Běžně nepřístupné pražské zahrady

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s., (SZKT), každoročně pořádá spoustu akcí, jako jsou odborné semináře, zájezdy a konference, výstavy, exkurze a pracovní setkání pro zvýšení odborné úrovně svých členů a nejen jich. V polovině října se zájemci mohli vydat v čele s Ing. Inkou Truxovou, pracovnicí Národního památkového ústavu, specialistkou na historické zahrady a parky, na exkurzi po běžně nepřístupných pražských zahradách.

Na programu dne byly čtyři zahrady v samém srdci historické Prahy.

Zahrada kláštera kapucínů
Řád menších bratří kapucínů je jednou z odnoží řeholního společenství založeného sv . Františkem z Assisi. Klášter založený v zahradě Lobkoviců je nejstarším kapucínským klášterem v Čechách – byl založen roku 1600. V roce 1602 byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské (vstup z Loretánského náměstí. Konvent kláštera byl vystavěn postupně během 17. a první poloviny 18. století. Klášterní zahrada sousedila s hradbami města, což umožnilo kapucínům vpustit roku 1632 do města císařské vojsko pod vedením Albrechta z Valdštejna. Koule ve zdivu kostela stále upomínají na poškození kostela v roce 1757 za obléhání Prahy. Za Protektorátu zde velitelství SS zřídilo věznici. Po válce se sem vrátili řeholníci jen na chvíli, po komunistickém převratu byli násilně vystěhováni. Kapucínům byl klášter vrácen až v roce 1990. Kapucíni jsou tradičními správci sousední Lorety, s níž budovy kláštera spojuje barokní visutá chodba. V současné době jej obývá 12 kapucínů a klášter zároveň slouží jako koleje pro studenty.
Přiléhající zahrada má plochu 1,25 hektarů je rozdělena do třech teras a vedle kapucínů o ni pečují dva zahradníci. Vždy měla užitkový charakter, okrasné výsadby byly realizovány pouze v sousedství kostela Panny Marie Andělské. Svrchní terasa je v současné době pokryta trávníkem, střední obsadila výsadba ovocných dřevina ve spodní části jsou vedle trávníku určeného ke hrám studentů skleníky a zeleninové záhony. Vypěstované produkty jsou zpracovány v místní kuchyni či rozvezeny do jiných klášterů v rámci České republiky. Skleníky se využívají pro produkci květinové a zeleninové sadby. Zahrada je vybavena automatickou závlahou.

Zahrada Černínského paláce
O pár kroků dále narazíme vedle budovy ministerstva zahraničních věcí na jednu z pražských palácových zahrad. V současné době slouží ke společenským setkáním státníků, v příštím roce plánují její otevření pro veřejnost o svátcích a nedělích.
Dominanta Loretánského náměstí Černínský palác patří k nejvýznamnějším památkám českého a středoevropského raného baroka. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1673. Koncem 18. století zůstal palác opuštěn a jeho prostory byly využívány k nejrůznějším účelům – sloužil jako špitál, obydlí chudiny či jako skladiště chmele. Koncem 19. století se změnil na kasárna jezdeckého pluku. Vedle samotné stavby utrpěla i barokní zahrada. Po zabydlení vojáků byla naprosto zdevastována zavezením odpadem a zeminou. Byly zde zřízeny stáje a kolny, sloužila jako cvičiště a ze zahradního pavilonu se stala kovárna. Zánik paláce i zahrady se zdál nevyhnutelný. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo však rozhodnuto rekonstruovat Černínský palác jako sídlo ministerstva zahraničních věcí. Roku 1928 došlo k úplné rehabilitaci zahrady. V letech 1939–45 byl palác sídlem říšského protektora. Pamětní busta ve vestibulu připomíná nejasnou smrt ministra zahraničních věcí ČSR Jana Masaryka. Po skončení druhé světové války se palác stal sídlem ministerstva zahraničních věcí.
Zahrada má výměru 1,72 ha a leží ve výšce 231 až 233 mn.m. Současná podoba zahrad je výsledkem generální rehabilitace z let 1994 až 1997 podle architektů Zdenka Kuny, Jaroslava Zdražila a Ing. Vítězslavy Ondřejové. Obnovu provedla firma Lesoškolky, s. r. o., z Řečan a vyšla na 2,2 milionu korun. Zahrada je dělena do dvou částí. Pravidelná část v duchu francouzských zahrad navazuje na severní průčelí paláce a je terasovitě členěna. Figurují zde dvě vodní nádrže a v části jižní ji uzavírá oranžérie. Travnaté plochy jsou lemovány stříhanými zimostrázy a květinovou výzdobu. Druhá část zahrady má volnější kompozici anglického parku a kromě keřové výsadby je zde množství vzrostlých stromů. S pravidelnou částí zahrady je propojena třemi osami. O zahradu pečují čtyři zahradníci a dva až třikrát za rok je zvaná specializovaná firma na výpomoc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *