České vinařství před vstupem ČR do EU

Hlavní faktor, který v posledních letech ovlivňuje chování podnikatelské a státní sféry a profesních svazů v sektoru vinohradnictví a vinařství, je přizpůsobení se tržnímu prostředí a příprava celého odvětví na vstup ČR do EU v roce 2004.

Ten spočívá především v přípravě a schvalování legislativních norem, obnově produkčního potenciálu vinic a v modernizaci zpracování hroznů a výroby vína.
MZe ČR připravuje v současné době nový zákon O vinohradnictví a vinařství, který by měl nabýt účinnosti dnem vstupu naší republiky do EU. Při tvorbě nového zákona MZe ČR navazuje na stávající legislativu, tj. zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 216/2000 Sb. a č. 50/2002 Sb.(Vinařský fond) a vyhlášky č. 297/2000 Sb., 298/2000 Sb., 299/2000 Sb. a č. 342/2002 Sb.). Připravovaný zákon je koncipován jako rámcový předpis v rozsahu asi 45 stran v souladu s legislativou EU ve vinohradnictví a vinařství, tj Nařízením Rady ES a Komise ES (NR č.1493/99, NR č. 357/79, NR č.2392/86, NK č. 649/87, NK č. 1227/2000, NK 1282/01 v rozsahu přibližně 750 stran textu).
Rozhodující změnou nového právního předpisu je především zákaz výsadby nových vinic v členských státech EU, nastolení institutu Správy výsadbových práv, zavedení registru podniků, povinné hlášení o produkčním potenciálu a sklizni hroznů, výrobě a zásobách vína v ČR do komise EU.
Naše vinohradnictví a vinařství ovlivní rovněž výsledky závěrečného jednání o přistoupení ČR do EU v Kodani. V tomto jednání se rozhodne o zařazení vinařské oblasti Čechy v ČR do vinařské zóny A a vinařské oblasti Morava v ČR do zóny B, o navýšení ploch vinic pouze o 2 % z registrované plochy vinic při vstupu naší republiky do EU (asi 320 ha) a o přidělení rezervy na výsadby ve výši 50 ha pro révové školky, podnožové a roubové vinice, výzkumné účely a šlechtění.
V současné době mohou výrobci vín doslazovat mošty přibližně o 7 kg/100 litrů moštu. Podle nové normy budou moci výrobci vína v zóně A doslazovat hroznové mošty na výrobu vína stolního a jakostního maximálně o 5,9 kg sacharózy na 100 litrů, v zóně B pak maximálně o 4,2 kg na 100 litrů. Přislazování moštů pro výrobu vín s přívlastkem je zakázáno již v současných legislativních předpisech. Nový zákon však stanoví zákaz rozšiřování nových vinic s výjimkou obnovy vinic na základě práva na opětovnou výsadbu na dobu až osm let. Citelnou změnou bude rovněž zákaz prodeje hroznů či vína z nezaregistrovaných vinic.
Po velkém poklesu ploch vinic po roce 1989 a následující delší stagnaci v jejich obnově, se od roku 2000 daří v ČR opět pěstitelskou plochu rozšiřovat. V roce 2002 se podařilo vysadit 1020 ha nových vinic a v letošním roce předpokládáme výsadbu na ploše 1500 – 2000 ha. Poslední možnost volné výsadby mají pěstitelé na jaře 2004, kdy předpokládáme výsadbu na ploše asi 500 ha. Tím by se plocha vinic v ČR přiblížila ploše v osmdesátých letech minulého století – samozřejmě, jde o vinice s jinou pěstitelskou technologii a odrůdovou skladbou.
Nové vinice se vysazují do vybraných a schválených viničních tratí podle jednotlivých vinařských obcí, kterých máme 357. Viničních tratí je schváleno celkem 2231 s plochou asi 52 tis. ha.Tato plocha viničních tratí se bude perspektivně snižovat, až na poměr vinice k volné ploše 1:1, tedy na plochu přibližně 30 tis. ha.
Mohutná výsadba v posledních letech způsobila také potřebu masivních dovozů révových sazenic ze zahraničí, neboť naše školkařská produkce, tak jako plocha vinic, po roce 1989 značně poklesla. Podle ÚKZÚZ Brno činila v ČR produkce révových sazenic v roce 2002 1544 tis. ks. V ČR je uznáno podle zákona č.92/1996 Sb. 46 ha podnožových vinic a 88 ha vinic pro odběr selektováných oček. Z bílých moštových odrůd (celková produkce 674 tis. ks) jsou nejvíce množeny odrůdy ’Muller–Thurgau’, ’Ryzlink rýnský’, ’Sauvignon’, ’Chardonnay’, ’Ruladské šedé’, ’Rulandské bílé’, ’Tramín červený’ a ’Veltlínské zelené’. Z modrých moštových odrůd (celková produkce 802 tis.ks) jsou nejvíce množeny odrůdy ’Frankovka’, ’Zweigeltrebe’, ’Modrý Portugal’, ’Rulandské modré’, ’Cabernet Moravia’, ’Svatovavřinecké’, ’André’ a ’Cabernet Sauvignon’. Stolních odrůd je u nás množeno osm odrůd v množství pouze 27 tis. ks. V letošním roce se dovezlo ze zahraničí přes 4 mil. ks révových sazenic.
K 30. 6. 2003 ÚKZÚZ Brno registrovalo celkem 10 469 pěstitelů révy vinné s plochou 13 891 ha vinic, nejvíce v Mikulovské oblasti – 3394 ha, Velkopavlovické oblasti – 3033 ha, Znojemské oblasti – 2386 ha a Mutěnické 1129 ha. V Moravském regionu je 13 384 ha a v Českém regionu je 507 ha.
Ve srovnání s velkými vinařskými státy má naše vinohradnictví s malou plochou vinic nesmyslně mnoho vinařských oblastí. Příznačné je to zejména pro český region a východní Moravu (Moravské Slovácko). Nutné je řešit otázku konkurenceschopnosti jednotlivých podoblastí určitou minimální koncentrací ploch vinic, aby se mohl vytvořit dostatečně silný profesní svaz či sdružení, který bude hájit zájmy pěstitelů i producentů vín, propagovat vína a uznávat speciální skupiny vín – „VOP“ (víno originální produkce). Podle rakouských zkušeností by minimální koncentrace ploch vinic v dané podoblasti měla činit alespoň 2000 ha.
Průměrné stáří registrovaných vinic v ČR je 18,4 let, přičemž podíl mladých vinic činí 15 %, plně plodných 42 % a přestárlých 43 %. Nejvíce zastoupenými odrůdami v našich vinicích jsou odrůdy ’Veltlínské zelené’ (15%), ’Muller–Thurgau’ (14 %), ’Ryzlink vlašský’ (10 %), ’Svatovavřinecké’ (9 %), ’Ryzlink rýnský’ (6 %), ’Frankovka’ (6 %) a ’Rulandské bílé’ (5 %). Celkový podíl bílých odrůd je 71 % a modrých 29 %.
V nově vysazovaných vinicích se vysazují převážně následující odrůdy: ’Chardonnay’, ’Ryzlink rýnský’, ’Sauvignon’, ’Rulandské modré’, ’Frankovka’, ’Svatovavřinecké’, ’Zweigeltrebe’, ’Muller–Thurgau’, ’Rulandské šedé’, ’Rulandské bílé’, ’Tramín červený’ a ’Veltlínské zelené’, čili především odrůdy pro produkci kvalitních vín. Podíl výsadeb s bílými odrůdami je 56 % a modrými 44 %.
Produkce vinných hroznů za posledních 10 let z plochy plodných vinic (10 – 11 tis. ha) se pohybuje v rozmezí 36 – 66 tis. tun, což znamená, že v ČR sklízíme 3,2 – 6,2 t/ha, přičemž dlouhodobý průměr u nás činí 6,4 t/ha.
Výroba vína z domácí produkce hroznů se pak pohybuje v rozmezí 269 – 697 tis. hektolitrů vína, což stačí pokrýt naši domácí spotřebu asi z 50 %. Průměrná spotřeba vína se v ČR v posledních letech pohybuje na úrovni 16 litrů na osobu za rok.

Ing. Jaromír Čepička, CSc.,
Ing. Ludvík Michlovský,
Ing. Jiří Chaloupka,
ÚKZÚZ Brno – Odbor trvalých kultur

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *