Černý bez v produkčním ovocnářství – II. díl

V prvním díle příspěvku věnovaném černému bezu jsme se věnovali základnímu představení a využití tohoto, u nás stále ještě nedoceněného, ovoce. Ve druhém díle se zaměříme na pěstování a výzkum černého beze u nás a v zahraničí.

Globální produkce bezinek ani výměry pěstebních ploch bezu nejsou statisticky podchyceny. Počátky selekce přírodních genotypů a pěstování černého bezu v kultuře včetně agrotechniky jsou lokalizovány do Rakouska a Dánska v období 50. až 60. let 20. století. Většina odrůd černého bezu v současnosti používaná pro ovocnářské účely pochází z těchto zemí.

Pěstování a výzkum černého bezu v zahraničí
Rakousko
Postupně se černý bez stal v Rakousku standardní ovocnou plodinou, která v současnosti zaujímá přibližně 10% podílu všech sadů. Výměry mají stoupající trend. V roce 2009 to bylo neskutečných 1200 ha, ze kterých bylo sklizeno necelých 10 000 t bezinek, přičemž sklizeň květů není evidována. Největší zázemí kultivace bezu v Rakousku je ve spolkové zemi Štýrsko, přes 4/5 ploch. Pěstuje se však mimo Vídně i ve všech ostatních spolkových zemích. Rozvinutý je výzkum na vědeckých pracovištích v Haideggu i Klosteneuburgu. Významná je školkařská výroba a odrůdy bezu černého patří mezi obvyklý sortiment prodeje ovocných školek. Školkařské výpěstky se vyvážejí i do zahraničí, například do Maďarska a Itálie.
Maďarsko
Další významnou zemí z hlediska pěstování bezu je Maďarsko. Výměry bezu černého přesahují 1500 ha. Roční produkce pak osciluje v množství 8000–10 000 t. Část sklizně je určena pro místní trh, většina je ale exportována do Německa. Kromě zahraničních odrůd jsou v sortimentu i některé zdejší. Většina výsadeb je na vlhčím západě země.
Německo
Tradici bezových sadů má od roku 1979 i Německo, kde však převažují sady v bioprodukci. Ty jsou na ploše cca 200 ha situovány zejména ve spolkových zemích Severní Porýní – Westfálsko. Výzkumem se zabývá zvláště pracoviště v Erfurtu.
Dánsko
V Dánsku je pěstování složitější z důvodu pozdějších termínů zrání, které často kolidují se sklizní jablek.
Slovensko
Zajímavá je situace na Slovensku, kde jsou registrovány a zároveň tržně pěstovány čtyři odrůdy. V roce 2010 zde bylo 74 ha bezu u osmi pěstitelů. Kromě jednoho z nich mají všichni výměry 10 ha a více, přičemž největší přesahuje 22 ha. Sady se nachází napříč celé jižní poloviny země v nadmořských výškách do 250 m. Nejvíce se jich nachází v bývalých okresech Galanta, Nitra a Dunajská Streda. Počátek pěstování černého bezu na Slovensku je datován do 80. let minulého století, kdy se bezu začalo věnovat výzkumné pracoviště v Bojnicích.
Polsko
V sousedním Polsku je počátek komerčního pěstování černého bezu nedávného data. Již dříve bylo pracováno na projektu komparace zdejších genotypů bezů s dánskými odrůdami v oblasti severovýchodního Polska. V severní polovině Polska dochází jako v případě Dánska též k prolínání sklizňového období bezinek a jablek. Před několika lety byly vysázeny první sady na severu země a hlavně v okolí města Bialystok, přes 150 ha. Bezinky jsou vyváženy do Německa a Velké Británie převážně v mrazeném stavu.
Ostatní země
Známé výsadby černého bezu v Evropě jsou dále i ve Švýcarsku, Itálii, Španělsku a Portugalsku. Mimo Evropu se odrůdy úzce příbuzného bezu kanadského pěstují na významných plochách v Kanadě – Quebeck, Ontario, New Brunswick, Newfoundland a Nové Skotsko a zejména v USA – státy Oregon, Ohio, New York, Missouri a Oklahoma. V USA začal výzkum bezu jako perspektivní ovocné plodiny již v roce 1920. Komerční výsadby černého bezu byly německými přistěhovalci založeny i v Argentině.
Komplexní výzkum bezů byl řešen nebo stále probíhá zejména v Rakousku, Maďarsku, Německu, USA a Kanadě. Dílčí programy, zaměřené na výběr genotypů z volně rostoucích populací či se zaměřením na účinné látky jsou praktikovány v mnoha zemích světa.

Pěstování a výzkum černého bezu v ČR
Černý bez, ač původní ovocný druh, se na území České republiky donedávna téměř nepěstoval. V souvislosti s výzkumem černého bezu několik let před změnou politického systému a rozdělením Československa bylo potenciální pěstování směrováno hlavně na Slovensko. V tehdejší Listině povolených odrůd byly zapsány dvě odrůdy. Pro četné rozšíření bezu černého v přírodě kulturní odrůdy nebyly vysazovány ani ve větším množství našimi zahrádkáři. V dřívějších dobách byla kryta potřeba pro tuzemský průmysl sběry květů a plodů v přírodních lokalitách. Část výkupu byla postoupena i vývozu. První skutečná výsadba u nás mimo Slovensko bylo založena na ploše 6 ha na střední Moravě těsně před rokem 1990 a neměla dlouhého trvání vzhledem k době změn v zemědělství a zpracovatelském průmyslu. Na jaře 2010 byla vysázena po delší době první výsadba podnikem s vinařským zaměřením o rozloze 9 ha s progresí rozšíření nedaleko jihomoravských Hustopečí. Sestává se zatím ze dvou slovenských odrůd. Stromky byly vypěstovány z dovezených řízků. Bohužel ve Státním registru odrůd zatím odrůdy bezu černého zcela chybí. Předpokládané užití sklizně je produkce šťávy v režimu ekologického zemědělství a výroba nealkoholických nápojů v kombinaci s hroznovou šťávou. Další odrůdově stejně koncipovaná menší výsadba byla založena na jaře 2011 v blízkosti Znojma. V roce 2008 byl za VŠÚO Holovousy, s. r. o., podán projekt v rámci NAZV pod názvem Výzkum odrůd černého bezu pro využití v ovocnářské praxi s dobou trvání tří let a úspěšně schválen k řešení. Pro účely výzkumu je již nashromážděno více než 20 odrůd černého bezu. Hlavními body řešení projektu jsou pozorování fenologických a růstových znaků v našich podmínkách, chemické rozbory plodů jednotlivých odrůd a způsoby množení. Na základě vyhodnocení vznikne doporučení výběru vhodných odrůd k různým účelům a podání praktických informací pěstitelské veřejnosti. Za dobu trvání projektu projevilo zájem o založení výsadeb již několik pěstitelů ovoce. Řádově je zvažováno několik desítek hektarů s prioritou produkce ovoce pro výrobu šťáv. Bezinky v různých formách polotovarů nebo v obsahu finálních výrobků se do ČR ve větší míře dováží. V menší míře v podstatě pro farmaceutické účely se nadále vykupují sušené.

Podmínky a systémy pěstování
Nároky na stanoviště
Po stránce přírodní jsou v ČR vhodné podmínky pro pěstování na většině území. Míra výnosů závisí nejen na agrotechnice, odrůdové skladbě, ale i na lokalitě pěstování. Ideální půdy jsou živinami a zvláště dusíkem dobře zásobené, kypré, strukturně těžší půdy s neutrální nebo slabě kyselou půdní reakcí s pH 5,5–6,5. Stanoviště by mělo být plně osluněné, vyhovují pozemky rovinné nebo lépe se slabým odklonem s eliminací trvale větrných poloh. Srážkový režim je žádoucí vyrovnaný během vegetace, s celoročním průměrem nad 600 mm, lépe však 700 mm. Maximální přípustná hladina podpovrchových vzlínajících dočasných spodních vod je 60 cm, trvalých pak 150 cm. Pro zabezpečení vysokého výnosu lze nedostatek vody suplovat doplňkovou závlahou. Obecně jsou považovány vhodné k tržnímu pěstování černého bezu všechny lokality s vynecháním extrémních stanovišť vyjmenovaných v kapitole Základní představení černého bezu v prvním dílu až do nadmořské výšky 600 m. Předvýsadbová příprava spočívá v eliminaci plevelů, hlubším zpracováním půdy na 40 až 60 cm, použitím vhodného zeleného hnojení – hořčice, zapravením dostatečné zásoby statkových hnojiv a vlastní povrchovou přípravou pozemku před vlastní výsadbou. Životnost sadu je počítána na 25 až 30 let. V přírodních podmínkách se bezy díky regeneračním schopnostem a absenci vnějších zásahů dožívají na vhodných stanovištích i 100 let.

Text Bc. Jiří Kaplan, Foto Ing. J. Ouředníčková, Ph.D.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č.9/2011.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *