Budoucnost našich biopotravin

Chystají se snad evropští politici bezděky ochromit produkci a bezpečnost potravin v Evropě? Pravděpodobně to tak dopadne, protože zákonodárci v Evropě vytvářejí novou legislativu, která omezí dostupnost přípravků na ochranu rostlin na evropském trhu. Může se stát, že zákonodárci v Bruselu při svém úsilí zajistit zdravější potraviny a lepší životní prostředí budou ignorovat význam pesticidů pro udržitelnost trvalého zásobování čerstvými potravinami pěstovanými v Evropě.

Evropská produkce klesne
Samozřejmě všichni souhlasíme s tím, že zdravotní nezávadnost potravin, které jíme, má zcela zásadní význam – a proto jsou přípravky na ochranu rostlin ty nejpřísněji regulované chemické látky v Evropě. Musejí procházet přísnými zkouškami na zdravotní nezávadnost a jakost, dříve než jsou propuštěny na trh. Pokud tento legislativní návrh, jenž právě prochází revizí, podstatně změní kritéria pro schvalování pesticidů, mohl by zemědělcům zabránit v používání až 85 % pesticidů, které jsou dnes na trhu. Evropská zemědělská hospodářství bijí na poplach. Pokud se z nových legislativních návrhů stane zákon, ztráty na úrodě v Evropě budou velké.
Podle nedávné studie provedené italským výzkumným ústavem Nomisma může při nejhorším scénáři klesnout do roku 2020 evropská úroda pšenice o 29 %, brambor o 33 % a vinných hroznů o 10 %. Tržní síly posunou evropské zemědělce do pozice, kde nebudou moci konkurovat levnějším, dováženým výrobkům. Existuje reálné riziko, že budeme jíst potraviny ze zemí s mnohem méně přísnými předpisy na používání a složení přípravků na ochranu rostlin.
Všichni chápeme význam zachování životního prostředí, hlavně když se střetáváme s důsledky klimatických změn, jako je nedostatek půdní vláhy, nepředvídané klimatické podmínky a pokles plochy orné půdy. Pokud vezmeme zemědělcům nástroje, aby mohli chránit své plodiny, nepomůže nám to v úsilí o dosažení zdravějšího životního prostředí. A to je přece náš společný zájem. Také se může stát, že se zvýší rezistence škůdců vůči těm několika přípravkům, které na trhu zůstanou. Pak budou pěstitelé nejspíš muset zvyšovat dávky přípravků, čímž se ovšem celý účel této nové legislativy zcela mine účinkem.
Celý západní svět se brání „epidemii obezity“, je nám doporučováno jíst pět porcí ovoce a zeleniny denně. Přitom zmatečný přístup při tvorbě zákonů vycházející pouze z hypotetického a nepodloženého rizika je kontraproduktivní a neposkytuje spotřebitelům jistotu, že je konzumace čerstvého ovoce a zeleniny skutečně zdraví prospěšná.
Přípravky na ochranu rostlin jsou pro rostliny totéž, co pro člověka léky; mohou je vyléčit od virů, hmyzů a bakterií významně snižujících objem produkce i jakost konečného produktu, který dostáváme na talíř. I s pomocí dnes dostupných pesticidů se však každoročně ztratí 20 – 40 % všech potravin pěstovaných v Evropě, v důsledku špatného počasí, chorob nebo škůdců. Pokud zemědělcům neumožníme používání prostředků na kontrolu nemocí a škůdců, jen toto procento ztráty zvýšíme a ohrozíme stabilitu dodávek potravin.
Během desítek let získali evropští zemědělci světovou reputaci díky svým kvalitním čerstvým potravinám, jež jsou často součástí naší národní a regionální identity (pomysleme na rajčata tvořící základ mnoha italských jídel, olivy v řecké kuchyni nebo hrozny používané na výrobu francouzských vín). Všechny tyto plodiny by právě v důsledku uvedení připravovaných předpisů do praxe mohly zmizet z místní (evropské) produkce.
Odborníci z oboru i mimo něj soudí, že stoupenci reformní legislativy nedokázali při hodnocení potenciálního účinku přípravků na ochranu rostlin odpovídajícím způsobem posoudit rizika vznikající při přechodu na zemědělství bez přípravků. Nepochybujme o tom, že díky inovacím a vývoji dosáhl tento obor pozice, kde přípravky na ochranu rostlin mohou být bezpečné a neškodné pro člověka, a přitom cílené pouze proti určitému škůdci nebo chorobě, mají krátkodobou působnost a rozkládají se do neškodných chemických složek poté, co dosáhly žádaného účinku.

Dohoda je nutná
Někteří lidé naznačují, že řešením je přechod na organické zemědělství. Bylo zjištěno, že organické produkty nejsou o nic zdravější než konvenční, ale organické zemědělství je méně produktivní metoda obhospodařování naší půdy, již dnes omezené, a proto je výsledkem dražší produkce. A studie zjistily, že pro některé plodiny ve skutečnosti neexistuje organická alternativa, která by dokázala úplně nahradit přípravky na ochranu rostlin. Ve skutečnosti mnoho „bio“ řešení funguje nejlépe, jsou-li použita jako součást integrovaných programů boje proti škůdcům společně s extrémně přesně zacíleným použitím přípravků na ochranu rostlin.
Pokud schválíme podstatné omezení dostupných přípravků na ochranu rostlin, možná dáme přednost nereálnému a idealistickému pohledu na zemědělství před potřebou zachovat konkurenceschopnou produkci evropských plodin.
Nepochybně mají evropští zákonodárci před sebou těžké rozhodování, protože se potýkají s mnoha složitými problémy vyvolávajícími silné argumenty a polarizují stanoviska. Ale vyvážené dohody, jenž prospěje nám všem, lze dosáhnout jen tehdy, když zváží tyto záležitosti s realistickým pohledem a analyzují následky svých rozhodnutí přesně a vědecky. Dohoda by neměla zablokovat zásadní nástroje chránící budoucnost našich potravin.

Obsah článku je názorem České asociace ochrany rostlin
caor@volny.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *