odbornou údržbou zeleně a rovněž v dendrologických nebo botanických sbírkách.

Bělas uťatý Chionanthus retusus

Řídce rozložitý keř dorůstající do výšky až tří metrů pochází z Číny, Japonska a Koreje. Listy jsou postavené vstřícně, podlouhle vejčité, tupě zašpičatělé, celokrajné, matně lesklé, hladké, na rubu lysé. Na letorostech jsou listy dlouhé 75 – 95 mm, široké 35 – 45 mm. Nejmladší listy jsou na koncích větví v době květu hnědozeleně až nafialověle zabarvené, včetně řapíku. Kůra na jednoletých výhonech je světle hnědá se šedohnědými lenticelami. U víceletých větví se kůra mění v tenkou borku, která se odlupuje v nepravidelných proužcích i šupinách. Pupeny má větvích vstřícně postavené, odstálé, krátce tupě zašpičatělé, malé a hnědé. Kvete velmi bohatě během května až června na koncích jednoletých větví a na krátkých letorostech po celé délce hlavních i postranních větví. Květy jsou dvoudomé, čistě bílé, vonné, čtyřčetné, seskupené v řídkých, rozvolněných a převislých 20 cm dlouhých latách. Korunní lístky připomínající sněhové vločky, jsou pentlicovité, na konci kyjovitě zakulacené, 25 mm dlouhé a 4 mm široké, většinou do stran sklopené. Květenství se skládá ze střední delší osy, která se větví ve dvou patrech na kratší, tenké, trojčetně rozvětvené stopky, nesoucí jednotlivé květy.
Plod je kulovitě vejčitá peckovice modročerné barvy o velikosti 10 mm, obsahující pecku oválného tvaru velikosti 8 mm. Plodí na koncích tenkých květních stopek a u neopylených květů jsou plody zakrnělé, nevyvinuté a většinou chybí.

Bělas viržinský Chionanthus virginicus

Je rovněž opadavý rozkladitý keř s bílými květy. Je rozšířen v jihovýchodní části USA a roste v domovském areálu jako strom, u nás dorůstá do tvaru vyššího keře kolem 3 m. Listy má řapíkaté, tuhé, lesklé, tmavozelené, celokrajné, široce podlouhle vejčité, větší a delší než bělas uťatý. Vyskytují se variety s užšími kopinatými nebo široce vejčitými listy, u variety ´maritimus´ jsou listy chlupaté a ´pubescens´ má i květní laty hustě pýřité. Jeho květy jsou bílé, vonné v bohatých, řídkých až 20 cm dlouhých latách, čtyřčetné s dlouhými stužkovitými korunními plátky. Na podzim se keře ověšují černomodrými nápadnými peckovičkami.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *