České Pompeje, město Husa, Bati a Beneše

Historie města Sezimovo Ústí je zajímavá a plná zvratů. Jako jedno z mála v České republice dokonce přestalo na několik století úplně existovat, aby mohlo být znovu postaveno, prakticky z ničeho. Někdy proto bývá nazýváno českými Pompejemi. Pokud sem dnes zavítáte, najdete klidné a moderní město tvořené domy se zahradami a množstvím zeleně, zasazené do příjemného prostředí krásné přírody. A právě o zeleň a městskou infrastrukturu je třeba neustále pečovat.

Přestože první zmínky o Sezimově Ústí pocházejí z roku 1250, k nejvýznamnějším událostem v jeho dějinách bezesporu patří pobyt mistra Jana Husa a vznik nejstarší husitské obce krátce po jeho upálení v roce 1420. Byli to ale sami Husité, kdo po smrti kazatele nechal zdejší občany přesídlit na nedalekou ostrožnu s hradem (nazvanou podle biblické hory Tábor) a Sezimovo Ústí, pravděpodobně z vojensko-strategických či náboženských důvodů, vypálil. Jeho existence byla přerušena až do roku 1828, kdy na původním místě začalo být budováno město nové. Tak vznikla historická část, dnes nazvaná Sezimovo ústí 1, kterou od novějšího Sezimova Ústí 2 založeného zásluhou podnikatelských aktivit Tomáše Bati dnes dělí mezinárodní silnice E 55. Podnikatel si totiž toto místo vybral pro výstavbu nové továrny a rozhodl se zde vybudovat pro své dělníky nové město. V roce 1939 bylo tedy započato se stavbou velkého strojírenského závodu, vznikl také kulturní a obchodní dům a samozřejmě i moderní sídliště pro zaměstnance svým charakterem velmi podobné tomu ve Zlíně. Obě části dnes dohromady tvoří město se zhruba sedmi a půl tisíci obyvateli, které ve směru od severu navíc velmi těsně navazuje na možná známější Tábor. Z jihu k němu v podstatě přiléhá Planá nad Lužnicí. Tato zvláštní poloha je tak trochu jedním ze specifik mimo jiné i pro organizaci, jež se stará o veškerou údržbu zeleně a infrastruktury ve městě – Správu Města Sezimovo Ústí.

Široká škála činností
Správa Města Sezimovo Ústí, příspěvková organizace byla zřízena na počátku roku 2005. Pro město obhospodařuje necelých osm hektarů ploch veřejné zeleně, přibližně 22 kilometrů komunikací a v důsledku platné novely zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích také na 44 km chodníků. „Naše činnost je rozdělena do tří základních oblastí. Zajišťujeme technické služby, odpadové hospodářství města a také správu bytů a nebytových prostor,“ vyjmenovává ředitel Správy Jaroslav Kupsa. Co se týče technických služeb, jedná se především o čištění komunikací, chodníků, kanalizačních vpustí, stavební a zimní údržbu chodníků, komunikací a veřejných ploch, správu a údržbu veřejné zeleně. To spočívá především ve stříhání živých plotů, kácení a prořezu stromů, výsadbách a dosadbách ploch, sečení trávy na veřejně přístupných pozemcích města, které začíná již v průběhu dubna a v závislosti na prioritách se provádí až osmkrát ročně, ve většině případů zhruba pětkrát. „Vzhledem k tomu, že plochy jsou často využívány ke sportu a rekreaci obyvatel, provádíme zásadně sekání se sběrem, vysvětluje Jaroslav Kupsa. Správa města má kromě klasických ploch parků a veřejných prostranství na starosti také areál základní umělecké školy, městské knihovny a Fierlingerovy vily. Známější z těchto staveb, tzv. Benešova vila, ale patří pod správu Úřadu vlády ČR.
Činností realizovaných Správou Města je ještě celá řada – patří k nim také realizace svislého a vodorovného dopravního značení, údržba zastávek MHD, tělovýchovných zařízení včetně fotbalového klubu, dětských hřišť, laviček, pískovišť a dokonce i kašen a veřejných studní. V popisu práce mají rovněž technické zajištění oslav, správu odpadkových košů, provoz dvou sběrných dvorů a přistavování velkoobjemových kontejnerů. „Své služby nabízíme také občanům, bytovým družstvům a společenstvím vlastníků i podnikatelským subjektům,“ doplňuje Jaroslav Kupsa.

Celoroční provoz prioritou
Poměrně široká škála činností, které Správa Města zajišťuje, vyžaduje řadu specializovaných pracovníků v terénu. Těch je přibližně osmnáct z celkového počtu třiceti zaměstnanců. S běžnými pracemi na území města jim pomáhá ještě deset osob veřejně prospěšných prací na základě dohody s Pracovním úřadem Tábor, několik osob odsouzených k obecně prospěšným pracím a využívají osob veřejné služby. Nikdo z nich se ale neobejde bez kvalitní techniky. „Ještě v roce 2007 byl náš vozový park poměrně zastaralý. Postupně jsme jej tedy začali obměňovat a při výběru techniky se zaměřili na možnost celoročního využití a zároveň snížení počtu pracovních sil,“ říká Jaroslav Kupsa. Už první stroje, které začali v Sezimově Ústí nakupovat měly možnost jednoduché výměny nástaveb a daly se tudíž využívat k zametání, sečení i zimní údržbě. Jedním z nich byl například malotraktor BCS Vivid, jež je v současnosti běžně využíván také v agregaci s příkopovým ramenem, vrtákem či štěpkovačem. V roce 2009 přišla na řadu koupě dalšího nového stroje. Ve výběrovém řízení mezi dodavateli zvítězila nabídka společnosti Some Jindřichův Hradec, s. r. o. na dodávku univerzální samochodné sekačky od firmy BCS MA.TRA 205. Důvodem byla nejen ekonomická stránka věci, ale také ojedinělá technologie sečení se dvěma rotory, na nichž jsou dva letmo uložené nože umožňující realizovat kvalitní práci i za vlhka či deště. Stroj se osvědčil, a to nejen proto, že splňuje oba důležité požadavky – v kombinaci se zametacím kartáčem či radlicí poslouží k údržbě chodníků v zimním i letním období, sběrací koš s hydraulickým vyklápěním do výšky 190 cm a signalizací naplnění zase umožní snížit počet pracovníků o ty, kteří se dříve museli zabývat hrabáním a odvozem trávy. Sekačka je vybavena dvoustupňovou hydrostatickou převodovkou a osazena tříválcovým motorem Lombardini LDW 1003 o výkonu 26,5 koní. Přenos síly mezi motorem a žacím ústrojím, je zabezpečen pomocí kardanu a velmi přesné úhlové převodovky. Uzávěrka diferenciálu umožňuje sekačkám MA.TRA rychle a efektivně pracovat na všech druzích terénu. Vynikající je poloměr otáčení 0,45 m. Pracovní záběr žacího ústrojí je 122 cm a výšku řezu lze nastavit od 22 do 82 mm. Pro práci v zimě je stroj vybaven zvukotěsnou kabinou s ventilací a topením a sekačka osazená radlicí byla zejména v uplynulé sezóně s bohatou nadílkou sněhu velmi zdatným pomocníkem při jeho odklízení. „Zimní sezónu jsme zvládli bez problémů právě díky kvalitní technice, a to včetně období, kdy jsme byli nuceni odvážet velké množství sněhu z parkovacích ploch a přístupových komunikací sloužících účastníkům i návštěvníkům mistrovství světa v cyklokrosu. Konalo se v Táboře,“ usmívá se Jaroslav Kupsa. Právě taková jsou specifika trojice měst, která spolu těsně sousedí. Vzájemně si občas vypomáhají půjčováním techniky i dobrou radou. „Spolupráce s Táborem i Planou je dobrá, stejně jako v případě dodavatelské firmy Some Jindřichův Hradec. Relativně krátká dojezdová vzdálenost, velmi rychlý servis a vzájemná komunikace založená na dobrých vztazích, to jsou výhody, jichž si u tohoto prodejce techniky velmi považujeme,“ uzavírá ředitel Správy města náš rozhovor.

Text Martina Hezká
Foto autorka a archiv firmy Some Jindřichův Hradec, s. r. o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *