Brambořík – stále atraktivní hrnková květina – II.

Pěstební nároky

Světlo

Světlo spolu s teplotou výrazně ovlivňuje růst, vývoj a kvalitu bramboříků během celé doby pěstování. Bramboříky jsou velmi náročné na dobré osvětlení vyjma doby klíčení, kdy vyžadují po dobu necelých čtyř týdnů ke vzejití osiva naprostou tmu. Při nedostatku světla, který se projevuje zvláště v podzimním a zimním období je důležité, aby semenáče, přepíchané mladé rostliny i rostliny v květináčích byly umístěny ve skleníku na nejlépe osvětlených místech. Jinak se zeslabuje růst, dochází k vytahování rostlin a tím ke snižování jejich kvality. V některých zahraničních provozech s intenzivní produkcí se v období s nedostatkem světla tj. od listopadu do poloviny března používá silné asimilační osvětlení mladých rostlin (3 klx v úrovni rostlin, 10 hodin denně). Při silném slunečním záření na jaře a v létě se bramboříky musí částečně stínit, aby se zabránilo přehřívání rostlin a nadměrnému vysychání substrátu. Zastiňují se především vzešlé výsevy po přenesení ze tmy na světlo a dále mladé rostliny po přepíchání nebo po nasázení do květináčů do doby zakořenění v substrátu. Během dalšího pěstování se doporučuje stínění rostlin až při světelné intenzitě od 400 až 600 W na m2, což odpovídá zhruba hodnotám osvětlení 40 až 60 klx. Oproti dřívějším zvyklostem se bramboříky pěstují v moderních sklenících při poměrně vysoké intenzitě světla a tím se získávají kompaktní, pevné rostliny, které dříve kvetou. Rostliny snášejí vyšší intenzitu světla bez poškození pouze za předpokladu, že jsou dobře zásobeny vodou a nedochází-li k jejich přehřívání (je nutné průběžně snižovat teplotu vzduchu i samotných rostlin).

Teplota

Optimální teploty pro vzejití osiva, vegetativní růst a založení květů jsou v rozmezí 18 až 20 °C. Vývoj již založených květů pak probíhá nejrychleji při 15 °C. Nejkratší doby pěstování se dosáhne při průměrné denní teplotě 18 až 20 ° C od začátku pěstování až do vytvoření květních poupat nad listy. Obzvlášť příznivě působí tyto teploty v období po nasázení bramboříků do květináčů a během jejich zakořeňování, kdy urychlují zakládání květů.
V následující tabulce je uvedeno rozmezí teplot, které jsou vhodné pro optimální růst a vývoj bramboříků od výsevu do prodeje. Každá odchylka od těchto hodnot vede k prodloužení pěstební doby a někdy i ke zvýšené náchylnosti rostlin k chorobám.

Optimální teploty vzduchu, měřené ve výši rostlin

Průběh pěstování Denní teplota (°C) Noční teplota (°C)
Výsev až přenesení na světlo 18 – 20 18 – 20
Přenesení na světlo až přepichování 18 – 20 18 – 20
Přepichování až sázení do květináčů 18 – 20 16 – 18
Sázení do květináčů až 1. rozestavení 18 – 20 16 – 18
První rozestavení až začátek prodeje 16 – 18 14 – 16
Začátek až konec prodeje 12 – 14 10 – 12

Vlhkost vzduchu

Udržení přiměřené vzdušné vlhkosti v závislosti na teplotě, světelné intenzitě a vývojovém stádiu bramboříků je obtížné, ale nutné pro plynulý růst a dobrý zdravotní stav rostlin. Těsně po výsevu a během vzcházení osiva musí být v pěstebních prostorách (klimatizovaná místnost, skleník) konstantní vlhkost vzduchu kolem 85 %. Rovněž po přenesení vzešlých výsevů ze tmy na světlo se musí udržovat vlhkost vzduchu na stejné úrovni. Proto se umisťují semenáče alespoň na 14 dnů pod kryt z perforované fólie. Při vyrovnané vzdušné vlhkosti tak nedochází k zatvrdnutí prvního listu a k zastavení růstu. Během dalšího pěstování by neměla vlhkost vzduchu klesnout pod 60 % a vystoupit nad 80 %. Vždy po přepíchání semenáčů a nasázení rostlin do květináčů se vzdušná vlhkost přechodně zvyšuje, aby se podpořilo rychlé zakořenění. V zimním období, kdy je omezena možnost dostatečného větrání skleníků, způsobuje nadměrná vlhkost vzduchu častější napadení rostlin houbovými chorobami (plísní šedou). Proto je důležité, aby měly rostliny v tomto období dostatek místa a proudícího vzduchu. Zkušení pěstitelé praktikují spolu s omezeným větráním i krátkodobé přitápění skleníků.

Voda a závlaha

Bramboříky vyžadují po celou dobu pěstování rovnoměrné zásobení vodou. Nejcitlivěji reagují na výkyvy v zásobení vodou na začátku pěstování a v období hlavního růstu a kvetení. Nedostatečná vlhkost substrátu ve výsevných truhlících snižuje klíčivost osiva a tím i počet vzešlých rostlin. Proto je důležitá silná zálivka substrátu po výsevu a pravidelná kontrola vlhkosti substrátu během čtyřtýdenní temné fáze. Rovnoměrnou vlhkost substrátu je nutné zabezpečit i v průběhu dalšího pěstování. Při nedostatečné zálivce trpí rostliny suchem a dochází ke snížení jejich kvality, při nadměrné zálivce k poškození kořenů až úhynu rostlin. Ruční způsob závlahy hadicí s kropáčem se používá když rostliny ještě nekvetou. Jakmile se otevřou první květy je nutná zálivka přímo do květináčů. Při ručním způsobu závlahy se musí dbát na to, aby se bramboříky nezalévaly v pozdních odpoledních hodinách, jinak nestačí včas oschnout a zvyšuje se nebezpečí výskytu houbových chorob.
V zahraničních provozech se již ruční zálivka bramboříků téměř nepoužívá a i v našich podnicích je snaha nahradit ji jinými, úspornými způsoby. Jedním ze starších způsobů je použití závlahy z rohože. Na trhu jsou dostupné zavlažovací rohože, které se vyrábějí ze směsi polystyrénové a polypropylénové střiže v různých šířkách. Na spodní straně je rohož opatřena perforovanou fólií, která zvyšuje její nasávací schopnost pro vodu (1m2 rohože pojme zpravidla 4,3 až 6,8 l vody). Do rohože se voda přivádí tenkostěnnou perforovanou hadicí nebo zařízením pro kapkovou závlahu. Před použitím se musí důkladně nasytit vodou a během používání se udržuje ve vlhkém stavu. Voda z rohože se do substrátu nasává spodními otvory květináčů. Podmínkou vedení vody do substrátu je vytvoření těsného kontaktu mezi povrchem rohože a substrátem v místě odtokových otvorů květináčů. Proto substrát nesmí obsahovat příliš hrubé částice. Také záleží na druhu květináčů. Nevhodné jsou květináče s malými otvory. Zavlažovací rohož je nejlevnější z prostředků vhodných k úsporné závlaze, má však i některé nevýhody. Evapotranspirace (cekový výpar z pěstované rostliny) a tím i spotřeba vody je vyšší než při jiných, novějších způsobech závlahy. V zimním období, při vysoké vlhkosti vzduchu, se pak zvyšují náklady na topení a zároveň se nepříznivě ovlivňuje růst a zdravotní stav bramboříků. V rohoži se často hromadí soli a rozrůstají řasy, které mohou také negativně ovlivnit růst rostlin. Naopak v létě je zvyšování vlhkosti vzduchu většinou žádoucí. Zakrytím rohože černou, jemně perforovanou tzv. jehličkovou fólií se evapotranspirace sníží asi o 10 %. Fólie nebrání příjmu vody a navíc omezuje růst řas a mechů.
Dalším, novějším a v zahraničí často používaným způsobem závlahy bramboříků a dalších hrnkových květin, je závlaha zaplavením pěstební plochy s uzavřeným koloběhem vody. Voda (živný roztok) se napouští do mělkých vodotěsných van vytvořených na pěstební ploše asi do výšky 1 až 2 cm a po ukončení závlahy se zbylá voda (živný roztok) vrací zpět do nádrže. Pěstební plochou je zpravidla betonová podlaha, stůl nebo mobilní stolový dílec. Plocha je upravená tak, aby rychle oschla. Při závlaze zaplavením („příliv-odliv“) jsou potřebné nádrže o poměrně velkém objemu. Například na pěstební plochu o rozměru 10 m2 je zapotřebí asi 500 l vody. Doba napouštění a vypouštění by měla být co nejkratší. Proto se používají výkonná čerpadla a přívodní potrubí o větším průměru, aby tlakové ztráty byly co nejmenší. Při závlaze zaplavením je spotřeba vody a evapotranspirace nižší než u ostatních způsobů závlahy, protože jde o uzavřený systém a voda se neodpařuje z pěstební plochy. Při nižší vlhkosti v zimě se tak snižují náklady na topení. V létě se však musí vzduch zvlhčovat jiným způsobem. Nejčastějším problémem při tomto způsobu závlahy je porucha růstu a hniloba kořenů ve spodní vrstvě substrátu, která je způsobena nedostatkem kyslíku. Tomu lze předejít použitím dostatečně vzdušných substrátů a provzdušňováním vody nebo živného roztoku. Při závlaze na stolech s rovnými, spádovanými plochami se již léta osvědčují květináče z plastických hmot, které mají na spodní straně několik mm vysoké výstupky a odtokové otvory ve dvou úrovních, takže se pod nimi nedrží voda a zároveň se zlepšuje přístup vzduchu ke kořenům.
Dalším úsporným způsobem závlahy je závlaha ze žlábků, ve kterých protéká v tenké vrstvě voda nebo živný roztok. V zahraničí se tento způsob často používá při pěstování bramboříků na semeno, protože mezi matečnými rostlinami pak proudí dostatek vzduchu a nehrozí tak napadení květů a dozrávajících semeníků plísní šedou.

Kvalita vody

Bramboříky jsou středně náročné na kvalitu vody. U mladých rostlin má být celkový obsah solí v 1 litru 350 až 450 mg, u starších rostlin 600 až 650 mg. Tvrdost vody by měla být v rozmezí 10 až 20 německých stupňů(dH). Teplota zálivkové vody by měla být stejná nebo vyšší než teplota vzduchu.
Substráty a výživa
Bramboříky dobře rostou ve vzdušných a dobře propustných substrátech. Aby byly zabezpečeny dobré fyzikální a chemické vlastnosti substrátu, musejí být jednotlivé složky ve správném poměru a pH rašeliny se musí upravit tak, aby výsledná reakce substrátu byla v rozmezí 5,5 až 6,5. Používají se čisté rašelinové substráty, rašelinové substráty s minerální složkou (spraš, jíl, ornice) a v zahraničí také substráty, ve kterých je rašelina částečně nahrazena alternativními komponenty jako jsou např. kokosová nebo dřevní vlákna, piliny, zelený kompost aj. U nás je alternativním komponentem rašelinových substrátů zpravidla kompostovaná kůra.
Bramboříky patří ke květinám se středními nároky na živiny a se střední citlivostí k obsahu solí. Pro základní vyhnojení substrátu jsou vhodná rychle rozpustná, plná hnojiva s vyrovnaným poměrem základních živin. V m3 substrátu pro výsev má být 0,5 kg, pro přepichování 0,5 až 1 kg a pro sázení 1 až 1,5 kg hnojiva. Obsah solí v l substrátu se má pohybovat v rozmezí 1000 až 2000 mg. Optimální hodnoty živin během pěstování bramboříků jsou uvedeny v následující tabulce. Přitom hodnoty pro výsev, přepichování a sázení odpovídají výše uvedeným dávkám základního vyhnojení substrátu.

Optimální hodnoty živin v substrátu od výsevu do prodeje

Průběh pěstování N
(mg.l-1) P2O5
(mg.l-1) K2O
(mg.l-1)
Výsev 50 – 75 50 – 75 100 – 120
4 týdny po výsevu 50 – 120 80 – 190 200 – 400
8 týdnů po výsevu 50 – 120 80 – 190 200 – 400
Přepichování 100 – 150 100 – 150 200 – 250
4 týdny po přepichování 100 – 200 200 – 300 500 – 700
8 týdnů po přepichování 50 – 150 100 – 200 500 – 700
Sázení 300 – 450 300 – 450 480 – 700
4 týdny po sázení 200 – 300 200 – 300 400 – 700
8 týdnů po sázení 150 – 200 150 – 200 300 – 500
12 týdnů po sázení 100 – 150 100 – 150 300 – 400
16 týdnů posázení 50 – 80 80 – 120 200 – 300
20 týdnů po sázení až do prodeje 50 – 80 50 – 100 100 – 300

Při nižších hodnotách živin v substrátu je nutné přihnojování rostlin. Používají se plná, rychle rozpustná, tekutá hnojiva, obvykle v týdenních intervalech. S přihnojováním rostlin se začíná obvykle za tři týdny po přepichování. Do té doby je dostačující zásoba živin ze základního vyhnojení substrátu. Během hlavní růstové fáze až do začátku tvoření poupat se doporučují hnojiva s poměrem základních živin N:K2O 1:1. Od velikosti poupat 2 až 4 cm do konce pěstování má být poměr N:K2O 1:2 až 1:3. Při přihnojování rostlin přes listy se doporučuje koncentrace roztoku hnojiv v rozmezí 0,1 až 0,2 %, při závlaze zaplavením, kdy je každá zálivka hnojivá, 0,04 až 0,06 %. Počet hnojivých dávek a koncentrace roztoku hnojiva jsou závislé také na velikosti a stáří rostlin. Jako orientace slouží potřeba N udávaná v mg na jednu rostlinu. Pro malé rostliny je to 400 mg, pro střední 600 mg a pro velké 800 mg.

Pěstební postup

Výsev

Semeno bramboříků, které je dostatečně velké a zaoblené umožňuje mechanický způsob výsevu, jenž je v zahraničních provozech, specializovaných na výrobu mladých rostlin, běžně používán a ve většině případů plně automatizován. K dispozici však musí být kvalitní osivo s vysokou klíčivostí. Protože secí stroje jsou poměrně drahé, využívají naši pěstitelé jednodušší výsevná zařízení, která jsou zhotovena svépomocí. Osivo lze vysévat do výsevných nádob na předem stanovenou vzdálenost zařízením, které pracuje na principu podtlaku. Výsevné zařízení se skládá z výsevné matrice a vysavače, které jsou navzájem pružně spojeny hadicí. Matrici lze poměrně snadno zhotovit. Tvoří ji nad sebou uložené tenké desky, které jsou od sebe vzdáleny asi 2,5 cm a po obvodu jsou mezi sebou pevně a vzduchotěsně spojeny. Spodní deska může být zhotovena z hliníkového plechu a je opatřena otvory o průměru 0,5 mm, které jsou ve vzdálenostech odpovídajících stanovené hustotě výsevu. Aby se semena udržela na desce jsou její okraje zvýšené (asi 0,5 cm). Uprostřed vrchní desky, která může být např. ze sololitu, je pevně připojen nástavec pro zasunutí hadice vysavače. Před výsevem se matrice drží ve vodorovné poloze tak, aby spodní deska s otvory pro semena byla otočená vzhůru. Jakmile se zapojí vysavač vzniká podtlak v prostoru mezi deskami a semena se přisávají k jednotlivým otvorům. Pak se výsevná matrice překlopí na výsevný substrát a po vypnutí vysavače se semena uvolní. Tímto způsobem lze vysévat bramboříky do různých výsevných nádob např. do zeleninových přepravek z plastu o rozměrech 40×60×10 cm, které se mohou snadno skládat na sebe. K výsevu se používají zásadně nové nebo vydesinfikované nádoby, které se plní substrátem do výšky 5 až 6 cm. Substrát se musí po obvodu přepravky dobře utlačit, aby nedošlo k jeho propadávání během vzcházení osiva. Vrchní vrstva substrátu má být dobře vyrovnaná a jemně přesátá. Osivo se vysévá např. na vzdálenost 2,5×3 cm (203 zrn v jedné přepravce) a po výsevu se zakryje slabou vrstvou substrátu (0,5 cm) a dobře utlačí. Pak následuje důkladná zálivka výsevu fungicidy. Přepravky s osivem se stavějí na sebe do klimatizované tmavé komory s konstantní teplotou 18 až 20 °C. Pro zabezpečení vysoké vzdušné vlhkosti se stohy přepravek mohou neprodyšně obalit mikroténovou fólií. Během klíčení a vzcházení osiva tj. během 30 dnů je nutné pravidelně kontrolovat vlhkost vzduchu a substrátu.
Bramboříky náleží k rostlinám, které lze vysévat v průběhu celého roku. V praxi se však uplatňují nejvíce termíny výsevů od ledna do dubna, které zaručují kratší pěstební dobu, dobrou kvalitu kvetoucích rostlin a dobrý ekonomický výsledek kultury
Délka pěstební doby, kvalita kvetoucích rostlin a potřeba pěstební plochy (vyjádřená hodnotou dny.m2 pro 100 rostlin) z postupných, měsíčních výsevů v průběhu jednoho roku

doba výsevu (začátek) doba kvetení délka pěstování (měsíce) kvalita rostlin při prodeji potřeba pěstební plochy (dny.m2)
prosinec pol. VII až pol. IX 7,5 až 9,5 velmi dobrá 682
leden pol. VIII až konec IX 7,5 až 9,5 velmi dobrá 596
únor zač. IX až konec X 7 až 9 velmi dobrá 619
březen konec IX až konec XI 7 až 9 velmi dobrá 664
duben zač. XI až konec XII 7 až 9 velmi dobrá 657
květen zač. XII až pol. II 7,5 až 9,5 dostatečná 769
červen zač. II až pol. VI 8,5 až 12,5 velmi nízká 1118
červenec zač. III až konec VII 8,5 až 12 velmi nízká 1015
srpen zač. IV až pol. VI 8,5 až 10,5 dobrá 705
září zač. V až pol. VII 8,5 až 10,5 velmi dobrá 708
říjen zač. VI až pol. VII 8,5 až 10,5 velmi dobrá 714
listopad zač. VII až pol. IX 8,5 až 10,5 velmi dobrá 741

Přenesení vzešlých výsevů na světlo

Za 3 až 4 týdny po výsevu, jakmile více než 50 % semenáčů „háčkuje“ tzn., že se nad povrchem zeminy objevují ohnuté řapíky prvních listů, se musí přenést vzešlé výsevy na světlo. Při předčasném přemístění výsevů na světlo se přerušuje klíčení a prodlužuje se další vývoj rostlin, při opožděném přemístění se řapíky ve tmě příliš vytahují a kroutí. Ve skleníku se hlízky, které vyčnívají ze substrátu zasypávají zeminou a pozornost je zaměřena na udržení dostatečné vzdušné vlhkosti.

Přepichování

S přepichováním semenáčů se začíná, jakmile rostliny vytvoří ve výsevných nádobách zapojený porost a navzájem se dotýkají listy. To bývá za 8 až 12 týdnů po výsevu, v závislosti na vzdálenosti vysetého osiva. Semenáče se opatrně vyjímají z výsevných nádob, aby se nepoškodily kořeny, třídí se podle velikosti a zároveň se vyřazují slabé nebo špatně vyvinuté rostliny. K přepichování se používají různé typy sadbovačů s menšími otvory, vyrobené z plastu nebo polystyrénu. Při omezeném množství semenáčů lze použít také malé květináče o průměru 6 až 7 cm. Po přepíchání musí být hlízy těsně pod povrchem zeminy a zemina kolem semenáčů nesmí být příliš upěchovaná. V moderních zahraničních provozech často přepichování semenáčů odpadá, protože osivo bramboříků se vysévá přesnými, výsevnými stroji přímo do sadbovačů s malými otvory a po vytvoření 5 až 6 pravých listů se mladé rostliny sázejí přímo do květináčů.

Sázení

Rostliny se vysazují do květináčů z umělých hmot obvykle za 4 až 5 měsíců po výsevu. U maxi rostlin se používají květináče o průměru 11 až 12 cm, u midi a mini bramboříků se používají úměrně menší květináče o průměru 10 až 11 cm, respektive 7 až 10 cm, zřídka i 6 cm. Před sázením se rostliny znovu třídí a po výsadbě do květináčů se různě velké rostliny umisťují odděleně na pěstební stoly. Při sázení se musí dbát na to, aby středně utlačená hlíza byla těsně pod povrchem substrátu a její vršek byl v rovině s okrajem květináče.

Rozestavování

Dostatek místa ovlivňuje dobrý zdravotní stav rostlin, jejich kompaktní vzrůst a bohatost kvetení. Bramboříky se na stolech umisťují nejprve těsně vedle sebe a poprvé se rozestavují asi za měsíc po nasázení do květináčů, kdy se na m2 pěstební plochy umístí 25 až 30 rostlin. Druhé rozestavování následuje za další měsíc a na m2 pěstební plochy se umístí v konečné hustotě 9 až 16 rostlin (v závislosti na velikostním typu a odrůdě).

Délka pěstební doby

Moderní odrůdy bramboříků vykvétají za 15 až 20 týdnů po výsadbě do květináčů. Celková pěstební doba od výsevu do kvetení je např. u mini rostlin F1 hybridů 25 až 28 týdnů, u midi rostlin 28 až 31 týdnů a u maxi rostlin 32 až 36 týdnů. Odrůdy pěstované v menších květináčích (7 až 11 cm) vykvétají tedy o 5 až 7 týdnů dříve než vzrůstnější odrůdy ve větších květináčích.

Expedice

Expedují se pouze zdravé a kvalitní rostliny s dostatečným počtem listů. Počet květů a vybarvených poupat by měl odpovídat velikosti listové hmoty a průměr středně velkých a velkých rostlin by měl být větší než 25 cm. Před prodejem má být substrát v květináčích dostatečně vlhký, kdežto vrchní části rostlin musí být suché. V bezmrazém období roku se kvetoucí rostliny expedují bez obalů v různých přepravkách nebo přenoskách, v zimě se musí chránit proti mrazu použitím polyetylénových návleků a balením do papíru. Při transportu bramboříků by měla být udržována teplota v rozmezí 5 až 10 °C.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *