Bambusy pro všestranné použití

Bambusy jsou stálezelené vytrvalé rostliny, patřící podle botanického zařazení do čeledi lipnicovitých a samostatné podčeledi bambusovitých rostlin. Díky svým výborným adaptačním schopnostem se z tropického pásma, odkud původně pochází a kde se jich dodnes většina vyskytuje, rozšířily do pásma mírného.

V současné době známe okolo 90 rodů a 1500 druhů bambusů. Řadí se mezi jedny z nejrychleji rostoucích a nejlépe regenerujících rostlin na světě. Vyznačují se velice tvrdým, lehkým a ohebným dřevem. Proto jsou používány na výrobu stavebních konstrukcí, lešení, košíků, ale i hudebních nástrojů, papíru, rohoží, střech a nábytku. Své místo mají také v potravinářském průmyslu. V mnoha zemích se využívá jejich rychlého růstu, nenáročné péče a vysoké dekorativní hodnoty při osazování veřejných prostranstvích.
Ve své domovině jsou pro obyvatele téměř nenahraditelnou užitkovou i okrasnou rostlinou.

Symbolika a historie pěstování bambusů
Ve své domovině, staré Číně, je bambus nejobdivovanější rostlinou vzdělanců, protože ztělesňuje kultivovanost ducha i zevnějšku. Je symbolem vznešenosti, oddanosti, ušlechtilosti a dokonalosti muže. Obdivována je linie kmene, jeho ohyb ve větru, jemnost a struktura listoví. Patří zde mezi takzvanou čtveřici urozených spolu s chryzantémou, slivoní a borovicí. Prastaré čínské přísloví říká „ Bez masa člověk hubne, bez bambusu pozbývá ušlechtilosti.“ První zmínky o pěstování bambusů se dochovaly na svitcích z Číny z doby 2000 let př. n. l. Odtud pak byly mnohem později importovány do Japonska. První bambusy se objevily v Evropě až v 18. století spolu s kořením. První bambusárium v Evropě bylo vybudováno E. Mazelem na jihu Francie v roce 1855. V současné době se v Evropě pěstuje více než 150 druhů zimovzdorných bambusů. V naší republice má nejrozsáhlejší kolekci bambusů, okolo 30 druhů, Botanická zahrada hlavního města Prahy v Troji.

Morfologická stavba bambusů
Rostlina se skládá z oddenků, kořenů, stébla, větví, pochev, listů, květů a semen.
Celá rostlina, kromě kořenů, má segmentovou strukturu t.j. pravidelné střídání dutých článků a plných kolének. Toto charakteristické uspořádání jim dává neobvyklé vlastnosti – pružnost, lehkost a pevnost.
Oddenky rostou horizontálně přibližně 15–30 cm pod zemí a jsou jednou z nejdůležitější částí rostliny. Rostou z nich kořeny, a pupeny obalené pochvami. U bambusů rostoucích v zamokřených půdách mají vzduchové kanálky, naopak v kamenitých vylučují vodu, aby lépe pronikaly terénem. Trsovitě rostoucí bambusy mají pachymorfní oddenky, které jsou krátké, tlusté, zakřiveného tvaru, jejich stébla vyrůstají vždy ze špičky oddenku a kořeny ze spodní části kolénka. Výběžkaté bambusy mají leptomorfní oddenky jež jsou dlouhé, úzké a trubkovité. Kořeny vyrůstají po celém obvodu kolének, stébla i z postranních pupenů oddenku. Rychle se rozrůstají do svého okolí.
Stébla bambusů dosahují velikostí od několika centimetrů až do výšky 36 metrů. Některé bambusy dokážou růst tak rychle, že během 5 až 9 týdnů dosahují konečné velikosti. Z počátku jsou stébla jemná a křehká, postupně tvrdnou a dřevnatí. Tvrdost dřeva zvyšuje obsah křemíku a bývá vyzrálé přibližně ve třetím roce. Stébla bambusů mohou být jako silné tyče rostoucí kolmo nahoru, ale i jako tenké, ladně se ohýbající pruty. Jsou zbarvené od temně zelené po hráškově zelenou, žlutou, červenavou, černou barvu. Mohou být podélně pruhované nebo různě skvrnité.
Větve bambusů vyrůstají z pupenů, které jsou na koléncích stébel. Počet větví a způsob jejich růstu charakterizuje určitý rod.
Bambusové pochvy obalují oddenky, větve, stébla a chrání je před nepříznivými vlivy. Po ukončení růstu buď zůstávají na rostlině nebo opadají. Oddenkové pochvy umožňují snadnější prorůstání oddenku půdou.
Listy bambusů vyrůstají z listových pochev umístěných k větvi stopkami tzv. řapíkem, na rozdíl od trav, jejichž listy rovnou obepínají stébla. Jsou různé velikosti a tvarů a mají schopnost se stáčet, svěšovat a tím reagovat na množství vody a tepla. Mozaikovité uspořádání žilek v listech (tesalace) umožňuje lepší rozvod mízy a tím větší mrazuvzdornost bambusů. Listy mohou být jemné i hrubší struktury, úzké či široké, panašované nebo pruhované v mnoha odstínech zelené nebo žlutozelené barvy.
Kvetení bambusů má svůj daný cyklus který se pravidelně opakuje a je typický pro každý rod. Probíhá po několik let. Častější je kvetení úplné, končící úhynem celé rostliny nebo částečné, kdy zesláblá rostlina obvykle zregeneruje. Květy jsou opylovány větrem. Semena uzrávají po 4 až 5mesících, a jsou okamžitě klíčivá, ale jejich klíčivost je velice krátká.

Rozdělení bambusů
Bambusy můžeme dělit podle mnoha kritérií:
● typu růstu rhizomů na – trsnaté (Fargesia, Borinda, Thamnocallamus), které se nerozšiřují do svého okolí a na – výběžkaté (Phyllostachys, Pleioblastus), které se šíří pomocí svých rhizomů do svého okolí.
● původu a výskytu na světě se dělí na pocházející z Himálaje a Nepálu, Jižní Ameriky, Chile, Jižní Afriky.
● nadmořské výšky od výšky hladiny moře až po horská pásma.
● tyčoviny a její výšky

Pro naše klimatické podmínky je nedůležitější dělení na
a) tropické bambusy – rostou trsovitě a jejich stébla dosahují výšky až 36 metrů. Rostou celoročně, nepřetržitě při vysokých teplotách (Bambusa, Dendrocalamus, Guadua).
b) bambusy mírného pásma – v těchto oblastech jsou léta horká, zimy mrazivé a hlavními oblastmi výskytu jsou nížinaté až středně vysoké hornaté polohy Číny, Japonska a Koreje (Phyllostachys, Sasa).
c) vysokohorské bambusy – pocházejí z Himálaje v Číně nebo z jihoamerických And, kde je mírné vlhké léto a chladná zima. Některé tyto bambusy snášejí mrazy až –30 ºC a jsou všechny trsovitého růstu. V našich podmínkách můžeme pěstovat pouze bambusy z vysokohorského pásma a z mírných poloh.
Pěstování bambusů
Pro dobrý růst potřebují bambusy dostatek světla a tepla. Stanoviště by mělo být také chráněno před severními a východními větry. Některé druhy, jako Phyllostachys a Semiarundinaria vyžadují plné slunce a během růstu dlouhé teplé období. Středně vysoké bambusy např. Pseudosasa a Indocalamus jsou méně náročné. Polostinné až stinné partie vyhovují podrostovým druhům Sasa stejně jako vysokohorským Fargesiím. Nikdy nevysazujeme bambusy do trvale zamokřených míst. Bambusy vyžadují lehkou propustnou zem, bohatou na živiny a organickou hmotu, s mírně kyselou až neutrální reakcí. Nejvhodnější termín pro výsadbu bambusů je období časného jara. Pro lepší adaptaci bambusů na nové prostředí a jejich důkladné zakořenění do příchodu zimy se doporučuje vysazovat rostliny pěstované v kontejnerech. Čerstvě vysazené rostliny důkladně zalijeme, zamulčujeme. Na zimu a chráníme nově vysazené rosliny před mrazem tkaninou, slámou nebo chvojím. V prvních dvou letech výsadbu dostatečně pravidelně zaléváme. I později vyžadují bambusy zvláště v době růstu vydatnou závlahu, na trvalé zamokření reagují negativně. Bambusy pěstované v nádobách vyžadují i zimní zálivku, na rozdíl od bambusů rostoucích ve volné půdě. Bambusy jsou náročné na živiny, zejména na dusík. Z tohoto důvodu aplikujeme dávku umělého hnojiva dvakrát ročně, v březnu a v červenci. V případě použití organického hnojiva např. koňského nebo kravského hnoje, musí být tato hmota dokonale rozložená. Z důvodu mělkého kořenového systému rostlin se nezarývá, ale pouze vrství na povrch půdy. Před rychlým vysycháním povrchu půdy a přehřátím mělkého kořenového systému bambusů se povrch půdy chrání vrstvou mulče (drcené kůry, větví, trávy nebo slámy), která by měla být 10 až 30 cm silná. Spadané listí z bambusů nikdy neodstraňujeme, protože slouží jako přirozená mulčovací vrstva. Přílišnému rozrůstání výběžkatých bambusů zabráníme jejich pravidelným obrýváním nebo vytvořením tzv. kořenových bariér, které můžeme vytvoříme z pásu fólie o šířce 65 cm a síle 1 mm. Ty zapustíme okolo rostlin a necháme vyčnívat jejich 1 cm vysoký okraj nad povrchem půdy, oba konce dobře zafixujeme.
Venkovní bambusy jsou velice odolné proti chorobám a škůdcům, ve sklenících jsou bambusy napadány mšicí, kterou likvidujeme přípravkem Pirimor nebo Mospilan. V případě svilušek, kdy se objevují na listech světlé plochy a na spodní straně listů jsou pavučinky, použijeme opakovaně Omite nebo Talstar. Ke žloutnutí listů bambusů dochází nejčastěji na podzim vlivem snižování teplot. Jedná se o přirozenou reakci na změnu podmínek. Při nedostatku vody, příliš vysokých teplotách nebo dlouhodobých mrazech dochází ke stáčení listů. Se změnou podmínek se listy opět narovnají. Velice nežádoucí je kvetení bambusů, které může být někdy pouze částečné. Po odkvetení rostlina většinou umírá, některé bambusy výběžkatých druhů po vydatném
hnojení regenerují. Odumřelou rostlinu můžeme nahradit pouze výsevem jejích vlastních semen.
Množení bambusů
Dělením trsů – na jaře celé trsy vyjmeme z půdy, rozdělíme na několik částí a rozsadíme. Stébla částečně zkrátíme, důkladně zaléváme a chráníme před sluncem. Každá část by měla obsahovat alespoň dvě stébla a na oddencích by mělo být několik zdravých pupenů. Výraznější růst bambusů je patrný až v následujícím vegetačním období.
Množení odkopky – vybíráme 1 až 2 stébla, rostoucí na okraji bambusového porostu, ostrým rýčem oddělíme část kořene i s původní zeminou a stébly, které z jedné třetiny zkrátíme. Rostlinu důkladně zavlažujeme a chráníme před sluncem.
Množení oddenky – provádíme u výběžkatých druhů bambusů, kdy vybíráme jedno až dvouleté části oddenků, které mají dobře vyvinutý kořenový systém, jsou krémově žluté barvy a mají nejméně 4 zdravé pupeny. Umístíme je do horizontální polohy do nádob nebo na požadované místo výsadby. Optimální oba odběru oddenků by měla být asi 4 týdny před rašením. Oddenky můžeme také nařezat do požadované délky, ponechat v zemi a odebrat je v příštím roce.
Množení výsevem – není obvyklé, protože životnost semen je velmi omezena a růst semenáčků bývá pomalý a nevyrovnaný. Semena musí být dostatečně čerstvá. Klíčivost smen je 10 až 20 procentní, a je omezena jen na několik týdnů až měsíců. Při výsevu semena mírně zatlačíme do vlhkého substrátu. Semenáčky se během prvního roku velmi pomalu vyvíjejí, rychle rostou až v následujícím roce.
Meristémové množení – v poměrně krátké době lze namnožit z jednoho kousku bambusového výhonku velké množství rostlin a rychle je dopěstovat ve sklenících do prodejné velikosti. Patentově chráněné rostliny by neměly vykvétat dříve, než za 60 let.

Možnosti použití bambusů
V současné době se již na našem trhu objevuje dostatečné množství druhů a kultivarů bambusů, které začínají být ve stále větší oblibě. Především pro jejich odlišnou vzhledovou variabilitu se zahradním architektům naskýtají neomezené možnosti v použití bambusů jak ve veřejné zeleni, tak soukromých zahradách. Setkat se s nimi můžeme v různém způsobu použití např. jako:
● soliterní rostliny
Jednotlivým trsům bambusu dopřejeme dostatek prostoru pro jejich růst a vyniknutí jejich okrasné hodnoty. Pokud nám to možnosti dovolí vysazujeme bambusy před neutrální pozadí, např. kamennou zeď, dřevěný nebo živý plot. Jsou také působivý v blízkosti rybníků a jezírek, kdy se jejich silueta odráží ve vodní hladině, nebo v blízkosti potoků. Soliterně vysazené bambusy můžeme doplnit několika různě velkými kameny. Pro tento druh výsadby jsou vhodné druhy rodu Phyllostachys, Semiarundinaria a Fargesia.
● pokryvné rostlin
V tomto případě mají potlačit růst nežádoucích plevelů a jejich hustý kořenový systém by měl během krátké doby také účinně zabránit splavování půdy na svažitých pozemcích. Jedná se především o nízké bambusy, které nejsou náročné na světlo a uplatní se také pod stromy a keři. Jedenkrát za jeden až dva roky se v předjaří provádí zmlazení radikálním sestříháním. Po výsadbě je nutná pravidelná závlaha, později občasná v době sucha. Vhodné jsou nízké druhy rodu Pleioblastus, P. pygmaeus, P. pumilus, P. fortunei nebo Sasaella masamuneana.
● náhrada trávníku
Tyto bambusové trávníky jsou vhodné do těžce přístupných míst, která se obtížně kultivují, na erozí ohrožené svahy, kdy hustá síť oddenků dokonale zpevní svažité terény. Vysazujeme tři až pět rostlin na 1 m2. Sekání provádíme dvakrát ročně, v předjaří a v létě, sekačkou na trávu nebo křovinořezem.
● živý plot
Bambusy neztrácejí spodní olistění, jsou stálezelené, rychle rostou, nevyžadují téměř žádnou údržbu a proto jsou velmi vhodné do živých plotů. Vyřezáváme pouze stará stébla, pravidelně zaléváme a hnojíme. Používáme jednak trsovité bambusy, dorůstající v průměru dva až čtyři metry a snášející i stinné nebo částečně zastíněné partie, např. Fargesia nitida, F. denudata, F. murielae. Výběžkaté rody bambusů je lépe zabezpečit kořenovou bariérou, 50 až 100 cm širokou. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být přibližně jeden metr. Zapojení porostu dosáhneme během třech až čtyřech let. Pro výšku plotu o třech až čtyřech metrech je vhodný vysadit Phyllostachys humilis, Pleioblastus amarus, P. oleosus, pro požadovanou výšku čtyř až pěti metrů volíme Phyllostachys aureosulcata, P. bisetii nebo P. heteroclada.
● mobilní zeleň
Na terasách, balkonech, střešních prostorách, verandách, v bytech můžeme v nádobách pěstovat obrovské množství druhů bambusů. Musíme však pamatovat na to, že zimovzdorné bambusy v nádobách vyžadují kromě světla i nízké zimní teploty kolem nuly a subtropické druhy světlé a teplé místo. Jestliže dojde k promrznutí kořenového balu, rostlina nemá odkud čerpat vodu a uschne. Proto je nutné zajistit, aby nádoby opravdu nepromrzly, použitím tepelně izolačních materiálů, tkaniny, slámy apod. Kořenový systém bambusů vyžaduje větší objem nádoby než ostatní rostliny a proto volíme kontejnery větších velikostí. Zemina by měla být dostatečně propustná, ale ne rychle vysychavá a nádoba by měla být zabezpečena proti větru. Zaléváme denně, zvláště v letních měsících, přihnojujeme jednou za 14 dní do příchodu zimy. Až rostlina vyplní nádobu, přibližně jednou za 3 roky, rostlinu vyjmeme, rozdělíme na několik částí a zasadíme do nové zeminy.
● bonsaje
V Číně i v Japonsku je pěstování bambusů jako bonsají velice oblíbené a má dlouhou tradici. Jsou pěstovány v různých bonsajových stylech, jako tzv. bambusový lesík. Jsou součástí bonsajových krajinných scenérií – saikei. Skoro všechny bambusy ochotně zmenšují velikost, pokud jsou pěstovány speciálními bonsajovými technikami kdy např. rostou v omezeném prostoru malé misky, jsou jim pravidelně stříhány kořeny, celá stébla a pochvy rostoucích výhonků.
● lesíky nebo houštiny
Bambusový lesík bychom měli vysázet pouze z jednoho druhu nebo kultivaru, aby působil harmonicky. Důležité je, abychom mohli bambusovým lesíkem volně procházet. Procházka po klikaté cestičce skrze bambusový lesík s jeho neopakovatelnou atmosférou je kouzelným zážitkem. Rostliny vysazujeme ve vzdálenosti dva až tři metry od sebe, během růstu odstraňujeme všechny spodní větve, pro lepší prostupnost porostem. Bambusy odvětvujeme ve výši očí. Plochu zbavujeme plevelů, pravidelně přihnojujeme a zaléváme. Pro výsadbu jsou vhodné vzpřímeně rostoucí bambusy, např. Phyllostachys aureosulcata, P. atrovaginata, P. bisetii, P. heteroclada, P. parvifolia.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *