Botanicus aneb ekoprodukce v Ostré

Firma Botanicus vznikla v roce 1992 jako rodinný podnik a zabývá se především pěstováním různých léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, dále pak celé řady ovocných a zeleninových druhů. Vysoká kvalita produktů je v Botanicusu zajišťována dodržováním mnoha přísných pravidel pro ekologický způsob pěstování plodin, což firmu řadí mezi tzv. ekoproducenty.

Zakladateli firmy Botanicus jsou manželé Dana a Jan Hradečtí a britský „otec moderní fytoterapie“ Malcolm Stuart. Filozofií firmy je ekologická produkce kvalitních surovin pro výrobu a prodej vlastních výrobků. Zahradní komplex firmy, nacházející se v obci Ostrá nedaleko Lysé nad Labem, se rozkládá na přibližně 22 ha. Kromě produkčních ploch zahrnuje také ukázkové a okrasné části. Ty jsou navzájem citlivě propojeny a tvoří harmonický celek. Zahrada plní kromě funkce produkční také funkci vzdělávací a odpočinkovou. V těsném sousedství se nachází středověká vesnička, kde se návštěvníci seznamují se způsobem života ve středověku a s mnoha zajímavými řemesly, typickými pro tuto dobu.

Vzdělávání a výzkum
Botanicus se tradičně zapojuje do procesu vzdělávání. Umožňuje studentům se zahradnickou specializací absolvování praxe, při které se praktikanti seznamují s mnohotvárnou činností firmy a během relativně krátké doby mají možnost poznat celou řadu zahradnických činností. Oblastí, ve které firma spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, je výzkum. Již druhým rokem pokračuje pozorování unikátního sortimentu rajčat, v jehož rámci se zde pěstuje přibližně 160 odrůd. Sleduje se odolnost rostlin vůči houbovým chorobám. Dosavadní výsledky ukazují existenci genotypů, které dokáží relativně dlouho odolávat zmíněným patogenům bez použití chemické ochrany, která se při konvenční produkci běžně používá.
Levandule má navrch
V produkční části zahrady jsou pěstovány především léčivé, kořeninové a aromatické rostliny, od druhů běžně pěstovaných po méně známé. Jednou z nejpěstovanějších rostlin je levandule kvůli velmi širokému využití. Pro kulinářské účely se z ní vyrábí levandulový ocet, květy a listy se přidávají do některých jídel, v domácnosti se sušené květy používají jako přirozený repelent, významné je využití levandulové silice při výrobě mýdla, pleťové vody, masážních olejů, krémů, koupelových přísad a deodorantů. Neméně důležité je její využití v lékařství, při výrobě pot – pourri, ale též jako rostliny do zahradních kompozic.

Produkce zeleniny a ovoce
Paleta pěstovaných druhů zelenin je velmi bohatá. Můžeme se zde setkat s běžnými druhy, jako jsou celer, salát, petržel, rajčata aj., se zeleninami vytrvalými (chřest a rebarbora), ale také s méně známými druhy, např. špagetová dýně, neobvyklé odrůdy hrachu či paprik. Mnohé druhy jsou pěstovány také v kuchyňské zahradě, která slouží i jako zahrada ukázková. Unikátní sbírku zde tvoří přehled sortimentu převážně tyčkových rajčat. Produkce firmy Botanicus je výhradně ekologická, při pěstování rostlin se nevyužívají žádná průmyslová hnojiva. O to větší pozornost musí být věnována organickému hnojení. Nezbytnou součástí produkce je organická hmota pro zelené hnojení. Kompost vypěstované vojtěšky je cenným organickým hnojivem. Zapravuje se do půdy a udržuje a zlepšuje půdní úrodnost.
Významná je také produkce ovoce. Dva hektary zahrad jsou věnovány produkci rakytníku řešetlákového. Neméně zajímavá je dvouhektarová plocha starých odrůd ovocných dřevin a jednohektarová výsadba drobného ovoce včetně černého bezu. Častým zástupcem méně známých ovocných druhů je na zdejších plochách arónie. Ta má díky tmavě se vybarvujícím plodům také okrasnou hodnotu a často se zde používá do živých plotů.
Většina vypěstovaných produktů spotřebuje firma sama při výrobě čajů, směsí, kosmetiky a mnoha dalších přírodních výrobků, které je možné zakoupit v síti obchodů Botanicus. Ty nalezneme nejenom na území naší republiky, ale také v daleké cizině.

Ukázka zahrad
Okrasná část zahrady se nachází na ploše asi 4,5 ha a je rozdělena do šesti celků. Na první z nich vládne atmosféra středověku, respektive klášterní zahrady, kde byl důraz kladen na hospodářské využití. K hlavní dominantě patří tzv. Uzlová zahrada.
Cesty vysypávané kamínky rozdělují plochu do pravidelných obrazců. Vzniklé záhony jsou lemovány zimostrázem (Buxus sempervirens). Vnitřní plochy jsou osázeny léčivými rostlinami (např. šalvěj, levandule, tymián a yzop), které zde vytvářejí osové ornamenty. Na dřevěných obloukových pergolách jsou vysázeny staré odrůdy anglických popínavých růží (‚Alexander Girault‘, ‚Altissimo‘, ‚Crimson Shower‘, ‚Easleas Golden Rambler‘, ‚Felicite et Perpetue‘, ‚Mme Alfred Carriere‘ a ‚Sombreuil Clg‘) a zimolez. Z cihel jsou zhotoveny dvě drnové bylinné lavičky, jejich vnitřní část je vyplněna zeminou a osázena poléhavým tymiánem (Thymus herba-barona). Ve střední části zahrady jsou vyvýšené bedněné záhony s proutěnými podpěrnými koši pro hrachory (např. ‚Cupani‘, ‚Painted Lady‘). Po okrajích jsou koše doplněny výsadbou bylin a letniček. Středem zahrady prochází dvě lipové zástěny. Za živým plotem z tisů se nachází vrbové proutěnky, které jsou osety původními druhy slunečnic a prosa. Na severní straně zahrady je vytvořen 3 m vysoký živý plot z vrb (Salix purpurea). Za zmínku stojí také levandulové záhony u vstupní části zahrady, které propojují technickou část zahrady (historická zeď, dlažba) s vlastní zahradou.
Zahrada Orientální se vyhýbá symetrii. Vzniklý rytmus je kombinací zdánlivě nesouvisejících prvků, ale přesto výsledným efektem je harmonický celek. Umělé kopce a kameny symbolizují hory, ke kterým neodmyslitelně patří také rostliny, z nichž lze jmenovat, pro orientální zahrady okolo klášterů typický, jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), dále metasekvoje čínské (Metasequoia glyptostroboides), borovice, ale také kvetoucí slivoně. Ukázka různých typů louček ukazuje Přírodní zahradu. Okrasná hodnota tu není na prvním místě, důležitá je přirozenost výskytu rostlin na původních stanovištích. Česká květnice sestává z 90 % lučních květin a 10 % trav. Je vhodná pro téměř všechna stanoviště – od slunných po mírně zastíněné polohy, od podmáčených půd po střešní zahrady. Horská louka je vhodná především pro slunné polohy, je složena z 85 % lučních květin a 15 % trav. Rostliny vybrané pro tento typ louky jsou nižšího vzrůstu a snáší delší dobu trvání sněhové pokrývky. Kopretinová louka je vhodná téměř pro všechna stanoviště, skládá se z kopretiny bílé a kostřavy červené. Suchá stráňka je z 92 % složena z lučních květiny, zbytek tvoří trávy. Jedná se o rostliny odolnější vůči přísušku. Poslední Zámecká louka pro vyšší zahradní a parkové plochy je vhodná i pro mírný polostín, je složena z 84 % z lučních květin a 16 % z trav.

Bludiště a labyrint
Bludiště je spletitá síť cestiček, většinou s jednou, nebo více slepými větvemi, zatímco labyrint je spletitá síť cestiček bez slepých větví a smyček. V Ostré jsou k vidění bludiště hned tři. Nejmenší, o průměru 14,5 m je krétské (klasické) bludiště, je osázenou trávou – kostřava sivá (Festuca glauca) a cestičky jsou úzké, pouze pro jednu osobu. Toto bludiště bylo využíváno hlavně pro meditace. Keltské drnové bludiště je kruhové, v průměru má 20 m. Kostra bludiště je vytvořena z kamenů, v jejichž mezerách je vysázen yzop lékařský (Hyssopus officinalis). Cestičky jsou širší než u bludiště předchozího a lze jimi procházet oběma směry. Uprostřed bludiště je kůl pro upevnění májky, kolem níž se dříve tančily keltské tance. Při tvorbě třetího bludiště z vysokého živého plotu byl použit Thuja occidentalis ‚Brabant‘. Tento typ bludiště je typický pro období přelomu 18. a 19. století, kdy sloužilo hlavně pro zábavu.

Bílá a kuchyňská zahrada
živými ploty z Chamaecyparis lawsoniana a Carpinus betulus je od okolí oddělena Bílá zahrada. Záhony jsou osázeny bíle kvetoucími tavolníky, pustoryly, kalinami, jeřábníky jeřábolistými (Sorbaria sorbifolia), hortenziemi latnatými a trojpukem význačným. Z dalších zástupců rostlin bíle kvetoucích lze jmenovat lilii královskou, pivoňku křovitou, vistárii čínskou a.j. Kuchyňská zahrada je místo, kde se pěstují pro ukázku různé druhy zelenin a léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, které však nacházejí uplatnění také při přípravě pokrmů. Z obvyklých zelenin jsou to pažitka, celer, petržel, z méně pěstovaných pak roketa setá (Eruca sativa), řeřicha zahradní, lebeda zahradní, šťovík, merlík všedobr, z kořeninových rostlin kopr vonný, kmín kořenný, bazalka pravá, saturejka zahradní a mnoho rostlin léčivých (řebříček obecný, andělika lékařská, heřmánek římský, měsíček lékařský, heřmánek pravý, jablečník obecný, meduňku lékařská, kozlík lékařský aj.).
O tom, že svět Botanicus je světem rostlin, je nejlepší přesvědčit se na vlastní oči, ale při návštěvě inspirativních zahrad nebudou určitě zahálet ani ostatní smysly.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *