Bílá skvrnitost listů jahodníku

V loňském roce v důsledku teplého a vlhkého počastí se vyskytla na ovocných plodinách celá škála houbových chorob. U jahodníku byly pozorovány na čepelích starších listů drobné fialové skvrny, které se později zvětšují a jejich střed nekrotizoval a dostával bělavý vzhled.

Skvrny byly ohraničeny fialovým okrajem. V dalším průběhu infekce počet skvrn rostl, jednotlivé skvrny se spojily. Při silném napadení jahodníku se objevily i na řapíku a květních stopkách podlouhlé tmavé hnědé skvrny se světlým středem. V ojedinělých případech, kdy došlo k napadení jahodníku již před sklizní se příznaky vyskytly i na nezralých plodech, na kterých se vytvářely vpadlé nekrotické zasychající skvrny. Při silném projevu onemocnění listy předčasně zasychají. Je-li infekce slabší, list neodumře a nekrotické skvrny na listech zůstávají přes zimu. Původcem choroby je vřeckatá houba Mycosphaerella fragariae, její konidiové stádium figuruje pod názvem Ramularia tulasnei. V nektrotickém středu skvrn se vytvářejí konidie.
Škodlivost choroby může být značná, zvláště v nedostatečně ošetřovaných a živených porostech. Silná infekce brzdí růst a celkový vývoj trsů, což snižuje výnosy. Plodnost napadených trsů při rané infekci bývá značně snížena. Existují rozdíly v náchylnosti jak mezi jahodami zahradními, tak měsíčními. které bývají postihovány silněji. Rovněž byly zjištěny rozdíly v citlivosti vůči napadení mezi jednotlivými odrůdami. Rozvoj choroby podporuje teplé a deštivé počasí. Více bývají napadeny zejména starší porosty jahodníku, pěstované v hustém sponu. Parazitní houba Mycosphaerella fragariae přezimuje v napadených listech, ve kterých se vyvíjejí v jarním období plodnice s vřecky s askosporami. Houba může přezimovat současně v konidiovém stádiu v pletivu napadených listů. Askospory i konidie jsou zdrojem primárních infekcí. Mikroskopicky můžeme pozorovat letní jedno až tří buněčné hyalinní konidie, které jsou válcovitého tvaru a klíčí za vlhkého počasí a při nižších teplotách na rubu listů. Optimální teploty pro klíčení se pohybují mezi 13 – 21 C.
Z ochranných opatření je kladen důraz, kromě agrotechnických zásahů (zásobení rostlin jahodníku fosforečnými a draselnými hnojivy, zavlažování), na obměnu porostů s využitím jiných vhodných lokalit pro pěstování a zachovat optimální hustotu trsů. Jako účinné opatření se doporučuje posklizňové sečení listů, po kterém následuje postřik fungicidními přípravky. Z pesticidních látek je účinné ošetření přípravkem Dithane DG nebo Dithane M 45, Champione 50 WP, Kuprikolem 50 nebo Novozirem MN 80. Kultury jahodníku se ošetřují až 3 x v intervalu 10 – 14 dnů po sklizni plodů. V zahraničí se doporučuje i postřik Benomylem a Thiophanate – methylenem a desinfekce půdy například Dazometem. Průběžně je nutno dbát o čistotu porostů již v předjaří a účinně je odplevelovat. V podzimním období je nutná likvidace napadených listů jahodníku, na kterých má houba možnost přezimovat. Při ošetření jahodníku fungicidy proti této chorobě zároveň potlačujeme i výskyt fialové skvrnitosti jahodníku, jejíchž původcem je vřeckatá houba Diplocarpon earliana, která postihuje hlavně velkoplodé zahradní jahody.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *