České jmenosloví rodu Iris

České jmenosloví rostlin bohužel není příliš jednotné, botanické jmenosloví patří asi k nejzmatenějšímu z většiny vědeckých disciplín. Je tomu proto, že jména rostlin vznikají nezávisle na sobě mezi více obory – botanikou a zahradnictvím a navíc se do něj připlétají jména vzniklá v lesnictví, ochraně přírody, dřevařství, farmacii a léčitelství.

Nemalou měrou se na jeho utváření podílí také zahradnický slang a jména používaná amatérskými skupinami pěstitelů. Zatímco jmenosloví domácích druhů je relativně stabilní díky monografiím domácí flóry a z části se mění jen díky jinému pojetí rodů a druhů (přičemž česká jména nemusí akceptovat změny vědeckých jmen), jmenosloví exotických druhů nemá monografické zpracování. Ke zmatku navíc přispívá častý požadavek redakcí na používání českých jmen. Autoři pak nemají jinou možnost, než si jméno druhu (případně i rodu) vymyslet – a často se tak děje. Jak při překladu evropských norem, tak i v cestopisech či zahradnických příručkách. S podivem je, že jeden překladatel v různých knihách překládá to samé jméno různě.*

Text a foto RNDr. Pavel Sekerka, Zuzana Caspers, Ing. Markéta Macháčková, Ing. Milan Blažek

Průhonická botanická zahrada,

Botanický ústav AV ČR, v.v.i.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 10/2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *