Bez marketingu se vinaři neobejdou

Jaro znamená pro pěstitele vinné révy a ovoce připravit se na novou sezónu. Bayer CropScience nabídl koncem února v Kyjově pěstitelům ucelenou řadu moderních přípravků na ochranu vinic a sadů. Informovali o nich domácí a zahraniční pracovníci firmy. Velkým přínosem byla účast a fundované příspěvky Ing. Drahomíra Míši a zvláště prof. Ing. Viléma Krause, CSc., z Lednice.

Po zahájení semináře, kterého se ujal Ing. Stanislav Hospůdka, seznámil přítomné vinaře a ovocnáře Albert Witzenberger s nejnovějšími poznatky o fungicidu Zato. Velkou předností tohoto přípravku je dlouhodobá ochrana způsobená uložením účinné látky do voskové vrstvičky listu, zároveň dochází i k uvolňování trifloxistrobinu do vnitřních pletiv. Třetí předností je redistribuce účinné látky odpařováním. Jeho využití je především v ochraně proti strupovitosti, padlí a skládkovým chorobám. Prezentaci přípravků firmy Bayer CropScience do vinné révy a jádrovin se věnovali ještě Petr Příkazský, Christian Nagel a Marian Havlíček, které doplnil Drahomír Míša o výsledky pokusů s přípravky na ochranu vinic. Radek Ostratický z firmy Ostratický, s. r. o., představil širokou nabídku mechanizace do vinic. Z jeho příspěvku bylo patrné, která kultura hraje na jižní Moravě prim.
Celoevropský trend – orientace na kvalitu – se nutně musí projevit i v našich podmínkách. Velká konkurence kvalitních vín z oblastí, které mají velmi příznivé podmínky pro pěstování, ale relativně malou spotřebu na obyvatele (Kalifornie, Chile, Jižní Afrika, Austrálie), totiž mnoho jiných alternativ nenabízí.
Agrotechnická opatření
ke zvýšení cukernatosti
Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., zdůraznil v problematice vedení révy a řezu posun směrem k zatížení na keř. U jakostních vín a vín s přívlastkem by měl převládat jednoduchý Guyot (po osečkování má mít letorost pět až šest listů) se zásobním čípkem, nebo bez něj. Kromě řezu se důraz klade na nutnou probírku hroznů a částečné odlistění v zóně hroznů. Pro tento zásah je zvláště vhodné vodorovné vázání tažňů, jejichž délka zajistí dobré obrašení všech pupenů. Dalším opatřením vedoucím ke zvýšení cukernatosti je důkladný podlom a zajištění co největší solární listové plochy sevřením zelené plochy dvojdrátími drátěnky. Optimum výšky zelené stěny letorostů je 1,2 m. Pro tvorbu kvalitních hroznů je důležitá probírka. Vyzrávání podporuje i dělená sklizeň hroznů. Nezanedbatelný vliv má šetrná doprava ke zpracování, při mechanizované sklizni k tomu přistupuje i co nejrychlejší odvoz a šetrné zpracování na pneumatických lisech.
Hnojení průmyslovými hnojivy je na dobré úrovni, slabinou tuzemských vinic je péče o zvyšování obsahu humusu v půdě. Jeho obsah na úrovni 2,5 % zajišťuje nerušený přísun živin a pěstitelé musí brát tento faktor více v úvahu.
Novela vinařského
zákona a jak dál
Podle připravované novely vinařského zákona bude Morava prohlášena za jednolitou vinařskou oblast. Pro udržení významné pozice na trhu, zvláště po vstupu do EU, doporučuje prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. změnit prodejní politiku a využít zkušeností vinařů z jižních a západních oblastí Evropy. Jaké jsou jeho návrhy? Produkovat jedno oblastní velmi typické směsné víno pod společným geografickým názvem, například Moravinum cuvée, které by dělal každoročně každý vinařský podnik i každý soukromý vinař. Směska by obsahovala převládající odrůdy Müller-Thurgau, Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené. Nejvyzrálejší hrozny zpracovávat na vína s přívlastkem pod názvem Moravský MT, Moravský RV, Moravský VZ. Na marketingové podpoře by se podílel Vinařský fond.
Změny v zastoupení odrůd v ČR
Významným aspektem posledních pěti let je pokles celkové plochy vinic tří hlavních odrůd pro produkci bílých vín z 51,8 % v roce 1996 na 39,3 % v roce 2002. Příčinou jsou nízké nákupní ceny způsobené špatnou prodejní a technologickou politikou. Naopak stoupá plocha odrůd Chardonnay (3,47 %), Rulandské šedé (2,05 %), Ryzlink rýnský (6,56 %), Sauvignon (3,51 %) a ´Tramín červený´ (2,09 %). Obliba červených vín se odrazila na zvýšené výsadbě. Vinice modrých odrůd se rozrostly z 20 na 28 % celkové plochy vinohradů. Největší podíl na tomto růstu má Frankovka s 11% podílem na nově vysazených vinicích. Oblibu si udržuje Svatovavřinecké a do popředí se dostává Rulandské modré a Zweigeltrebe.
Skupinou, která si v našich podmínkách stále ještě nezískala oblibu, jsou interspecifické kultivary používané k produkci „biovína“. Cenné odrůdy pro produkci bílých jakostních vín jsou Hibernal, Malverina a Merzling (zatím pouze víno stolní). Pro červená vína se hodí Laurot, Merlat, Cerason aj. Jejich přednost – odolnost proti houbovým chorobám, která umožňuje výrazně omezit postřik chemickými přípravky, v kombinaci s vysokou kvalitou vína snad v budoucnu přesvědčí více vinařů k jejich výsadbě.
Jaké postavení si čeští, respektive moravští vinaři vybudují po vstupu do EU těžko předvídat. Jisté je, jak vyplynulo ze slov prezidenta svazu rakouských vinařů J. Peila, že pro rozšíření odbytu budou v prvních pěti letech důležité především trhy Polska a České republiky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *