Autor
Kategorie:
Nezařazené

Červci – významní škůdci rostlin ve sklenících a interiérech

Pro mnohé pěstitele okrasných rostlin ve sklenících a interiérech představují různé druhy fytofágních červců permanentní problém. Tito houževnatí parazité rostlin škodí sáním, produkcí medovice a přenosem původců onemocnění rostlin. Sání na rostlinách a s tím související intoxikace rostlin působí velmi destruktivně, v případě bylin často končí i jejich usycháním. Při napadení dřevin, jsou-li navíc pěstovány v nevhodných podmínkách, které zvyšují jejich stresovou zátěž, dochází ke snižování vitality a též postupnému odumírání.

Červci patří mezi hmyz převážně malých rozměrů. Velikost těla se pohybuje nejčastěji od 0,5 do 12 mm. Vyznačují se výrazným pohlavním dimorfizmem – samci, kteří jsou často vzácní a u některých druhů dosud nebyli popsáni, jsou zpravidla okřídlení, zatímco samice jsou vždy bezkřídlé s různě modifikovaným tělem. Rozdílně vypadající dospělci obou pohlaví mají i odlišný způsob svého ontogenetického vývoje. Samci mají větší počet vývojových stadií oproti samicím, nepřijímají potravu a na rostlinách proto škodí jen nymfy obou pohlaví a samice červců.

Pohybliví červci

Různé taxonomické skupiny červců se od sebe liší stavbou těla, bionomií, potravními nároky a mírou škodlivosti. V souladu s uspořádáním těla samic a úrovní ontogenetického vývoje existují červci, kteří mají v dospělosti zachovanou pohyblivost a červci, u kterých naopak převládá přisedlý způsob života. Mezi druhy, jejichž samice jsou schopny se v dospělosti pohybovat, patří někteří významní škůdci. Jsou to zejména červec paprsčitý – Pseudococcus longispinus a červec citroníkový – Planococcus citri. Uvedené druhy červců jsou kosmopolitně rozšířené v oblasti tropů a subtropů. V mírném pásu se často vyskytují na rostlinách pěstovaných ve sklenících a interiérech. Jsou široce polyfágní a tak je můžeme nalézt na mnoha druzích bylin a dřevin.
Samice a nymfy těchto červců si jsou velmi podobné. Dorůstají velikosti až 6 mm. Měkké, nesklerotizované tělo má podlouhle oválný tvar se zřetelnou tělní segmentací a po celém obvodu je opatřeno charakteristickými paprsčitými výrůstky. Povrch jejich těla je pokryt bílým voskovým poprachem, který je produktem četných voskotvorných žláz. Samice červce paprsčitého, které jsou živorodé, produkují vosková vlákna tvořící vatovitou síťku, ve které se krátce zdržují mladé, čerstvě narozené nymfy do doby, než začnou samostatně přijímat potravu. Samice červce citroníkového kladou žlutá, lesklá, na povrchu hladká vajíčka do bílých vatovitých zápředků (kokonů). Plodnost samic je vysoká. Na jednu samici připadne v průměru až několik set potomků. Malé nymfy prvního instaru jsou dobře pohyblivé a zajišťují v populaci šíření těchto červců na nové části rostlin nebo na další, dosud nenapadené rostliny. Na rostlinách lze obvykle pozorovat rozličně velké kolonie červců tvořené jedinci různého stáří často ukryté pod vrstvou voskových, bíle zbarvených výpotků. Ve vytápěných sklenících se rozmnožují po většinu roku. V zimních měsících běžně přelézají ke kořenům rostlin do půdy, což u méně zkušených pěstitelů vytváří mylný dojem, že se jim podařilo rostliny ozdravit a zbavit je červců. Brzy zjara bývají pak pěstitelé zaskočeni náhlou a nečekanou přítomností červců na rostlinách a zpravidla nezareagují včas na jejich „opětovný“ výskyt.

Možná poškození při napadení

Červci při sání tekutin z rostlin současně injikují do rostlinných pletiv toxicky působící sekrety slinných žláz, které zvyšují rozsah jimi způsobených škod. Na listech se poškození projevuje žloutnutím a zasycháním posátých pletiv, přírůstky se mohou deformovat, krní a usychají. Především potravu přijímající nymfy červců jsou významnými producenty medovice – sladkých tekutých výkalů, které ulpívají na rostlinách, často na listech, v podobě mikroskopicky malých, kulatých a lepivých kapének. Medovice obsahuje nestrávené cukry z přijaté potravy, které následně mohou být využívány různými saprofytickými houbami jako vhodný zdroj energie pro jejich vlastní růst. Tmavé sazovité povlaky těchto hub na povrchu rostlinných pletiv potřísněných lepivou medovicí jsou dalším příznakem stávající či předcházející přítomnosti těchto škůdců na rostlinách. Vizuální škody navyšuje přítomnost bílých voskových výpotků i samotných těl červců. U obou druhů červců byla prokázána schopnost přenášet některá virová onemocnění rostlin.

Základem ochrany je prevence

Regulace populací těchto červců na rostlinách pomocí chemické ochrany založené na postřiku toxických insekticidů nebo přípravků na bázi olejů bývá obvykle zdlouhavá a vyžaduje opakované aplikace přípravků. Úspěšnost této metody v praxi často selhává, zpravidla z důvodu nevhodného načasování termínu ošetření či nesprávně provedené aplikace. Navíc, používání toxických látek v interiérech je nereálné. Snadno proveditelným opatřením je naopak prevence. Nově získané rostliny, které mají být dlouhodobě či trvale umístěny v interiérech nebo sklenících, je vhodné ponechat izolovaně v karanténě, stranou od ostatních rostlin, po dobu několika týdnů, v případě zimního období i několika měsíců, a pečlivě sledovat, zda se na nich nevyskytnou červci. Možnou přítomnost červců mohou také prozradit zasychající lepivé kapičky medovice na listech či podložce, na které jsou rostliny umístěny. Napadené rostliny je nezbytné ozdravit nebo zlikvidovat, protože jinak hrozí velké riziko, že se červci z infikovaných rostlin začnou šířit i na dosud zdravé rostliny v okolí. Teprve po získání jistoty, že rostliny jsou prosté červců, je lze začlenit na určené místo. Ve větších prostorách, například ve sbírkových sklenících, je možné populaci červců regulovat pomocí biologických metod ochrany rostlin. Použitím přirozených nepřátel červců, například dravého slunéčka Cryptolaemus montrouzieri či parazitoida Leptomastix dactylopii, záměrně vypuštěných do prostoru skleníku, lze dosáhnout uspokojivých výsledků. Tlumení výskytu červců na rostlinách pomocí těchto bioagens je však limitováno potřebnými znalostmi a splněním určitých podmínek, aby regulace mohla vůbec probíhat, a proto je vhodné přenechat tento způsob ochrany odborníkům, kteří se specializují na biologické metody regulace populací škůdců.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *