Biochar – „uhlí“, které má zelenou

Rostoucí hladina oceánů, změna rozložení srážek a mnoho dalších charakteristik doprovázejících změnu klimatu jsou často přisuzovány hlavnímu činiteli – zvyšujícím se emisím CO2 do atmosféry. Bez ohledu na to, do jaké míry je změna klimatu ovlivněna chováním člověka či přírodou samotnou, existuje řada opatření, která mohou případné dopady nejen zmírnit, ale také posloužit dalším účelům. V mezinárodním politickém žargonu se taková opatření nazývají „win-win“, což znamená, že jejich zavedením nedojde k nežádoucím vedlejším vlivům.

K jedněm z takových win-win opatření vedoucích ke snížením emisí CO2 do atmosféry patří bezesporu používání tzv. biocharu. Nejedná se přitom o žádnou převratnou novinku, ale spíše o oživení starých praktik užívaných v zemědělství v dávné minulosti. Současně se nejedná o opatření, k jehož zavedení jsou zapotřebí vysoké finanční náklady a je tak aplikovatelné i na malých soukromých plochách či zahrádkách. Co ovšem problematice biocharu chybí, je její rozšíření mezi širokou veřejnost a umožnění tak jejímu dalšímu rozvoji, neboť bez poptávky logicky neexistuje nabídka.*

Text a foto Mgr. Lukáš Trakal, Ph.D., katedra geoenvironmentálních věd, FŽP, ČZU v Praze

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *